Otázky na pohovoru

[agent]

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
 

[Reklama]

[Ivan Nový]

Torpedo je lehky. Kostka je lepsi, obzvlaste z modifikaci ze dostanete (kolik jste hodily -1) x velka částka (tj. pro jedničku nedostanete nic). Budete házet znovu při hodu dvojky. Když je pravděpodobnost 1/6 že odejdete po druhém hodu s prázdnou? 

Ano, protože ve dvou hodech na pravděpodobnosti vůbec nezáleží. Pravděpodobnost nic neříká o tom, co skutečně nastane ve vašem případě.

[Ondra Satai Nekola]

Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější

Děkuji za odpověď.
Zajímá mě váš názor. Myslíte si tedy, že realita je spojitá? Nebo že "krok" v diskrétní realitě je jiný než uvedená hodnota? Nebo jste měl na mysli něco jiného?

Odpoved je: "nevim a nejspis (zatim!) nikdo poradne nevi".
Pokud je nespojita, tak bude krok nejvyse uvedena hodnota.

[Honza]

Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.

Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.

S pravděpodobností 1 to není 36%. To, že zasáhne loď první torpédo a to, že ji zasáhne druhé torpédo totiž nejsou nezávislé jevy. Aby to pochopil i člověk bez matematického vzdělání: Pokud první torpédo nezasáhne loď protože tam je nečekaný proud, tak ten samý problém bude mít i druhé torpédo.

[DragonMaster]

Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.

Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.

S pravděpodobností 1 to není 36%. To, že zasáhne loď první torpédo a to, že ji zasáhne druhé torpédo totiž nejsou nezávislé jevy. Aby to pochopil i člověk bez matematického vzdělání: Pokud první torpédo nezasáhne loď protože tam je nečekaný proud, tak ten samý problém bude mít i druhé torpédo.

Výborně, o dalšího konkurenta méně. Kdo další?

Samozřejmě, že dva jevy jsou nezávislé. To, že závisí na nějaké okolnosti ještě neznamená, že závisí na sobě. Ten proud je namodelován pravděpodobností 0.2.

Závislé by byly, pokud by při minutí torpédář znejistěl a tím se zmenšila pravděpodobnost trefy v druhém pokusu. Nic takového ale v zadání není.

[Reklama]

[DragonMaster]

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
 

Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?

[Ondra Satai Nekola]

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
 

Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?

Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?

[DragonMaster]

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
 

Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?

Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?

Ani ne, spojitost je jen matematický konstrukt v reálném světě neexistující. Už teď fyzici odmítají velká nekonečna a bude otázkou času, kdy budou odmítat i ta malá. Teď je jen otázkou, zda nám spojitý výklad zjednodušuje pochopení fyzikálních zákonitostí, nebo nám je stejně dobře popíší sumy a diference na místo derivací a integrálů. Když to porovnám s mechanikou, tak spojitý svět je něco jako newtonovská mechanika a diskrétní svět je něco jako relativistická mechanika - náročnější pro popis, takže v makrosvětě má smysl spojitý svět s newtonovskou mechanikou. Jakmile se ale budeme blížit ke kratším časovým úsekům, tak najednou se budeme rozcházet s realitou a budeme muset model světa diskretizovat.

[Bacsa]

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.

Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?

Aneb letící šíp stojí (Zenón).

[Ondra Satai Nekola]

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
 

Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?

Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?

Ani ne, spojitost je jen matematický konstrukt v reálném světě neexistující. Už teď fyzici odmítají velká nekonečna a bude otázkou času, kdy budou odmítat i ta malá. Teď je jen otázkou, zda nám spojitý výklad zjednodušuje pochopení fyzikálních zákonitostí, nebo nám je stejně dobře popíší sumy a diference na místo derivací a integrálů. Když to porovnám s mechanikou, tak spojitý svět je něco jako newtonovská mechanika a diskrétní svět je něco jako relativistická mechanika - náročnější pro popis, takže v makrosvětě má smysl spojitý svět s newtonovskou mechanikou. Jakmile se ale budeme blížit ke kratším časovým úsekům, tak najednou se budeme rozcházet s realitou a budeme muset model světa diskretizovat.

At uz svet spojity je nebo neni... Ani v pripade ze by byl, neni to, co jsi zjistoval zadny problem.

[Honza]

Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.

Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.

S pravděpodobností 1 to není 36%. To, že zasáhne loď první torpédo a to, že ji zasáhne druhé torpédo totiž nejsou nezávislé jevy. Aby to pochopil i člověk bez matematického vzdělání: Pokud první torpédo nezasáhne loď protože tam je nečekaný proud, tak ten samý problém bude mít i druhé torpédo.

Výborně, o dalšího konkurenta méně. Kdo další?

Samozřejmě, že dva jevy jsou nezávislé. To, že závisí na nějaké okolnosti ještě neznamená, že závisí na sobě. Ten proud je namodelován pravděpodobností 0.2.

Závislé by byly, pokud by při minutí torpédář znejistěl a tím se zmenšila pravděpodobnost trefy v druhém pokusu. Nic takového ale v zadání není.

Ježíši tohle by měl pochopit i středoškolák. Zadání je dost mlhavé na to, abychom mohli úlohu spočítat. Nejpřirozenější výklad zadání je, že obecná pravděpodobnost zásahu torpéda je 20% (když nevím nic o podmínkách, třeba jaké tam jsou proudy).
A to že vypálím dvě, má zase nejpřirozenější výklad, že to dělám přibližně najednou, čili proud tam buď je (pro obě torpéda) nebo není (pro žádné torpédo). Čili jevy silně korelují. Pokud mířím oběma přesně na střed cíle (což taky nevíme - já bych třeba mířil jedním
na příď a druhým na záď) a ohrozit by nás mohli jen proudy (to taky nevíme), bude pravděpodobnost zásahu při dvou výstřelech aspoň jednoho torpéda 20%. Zasáhnou buď obě nebo žádné.
Správná odpověď tedy zní: je to velmi mlhavé zadání a není zřejmá závislost úspěchů obou torpéd. Zřejmě bude výsledek někde mezi 20 a 36% ale při extrémních výkladech zadání to může být i cokoliv mezi 0 a 100%.
(100% třeba tak, po výstřelu prvního si střelec opraví míření, tj. těch 20% je myšleno na první výstřel. 0% že torpéda do sebe vždy narazí navzájem a vybuchnou.) 

Ano, i já se raduji, že mám o konkurenta méně.

[TVL]

Ježíši tohle by měl pochopit i středoškolák. Zadání je dost mlhavé na to, abychom mohli úlohu spočítat. Nejpřirozenější výklad zadání je, že obecná pravděpodobnost zásahu torpéda je 20% (když nevím nic o podmínkách, třeba jaké tam jsou proudy).
A to že vypálím dvě, má zase nejpřirozenější výklad, že to dělám přibližně najednou, čili proud tam buď je (pro obě torpéda) nebo není (pro žádné torpédo). Čili jevy silně korelují. Pokud mířím oběma přesně na střed cíle (což taky nevíme - já bych třeba mířil jedním
na příď a druhým na záď) a ohrozit by nás mohli jen proudy (to taky nevíme), bude pravděpodobnost zásahu při dvou výstřelech aspoň jednoho torpéda 20%. Zasáhnou buď obě nebo žádné.
Správná odpověď tedy zní: je to velmi mlhavé zadání a není zřejmá závislost úspěchů obou torpéd. Zřejmě bude výsledek někde mezi 20 a 36% ale při extrémních výkladech zadání to může být i cokoliv mezi 0 a 100%.
(100% třeba tak, po výstřelu prvního si střelec opraví míření, tj. těch 20% je myšleno na první výstřel. 0% že torpéda do sebe vždy narazí navzájem a vybuchnou.) 

Ano, i já se raduji, že mám o konkurenta méně.

Příklad je příliš těžký, zkusíme pro začátek něco lehčího:
Tatínek bere 30 tisíc, maminka bere 20 tisíc, kolik berou dohromady?

SPOILER ALERT! Pozor, následuje správná odpověď.
Kolik berou dohromady, nelze určit přesně, bude to něco mezi 35 a 72 tisíci, úloha není zcela jasně definována. Není jasné v jaké měně berou plat a jestli berou plat, nebo mzdu. Není jasné, jak je v množině té měny definována operace sčítání a jestli národní banka dané země vůbec vydala dost oběživa, aby byli oba vyplaceni.
Navíc nelze vědět, jestli jejich zaměstnavatelé nejsou v druhotné platební neschopnosti a jaký procento z řádné odměny vyplácejí zaměstnancům.
Současně je zřejmé že jevy ovlivňující výši výplaty (nemoc/úmrtí v rodině, rozbité auto, čerpání dovolené) nejsou vůbec nezávislé, takže pokud některý měsíc dostane tatínek méně, tak maminka dostane také méně. Na druhou stranu rodina může reagovat na očekávaný výpadek jednoho příjmu reagoval přesčasy svého druhého člena.
Prostě, kdo řekl, že to je 50 tisíc, tak jenom ukazuje, že se nad příkladem vůbec nezamyslel a z výběrového řízení na korunovaného blba jde z kola ven.

[Bacsa]

Ježíši tohle by měl pochopit i středoškolák. Zadání je dost mlhavé na to, abychom mohli úlohu spočítat. Nejpřirozenější výklad zadání je, že obecná pravděpodobnost zásahu torpéda je 20% (když nevím nic o podmínkách, třeba jaké tam jsou proudy).
A to že vypálím dvě, má zase nejpřirozenější výklad, že to dělám přibližně najednou, čili proud tam buď je (pro obě torpéda) nebo není (pro žádné torpédo). Čili jevy silně korelují. Pokud mířím oběma přesně na střed cíle (což taky nevíme - já bych třeba mířil jedním
na příď a druhým na záď) a ohrozit by nás mohli jen proudy (to taky nevíme), bude pravděpodobnost zásahu při dvou výstřelech aspoň jednoho torpéda 20%. Zasáhnou buď obě nebo žádné.
Správná odpověď tedy zní: je to velmi mlhavé zadání a není zřejmá závislost úspěchů obou torpéd. Zřejmě bude výsledek někde mezi 20 a 36% ale při extrémních výkladech zadání to může být i cokoliv mezi 0 a 100%.
(100% třeba tak, po výstřelu prvního si střelec opraví míření, tj. těch 20% je myšleno na první výstřel. 0% že torpéda do sebe vždy narazí navzájem a vybuchnou.) 

Ano, i já se raduji, že mám o konkurenta méně.

Příklad je příliš těžký, zkusíme pro začátek něco lehčího:
Tatínek bere 30 tisíc, maminka bere 20 tisíc, kolik berou dohromady?

SPOILER ALERT! Pozor, následuje správná odpověď.
Kolik berou dohromady, nelze určit přesně, bude to něco mezi 35 a 72 tisíci, úloha není zcela jasně definována. Není jasné v jaké měně berou plat a jestli berou plat, nebo mzdu. Není jasné, jak je v množině té měny definována operace sčítání a jestli národní banka dané země vůbec vydala dost oběživa, aby byli oba vyplaceni.
Navíc nelze vědět, jestli jejich zaměstnavatelé nejsou v druhotné platební neschopnosti a jaký procento z řádné odměny vyplácejí zaměstnancům.
Současně je zřejmé že jevy ovlivňující výši výplaty (nemoc/úmrtí v rodině, rozbité auto, čerpání dovolené) nejsou vůbec nezávislé, takže pokud některý měsíc dostane tatínek méně, tak maminka dostane také méně. Na druhou stranu rodina může reagovat na očekávaný výpadek jednoho příjmu reagoval přesčasy svého druhého člena.
Prostě, kdo řekl, že to je 50 tisíc, tak jenom ukazuje, že se nad příkladem vůbec nezamyslel a z výběrového řízení na korunovaného blba jde z kola ven.

Ceterum censeo v moderní uvědomělé firmě by měla tato otázka vyvolat debatu o genderové rovnosti příjmů. Proč bere maminka méně? Navíc když pracují oba, podílí se tatínek na domácích pracech? Kolikrát za měsíc žehlí? Ta otázka svádí k diskrimanaci žen a podobných pohlaví, měli bychom firmu, která ji klade, nabonzovat Výboru pro negenderovou činnost.

[kandidát]

Ceterum censeo v moderní uvědomělé firmě by měla tato otázka vyvolat debatu o genderové rovnosti příjmů. Proč bere maminka méně? Navíc když pracují oba, podílí se tatínek na domácích pracech? Kolikrát za měsíc žehlí? Ta otázka svádí k diskrimanaci žen a podobných pohlaví, měli bychom firmu, která ji klade, nabonzovat Výboru pro negenderovou činnost.

Velmi sporná je už torpédová otázka. Nevíme totiž, kdo je formálně zodpovědný za získávání dat o zásahu torpéd. Dali k tomu svolení majitelé torpéd a majitelé lodí? Jsou požadované výpočty na získaných datech v souladu s GDPR? Myslím, že je silně nekorektní takové otázky pokládat bez konzultace s právním oddělením a seznámení kandidáta s aktuálními firemními GDPR směrnicemi ohledně používaných dat.

[petr]

Evidentne se k te terpedove otazce da pristoupit ruzne, coz dokazuji komenty v tomto vlakne.
Proto se vetsinou davaji otazky takove obecne, kde neni jedno spravne reseni a zjistuje se jak si clovek poradi - reakce, zamysleni se, navrh reseni atp. ja teda vetsinou dostavam otaky prakticke, ktere se tykaji budoucich ukolu/projektu a nebo uz se me nikdo ani nepta, protoze seniora se neptate vetsinou na picoviny. Vetsinou dostavam otazky typu jak presvedcite projektovy team a prosadite reseni, jak postupujete v jednani s business partnery atd. Chapu, ze pro lopaty je dulezite torpedo, ale velky kluci uz musi resit i realny zivot.

Jestli nekdo jde programovat neco, kde potrebuje matematiku, ok, ale spis mi prijde, ze autor je hovado a nasel si milovanou otazku, kde zadani je uz jen z pohledu nasi materstiny totalne zkurvene. Tazatel totiz hleda sam sebe a tedy lidi, kteri na to odpovi presne jak on pozaduje. Je irelevantni jestli existuje jedno reseni nebo ne. Me by se treba libilo, ze nekdo dokaze challengovat zadani a vzit to odjinud i za cenu toho, ze to neni spravne. Nekde se tomu rika diverzity - mit x ruznych lidi ruznych pristupu, protoze to casto generuje zajimava reseni a prirstup k praci.

Ten disrespekt k ostatnim z toho primo srci - kdyz nedas hned ted priklad na pravdepodobnost, tak si chuj, kterej nema mit diplom. Pokud vim, absolovent cehokoliv ma nejakou mnozinu veci a pozadavku, ktere musi splnit. Jestli je zrovna blbej na matiku nebo neco jineho je irelevantni.