I kdyby jen 4% psalo animacni soft a hry, pak tu mas 4% co pisi AI a simulace, 4% co pracuji se signaly, proudy, 4% co pisi ekonomicky zamerene programy na vypocet kde ceho, treba budouciho odbytu vyrobku, 4% co pisi sifrovaci nastroje, sifry, protokoly napr pro BTC nebo to zkousi louskat, 4% ja nevim co
Ve čtvrtek jsem byl u nás na fakultě na bezvadné přednášce Šimona Urbánka z AT&T (
http://simon.urbanek.info/). V research oddělení mají prý asi 150 lidí. Kolik na těchto 150 výzkumníků připadne v celé AT&T nejrůznějších programátorů, techniků, správců sítí, bezpečnostních analytiků atd. nechám na posouzení laskavého čtenáře...
Zbyvajicich 76% jsou delnici nahraditelni opickama z Indie.
Takže o tom, že se do Asie outsourcují matematické výpočty, jsi neslyšel? Ale informace o tom, že nejlepší výsledky v matematice má Hong Kong a Jižní Korea, se k tobě určitě dostala, že jo?
Ten argument na stránce 2 je IMHO logický klam, protože se stejným způsobem dá ospravedlnit i „Proč se mám nazpaměť naučit to, co autorovi učebnice vyplivlo cat /dev/urandom | tr -dc a-zA-Z0-9 | head -c 2048“ - určitě se ti to někdy může hodit
Celý ten článek jenom říká, že hodit se může cokoli a cokoli zná člověk navíc, rozšiřuje jeho možné uplatnění. Dal by se klidně použít k obhajobě toho, jak je supr učit se sociologii. Protože člověk nikdy neví, jestli se mu v budoucnosti nebude při designování produktů hodit znalost teorie referenčních skupin nebo třeba Luckmannova Sociální konstrukce reality.
Je tam jedna moc pěkná věta, která celkové ladění článku vystihuje:
Vytrhnout z kontextu jednu dílčí věc a ptát se, k čemu ji v životě budeme potřebovat, je nesmyslné a demagogické.Přesně tak! Ptát se, k čemu mi bude znalost Sociální konstrukce reality, je demagogie. Nikdy předem nevíme, k čemu se nám v budoucnosti může hodit!
znalost češtiny nula
Tak aspoň třeba začínají větu velkým písmenem a končí tečkou...