Proč tolik matematiky?

k

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #705 kdy: 05. 01. 2016, 08:17:07 »
pohled pravnika co zapomnel i stredoskolskou matematiku
1) i skladnik ve sroubarne si muze precist Vergilia v originale (vyssi vzdelani dava sirsi rozhled, moznost zapojit urcitou heuristiku a intuitici  - vhled ktereho prozatim stroje nejsou schopny)
2) tim ze mame "bezplatne VS"chybi ten focus na realne uplatneni v zivote - vydelat si na sebe
3) matematiku povazuju za takovy trenazer, ktery se hodi do zivota, protoze kdo zvladl treba matiku na MFF UK tak prokazal jistou uroven schopnosti pochopit takovou komplexitu, ze vsechno co ho v realnem zivote muze potkat a je pripadne potreba se naucit uz pro nej bude hracka (kdyz to teda nebude opravdu pure mathematic levej jak savle)
4) ale za krale povazuju fyzika, ketry samozrejme musi matiku taky umet, ale nechybi mu ten kontakt s realitou, testovatelnost hypotez, ptam se prirody, ona odpovida (mozna bych k nemu prirail cisteho matematika ktery se venuje aplikovane matematice a inzenyry s velkymi teoretickymi zaklady)

1) Může, ale na práci skladníka to nebude mít vliv. Pokud by to vliv mělo, byla by znalost latiny požadována při nástupu do zaměstnání nebo by mu zaměstnavatel zaplatil jazykový kurs.
3) VŠ není trenažer ani vojna ani kriminál, nýbrž příprava na budoucí povolání. Kdo zvládl matiku na MFF UK prokázal schopnost zvládnout matiku a nic jiného, přenositelnost této dovednosti do jiných oborů je značně problematická.
4) Současní fyzikové s kvantovou fyzikou a teorií strun jsou na hony vzdálení experimentální realitě, většina jejich práce je čistá teorie.

ale pokud jde o ten trenazer MFF UK nepredpokladam, ze spociva v uceni telefonniho seznamu ale student musi pochopit podle meho dost znacnou slozitost ... pokud tohle zvladne tak uz zvladne vsechno

Tohle neplatí. Přenositelnost této schopnosti například do oblasti IT a tvorby software je velmi nízká. Dokonce existují fach-idioti, co rozumí důkazu velké Fermatovy věty, ale v praktickém životě jsou nepoužitelní.


JSH

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #706 kdy: 05. 01. 2016, 08:53:35 »
4) Současní fyzikové s kvantovou fyzikou a teorií strun jsou na hony vzdálení experimentální realitě, většina jejich práce je čistá teorie.
Sedět u počítače a tvrdit že kvantová mechanika je čistá teorie na hony vzdálená experimentální realitě chce teda koule. Jen nevím jestli dvě velké, nebo jednu dutou.

JS

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #707 kdy: 05. 01. 2016, 09:23:37 »
3) VŠ není trenažer ani vojna ani kriminál, nýbrž příprava na budoucí povolání.

Je cela rada lidi, kteri s touto interpretaci smyslu VS nesouhlasi (treba ja). Navic se to ani nevylucuje.

k

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #708 kdy: 05. 01. 2016, 09:25:11 »

Současná práce fyziků, tím se nepřekvapivě rozumí práce v roce 2016.

hu

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #709 kdy: 05. 01. 2016, 10:53:56 »
Chtelo by to zavest pravidlo o zakazu exhumace temat... Nevim, proc se vzdycky musi najit idiot, kterej se domniva, ze 45 stran sracek je malo.


uzvimproc

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #710 kdy: 05. 01. 2016, 13:52:05 »
Vice matematiky do skol !

http://imgur.com/VLjxIL0


trrrrr

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #711 kdy: 05. 01. 2016, 14:23:00 »

Současná práce fyziků, tím se nepřekvapivě rozumí práce v roce 2016.

To co se dnes běžně z matematiky používá, třeba pro analýzu dat, simulace a podobně bylo v matematice novinkou tak před 150 lety. Je možné, že to co je v matematice v "1. linii" a co tady hodně lidem připadá zbytečné bude aplikováno v běžně dostupné technologii, tak za 100 let. taková fourierovská nanláza, bez které by jsme si dneska neprohlídli ani obrázek byla formulována na počátku 19. století.
A z fyzikou je to podobné, ale ta nemá až takový náskok. Nejdůležitější fyzikální práce, které umožnily GPS byly formulovány zhruba před 100 lety (teorie relativity). Práce umožňující velký rozvoj elektroniky a polovodičové techniky byly vydány zhruba taky před 100 lety (kvantová teorie). Tam ten náskok není tak velky, ale je to tím, že prvni musí být vše připraveno matematické úrovni, potom na fyzikální a potom až přichází ostatní obory.
Mimochodem a je to osobní zkšenost má i jiných. Kdo vystuduje matematiku, nebo fyziku má takové myšlení, že programování je z toho všeho snad to nejjednodušší.

noef

  • *****
  • 897
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #712 kdy: 05. 01. 2016, 17:27:05 »
Vice matematiky do skol !
http://imgur.com/VLjxIL0

Jsem pro. Mozna ze nemusi byt ani o tolik vice, ale spis lepe. Nepopularita matematiky na zakladkach a strednich je IMO zpusobena hlavne spatnou vyukou, ne obtiznosti, jak si casto rodice/zaci stezuji.

zboj

  • *****
  • 1 507
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #713 kdy: 10. 01. 2016, 14:51:37 »
Mimochodem a je to osobní zkšenost má i jiných. Kdo vystuduje matematiku, nebo fyziku má takové myšlení, že programování je z toho všeho snad to nejjednodušší.

To je pravda. Kdo pochopí diferenciální geometrii nebo teoretický aparát za kvantovou mechanikou, ten už se naučí cokoliv. Programování je v porovnání s těmito obory dětská hra.

mat

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #714 kdy: 21. 02. 2016, 15:13:36 »
Mimochodem a je to osobní zkšenost má i jiných. Kdo vystuduje matematiku, nebo fyziku má takové myšlení, že programování je z toho všeho snad to nejjednodušší.

To je pravda. Kdo pochopí diferenciální geometrii nebo teoretický aparát za kvantovou mechanikou, ten už se naučí cokoliv. Programování je v porovnání s těmito obory dětská hra.

A v čem je ten rozdíl? Bych chtěl vidět tu dětskou hru, když děláš projekt, který ještě nikdo nestavěl (stává se). Nemůžeš použít staré postupy a ani lopaty za 60 ti nepomůžou. U mat. teorií máš všechna data k dispozic a jen si hraješ. V životě to tak jednoduché přece není. Takže bohužel takhle to nefunguje, ale zkusili jste to, chlapci.

Petr M

  • ***
  • 105
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #715 kdy: 21. 02. 2016, 21:35:32 »
No, téma dlouhý jako pohádka, ale dám ještě jednu příhodu z praxe.

Dělám embedded věci. Řeklo by se, že je to jenom šmrdlání pinama, sem tam vyčtení hodnoty z ADC, nastavení PWM,..

Občas je potřeba nějaká regulační smyčka, takže PID regulace (proporcionální - integrační - derivační). Tam musím mít představu, co se děje. QPSK modulace a další zase požadují motýlkový algoritmus pro DFT na rozeznání symbolů. Pro hledání signálu v šumu je zase jak dělaný Duhamelův integrál. Statistiku při průměrování vzorků z A/D převodníku a výpočty odchylek, filtr n. řádu u demodulátoru (IIR, FIR), výpočty spolehlivosti zálohování systému atd. snad není potřeba zmiňovat. Snad jenom sem tam nějaká Laplaceova transformace, ale tu jsem  letos potřeboval jenom jednou při návrhu zdroje.

Nedávno za mnou přišel kolega. Hledal řešení problému. Měl jednu linku a dva TRXy, který nemohly jet současně a chtěl linku přidělovat rovnoměrně. Jak na to? No podle času, samozřejmě. Chtěl rvát do kruhových bufferů časy za nějaký interval, ale nějak neměl dost RAMky. Jak na to? Moje rada byla tahle:

Xn = A * Q + (1-Q) * Xn - 1; 0 < Q < 1

První, co ho napado, že potřebuje float knihovny. A že tam bude moc násobení apod. Po sdělení, že se to dá dělat stylem (pro q = 1/8)
Kód: [Vybrat]
uint32_t vypocet(uint32_t delta) {
  static uint32_t buff = 0;
  uint32_t tmp = (buff << 3) - buff + delta;
  buff = tmp >> 3;
  return buff;
}
pochopil, že je to asi realizovatelný (každý TRX 4B RAM a 4B v zásobníku během výpočtu).

Jenomže pak ho trápil strach, že to vyletí k nekonečnu. Po vysvětlení, že pokud A má omezenou maximální hodnotu, nemůže to nijak překročit a algoritmus se vrací k nule, si to stejně raděj ověřil.

A jak to dopadlo? Jako u někoho, kdo použije vzorec, který mu někdo poradí a nerozumí tomu, co ten vzorec počítá a jak se k tomu výsledku dostane. Nefungovalo mu to. Pokud přidělil linku na dobu několika period, tak počítal čas bokem, do funkce rval nuly a sumu tam plácl po zavěšení. Místo aby tam každou periodu rval 100%, jenom v první a poslední část času, strávenou komunikací.

Takže nechcete-li být v práci za voly, učte se matiku. Jinak si naběhnete i tam, kde to nečekáte.

Einstein

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #716 kdy: 22. 02. 2016, 00:01:04 »
Mimochodem a je to osobní zkšenost má i jiných. Kdo vystuduje matematiku, nebo fyziku má takové myšlení, že programování je z toho všeho snad to nejjednodušší.

To je pravda. Kdo pochopí diferenciální geometrii nebo teoretický aparát za kvantovou mechanikou, ten už se naučí cokoliv. Programování je v porovnání s těmito obory dětská hra.

A v čem je ten rozdíl? Bych chtěl vidět tu dětskou hru, když děláš projekt, který ještě nikdo nestavěl (stává se). Nemůžeš použít staré postupy a ani lopaty za 60 ti nepomůžou. U mat. teorií máš všechna data k dispozic a jen si hraješ. V životě to tak jednoduché přece není. Takže bohužel takhle to nefunguje, ale zkusili jste to, chlapci.

Ty nechápeš, že kdo pochopí složitější matematiku, už dá v informatice vše. Je to o intelektu. Když jsi skončil u trojčlenky, na složitější systémy prostě nemáš.

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #717 kdy: 22. 02. 2016, 07:56:22 »
Dělám embedded věci.  Řeklo by se, že je to jenom šmrdlání pinama, sem tam vyčtení hodnoty z ADC, nastavení PWM,..
To může říct jenom někdo, kdo to nikdy reálně nezkusil. Embedded je hodně speciální oblast tím, že tam máš jinde neobvyklá omezená (prostorová, časová a omezení na možnost použití jazyků a knihoven) a že často jde o nějaké aplikace úzce souvisící s něčím hmotným (takže fyzika). Matika se tam nepochybně hodí. Ale i tady platí, že informatik vždycky narazí na svůj limit a cokoli složitějšího má smysl předat specialistovi (čistému matematikovi).

Takže nechcete-li být v práci za voly, učte se matiku. Jinak si naběhnete i tam, kde to nečekáte.
Což bys kromě matematiky mohl říct i o spoustě jiných znalostí. Např. učte se marketing, nebo se jednoho dne rozhodnete založit si firmu, nebudete to umět, zadlužíte se, spadnete do exekuce, začnete chlastat, žena se s váma rozvede a děti uvidíte tam maximálně jednou týdně. Kam se hrabe špatně použitý vzoreček :))

Ty nechápeš, že kdo pochopí složitější matematiku, už dá v informatice vše. Je to o intelektu. Když jsi skončil u trojčlenky, na složitější systémy prostě nemáš.
A kdo se naučí navzpaměť telefonní seznam New Yorku, ten se naučí jakkoli velkou knihovnu. Je to o paměti.

Viky

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #718 kdy: 22. 02. 2016, 08:57:30 »
Ale i tady platí, že informatik vždycky narazí na svůj limit a cokoli složitějšího má smysl předat specialistovi (čistému matematikovi).

Co třeba? A nebo naopak, taky z embedded. Nějaké to počítání se signály bez FPU. S tím čistý matematik zrovna moc nepomůže.

Re:Proč tolik matematiky?
« Odpověď #719 kdy: 22. 02. 2016, 09:10:21 »
Co třeba? A nebo naopak, taky z embedded. Nějaké to počítání se signály bez FPU. S tím čistý matematik zrovna moc nepomůže.
Teď moc nevím, na co se ptáš. Každý má limit někde jinde. Ale obecně platí, že nejefektivnější je, když každý řeší to, čemu rozumí. Není efektivní, aby fyzik programoval a programátor řešil fyziku. Pokud teda oba obory nezná dobře, což nebývá častý.

Pokud chceš konkrétní příklad, tak třeba docela velké téma je a bude zabezpečení. Pochybuju, že běžný informatik je schopný kvalitně navrhnout šifrovací schéma pro embedded zařízení, které není schopné použít standardní algoritmy. I takové "prkotiny" jako třeba správně počítat se setrvačností pohybu motoru ve velkých rychlostech bych s klidem přenechal matematikovi, nechápu, proč by to měl řešit informatik. Auto si taky nespravuju sám i když bych to teoreticky zvládl, kdybych se tomu trochu věnoval. Časy vesnických dvorečků s rozmontovaným Žigulem už jsou poněkud pryč :)