Proč se na školách vůbec učí něco teoretického, když pak při hledání práce stejně chtějí praktické věci?
Školy (tedy aspoň ty vysoké) se ti snaží dát teoretický základ proto, že z něj celá ta praxe vychází a předpokládá se, že vycházet bude i nadále. Když znáš teorii, dokážeš ji (doufejme) adaptovat na praktické problémy. Tzn. nestane se ti, že se naučíš jeden konkrétní algoritmus pro hledání nejkratší cesty v grafu v jazyce X, který se za čtvrt roku stane nemoderním a ty nebudeš umět to samé napsat v jazyku Y. Nebo třeba pořád v jazyku X, ale s odlišnými podmínkami, které způsobí, že najednou ten tvůj algoritmus nepůjde použít.
Samozřejmě takovéhle obecné znalosti budou pro konkrétní případ méně efektivní než specifická znalost, ale zase se dá očekávat, že budeš použitelný na širší škálu úloh. Pokud se potřebuješ zaměřit na jednu konkrétní speciální úlohu, tak je ideální, když si na to zaplatíš specializovaný kurz, který se bude zabývat právě jen tou jednou věcí.
Proč se často nikde u pohovorů neřeší schopnost kandidáta řešit složité úkoly?
Patrně proto, že by to bylo drahé. Vymyslet takové zadání dá dost práce, vyhodnotit odpověď je taky hodně pracné. Vynásob si to očekávaným počtem uchazečů a je to příšernost. A to nemluvím o tom, že úzce zaměřený složitý úkol je hodně náchylný na náhodu.
Vždy jen konkrétní technologie, konkrétní praxe a co jim konkrétně můžu přinést.
Celkem logicky, když tě má firma zaplatit, tak ji zajímá, jestli jí vyděláš aspoň na to, co ji budeš stát.
Nebo jsem 10 let narážel na hloupé firmy hledající hloupé zaměstnance?
To taky.