K čemu školy?

[Mirek Prýmek]

stejně jako u IT máš supernáročné obory.

To samozřejmě všichni víme. Tobě to přijde jako nějak objevné/šokující/zajímavé zjištění/argument?

Pointa je v tom, že supernáročné věci samozřejmě dělá jenom elita - a právě proto tahle elita potřebuje jiné vzdělání než masy.

[Reklama]

[lmnovak]

IT je obor, kde může (a taky kde dělá každý). Na kódu to vidět není - ale strojařina, náročnější stavařina, to už vyžaduje vzdělání.

Resp. kód není vidět, ale takže uživatel netuší, co si kupuje.

[txt]

Navíc, vzhledem k relativně nízkým platům, velká část učitelů a profesorů, kteří umí programovat, tak má vlastní firmy, případně ještě pro někoho dělají. Vysoká škola není jednoúčelový kurz - ale minimálně ČVUT není úplně utržené od reality, a kvalitu a smysl pro realitu si drží.

Třeba to je na ČVUT lepší, avšak moje zkušenost je taková, že na jednoho učícího praktika s firmou je deset doktorandů co v praxi nebyly nikdy (a třeba ani nechtějí učit). Gymplák bez praxe mě má učit techniku?? (bez urážky)

Podobné je to s členěním škol na praktické a výzkumné. Složitější inženýrská práce už může vyžadovat hodně velký přehled a není to výzkum.

Myšlenka stratifikovat obory na praktické-akademické-výzkumné není úplně špatná, ale dobrá implementace nepříliš reálná. Funkčnější řešení by bylo, požadovat po vyučujících nějaké roky v soukromém sektoru, aby mohly učit. Aby když přednášejí teorii mohly říct, při jakém projektu tohle využily. U vědečtějších témat požadovat smysluplnou akademickou aplikaci.

Schválně, kolik procent absolventů IT VŠ podle tebe programuje letecký sw? A krom toho, tyhle věci AFAIK bývají různě (semi-)formálně verifikované, tam není možný spolíhat na to, že programátor "má školu", takže neudělá chybu.

jj, procesy by měly být nastaveny, aby lidská chyba nemohla mít fatální následky s velmi vysokou pravděp.

[Pavel Stěhule]

Navíc, vzhledem k relativně nízkým platům, velká část učitelů a profesorů, kteří umí programovat, tak má vlastní firmy, případně ještě pro někoho dělají. Vysoká škola není jednoúčelový kurz - ale minimálně ČVUT není úplně utržené od reality, a kvalitu a smysl pro realitu si drží.

Třeba to je na ČVUT lepší, avšak moje zkušenost je taková, že na jednoho učícího praktika s firmou je deset doktorandů co v praxi nebyly nikdy (a třeba ani nechtějí učit). Gymplák bez praxe mě má učit techniku?? (bez urážky)

Tak minimálně by Vás měl učit inženýr, který by měl mít před Vámi pár let náskok. Navíc doktorandi dělají jenom špinavou práci - nic zásadního by učit neměli - a je to i o náhodě, někde doktorandi vedou jenom cvičení a nic víc než si odbýt svoje je nezajímá, jinde Vás může učit doktorand a přitom být šéf programátorem velké mezinárodní firmy.

[txt]

Navíc, vzhledem k relativně nízkým platům, velká část učitelů a profesorů, kteří umí programovat, tak má vlastní firmy, případně ještě pro někoho dělají. Vysoká škola není jednoúčelový kurz - ale minimálně ČVUT není úplně utržené od reality, a kvalitu a smysl pro realitu si drží.

Třeba to je na ČVUT lepší, avšak moje zkušenost je taková, že na jednoho učícího praktika s firmou je deset doktorandů co v praxi nebyly nikdy (a třeba ani nechtějí učit). Gymplák bez praxe mě má učit techniku?? (bez urážky)

Tak minimálně by Vás měl učit inženýr, který by měl mít před Vámi pár let náskok.

To může být dostatečný náskok při diskrétní matematice, ale nemusí být dostatečný třeba při programování PLC.

Jak může učit ekonomii učitelka co jezdí do práce ve felicii, nebo management osoba co nikdy ničemu serióznímu nešéfovala a zná to jen ze skript?

[Reklama]

[Mirek Prýmek]

jinde Vás může učit doktorand a přitom být šéf programátorem velké mezinárodní firmy.

Jak může být doktorand šéfprogramátorem velké mezinárodní firmy? Jak by to oboje stíhal?

[Pavel Stěhule]

Navíc, vzhledem k relativně nízkým platům, velká část učitelů a profesorů, kteří umí programovat, tak má vlastní firmy, případně ještě pro někoho dělají. Vysoká škola není jednoúčelový kurz - ale minimálně ČVUT není úplně utržené od reality, a kvalitu a smysl pro realitu si drží.

Třeba to je na ČVUT lepší, avšak moje zkušenost je taková, že na jednoho učícího praktika s firmou je deset doktorandů co v praxi nebyly nikdy (a třeba ani nechtějí učit). Gymplák bez praxe mě má učit techniku?? (bez urážky)

Tak minimálně by Vás měl učit inženýr, který by měl mít před Vámi pár let náskok.

To může být dostatečný náskok při diskrétní matematice, ale nemusí být dostatečný třeba při programování PLC.

Jak může učit ekonomii učitelka co jezdí do práce ve felicii, nebo management osoba co nikdy ničemu serióznímu nešéfovala a zná to jen ze skript?

Vést cvičení klidně může - důležité jsou přednášky, a ty už běžně doktorand dělat nesmí - a také běžně nedělá.

[Pavel Stěhule]

jinde Vás může učit doktorand a přitom být šéf programátorem velké mezinárodní firmy.

Jak může být doktorand šéfprogramátorem velké mezinárodní firmy? Jak by to oboje stíhal?

[Pavel Stěhule]

jinde Vás může učit doktorand a přitom být šéf programátorem velké mezinárodní firmy.

Jak může být doktorand šéfprogramátorem velké mezinárodní firmy? Jak by to oboje stíhal?

Těžko, jel na tři směny a postgraduál se mu drobet protáhl. Ale dal to.

[Bvájen]

Konečně další věc, o které vím, že se zaměstnavatelům nelíbí je velký počet absolventů netechnických oborů - máme sociology, ekonomy, právníky, ale chybí strojní inženýři, elektroinženýři, ... Ale to fakt nevím, jak chcete děcka propadající z matematiky přesvědčit, aby se přihlásili na techniku, kde teorie a matematika je základ.

Je to poněkud paradoxní situace. Zaměstnavatelé žehrají na nedostatek techniků, ale ve skutečnosti žehrají na nedostatek levných techniků. To je pak jasné, že inženýrské pozice za 25 hrubého jim zůstávají neobsazené a oni z toho mylně vyvozují, že je nedostatek techniků. Zrovna v této branži v tichosti už léta probíhá to, čím vyhrožovali lékaři - mnoho techniků odchází za prací na Západ. Problém je také poměrně rozšířený amatérismus mnoha manažerů u nás, který vlastně souvisí s tím předešlým - nemají přehled o cenách, spoustu netechnických pozic naopak přeplácejí - různé HR apod.

[Mirek Prýmek]

Těžko, jel na tři směny a postgraduál se mu drobet protáhl. Ale dal to.

Tak to je ale spíš výjimka potvrzující pravidlo, běžně se tohle neděje.

[Pavel Stěhule]

Těžko, jel na tři směny a postgraduál se mu drobet protáhl. Ale dal to.

Tak to je ale spíš výjimka potvrzující pravidlo, běžně se tohle neděje.

To asi ne - ale pak si říkám, jakou jsem měl kliku, že si skoro na žádného svého učitele stěžovat nemohu, i když někteří byli exoti (ale naučili mne několik podstatných věcí, kvůli kterým času na ČVUT nelituji) - a jakou tedy měli někteří zdejší diskutující smůlu.

[lmnovak]

Zaměstnavatelé žehrají na nedostatek techniků, ale ve skutečnosti žehrají na nedostatek levných techniků. To je pak jasné, že inženýrské pozice za 25 hrubého jim zůstávají neobsazené a oni z toho mylně vyvozují, že je nedostatek techniků.

Přesně tak. Odpad zůstává a ještě je rád za tak málo peněz. To je stejné jako učitelé na školách. Všechno je zadarmo, dělá se to skoro pro celou republiku a nikomu nepřijde divný, že ta škola pak nemá žádnou úroveň. Hlavně levně a kvalitně, to je dneska oblíbené

Těžko, jel na tři směny a postgraduál se mu drobet protáhl. Ale dal to.

Tak to je ale spíš výjimka potvrzující pravidlo, běžně se tohle neděje.

To asi ne - ale pak si říkám, jakou jsem měl kliku, že si skoro na žádného svého učitele stěžovat nemohu, i když někteří byli exoti (ale naučili mne několik podstatných věcí, kvůli kterým času na ČVUT nelituji) - a jakou tedy měli někteří zdejší diskutující smůlu.

Přednášky jsem skoro vždy považoval za ztrátu času, takže to zase tak velká smůla asi nebude ani pro ostatní.

[Pupi1]

Přednášky jsem skoro vždy považoval za ztrátu času, takže to zase tak velká smůla asi nebude ani pro ostatní.

Pokial je prednaska zaujimava, tak sa vyplati. 98% prednasok je nezaujimava, studentov to uspava a odradza tam chodit. Este ked tam profesor vypisuje priklad na 2-3 strany, z ktoreho si student beztak odnesie velke prt a na skuske dostane aj tak nieco ine, no a samozrejme, ze sa ani nedozvie, ako to pouzit v reale. Mali sme diskretnu matematiku a nepamatam si uz presne, ale asi nikdy ucitel nepovedal, kde sa takato matematika pouziva a k comu je dobra. Na realnych prikladoch sa aj lepsie veci zapamataju.

[ptc]

Hlavni problem je v tom, ze by vsichni chteli platy jako v Nemecku, jenze uz by tak nejak nechteli mit stejne naklady na bydleni, stejne dane, stejne poplatky za sluzby a podobne. Proste minimalne 80.000 Kc mesicne a utratit nejvyse 10.000 Kc.

Realita je ovsem takova, ze budto vezmou praci za 25 tisic nebo nebudou mit zadnou. Vic jim nikdo neda, protoze to uz by se vyplatilo prestehovat celou firmu do Rumunska nebo Bulharska, jako se to ted deje v Nemecku a nemecke odbory jsou zlosti nez sebe.

Lidem uz nedochazi, ze neni problem mit plat 100.000 Kc mesicne - jenze zamestnavatel by na nej musel vydelat. Takze z tech 100.000 Kc by stal 60.000 Kc najem, pivo by bylo za 150 Kc a chleba za 200 Kc.