VŠ z trochu jiného úhlu

[Mirek Prýmek]

ad zahranicie: Podla mna nema zmysel brat zahranicie vazne len preto, lebo je to zahranicie.

Nic takového jsem neudělal. Snad dost jasně jsem řekl, že situaci v zahraničí nemůžu posoudit, protože jsem tam nestudoval. Jediný skutečný příklad, co jsme tady měli, byla beztak ta Čína - a na nich se mi líbí, že chytají příležitosti za pačesy, místo aby zdůvodňovali, proč to nemá cenu.

ad teoria: To je IMHO jedna z mala veci, ktora bude platit aj za 40 rokov a to je jeden z dovodov na jej vyuku.

Že jsi to ty, ještě jednou zopakuju, co už zaznělo:

Milí studenti! Přihlásili jste se na studium medicíny. Víte ale, jak rychle se medicína mění? Kde byla před dvaceti lety laparoskopie, radioterapie, robotické operace? Nikde. A proto vás naučíme obecný základ, který se nemění a na kterém potom můžete stavět svoje vlastní učení se praktických technologií (s tím vám nepomůžeme, to si nastudujte sami). Takže: lidské tělo se skládá, vždy skládalo a vždy skládat bude z atomů. Atomy zkoumá co? Fyzika. A ta se nemění. A zahrnuje všechno - od kvarků až po galaxie. Rozumět fyzice znamená rozumět všemu. Takže tohle vás naučíme. A naučit se fyziku, to zabere tak zhruba těch šest let, co máte k dispozici, takže ty konkrétní věci, co se tak pořád mění, si pak už dostudujte sami. Výhoda je, že když si pocvičíte mozek na té fyzice, ty konkrétní věci už vám pak půjdou snadno.

Začněme tedy první vyučovací hodinu: byl chladný večer ve starověkém Řecku...

[Reklama]

[Viky]

Všechno marné. Tohle je stejná porucha, jako u BLEK.a. Doktorka mu diagnostikovala psychopatii, proto nemůže mít styk se ženami a přes to nejede vlak. Mirek si diagnostikoval, že matematika je pro informatiky zbytečná, a přes to taky nejede vlak.

[Mirek Prýmek]

Mirek si diagnostikoval, že matematika je pro informatiky zbytečná, a přes to taky nejede vlak.

Je to jinak: Mirek všechnou tou slavnou matikou prošel a v praxi zjišťuje, že si to může tak leda nacpat do špic. A teprve dlouhé roky po škole pomalu získává znalosti, které opravdu potřebuje a které se mu jaksi na škole nikdo neuráčil předat.

[prosinec]

Tak to asi Mirek nepochopil smysl matematiky. Pak i dává smysl, že se snažíš dělat z VŠ lepší učňáky.

[Zz]

Pak i dává smysl, že se snažíš dělat z VŠ lepší učňáky.

VŠ je především příprava na budoucí povolání. Jestliže 99 % absolventů VŠ hodlá jít do praxe, pak to VŠ musí reflektovat a neargumentovat že VŠ je vědecké pracoviště a že ty informace bude potřebovat to 1 % co chce jít dělat vědu a tak se prostě budou vyučovat předměty pro vědecké účely a přes to nejede vlak. Pro těch 1 % co chtějí dělat vědu, se může udělat jedna extra škola pro celou EU, třeba v areálu CERNu.

[Reklama]

[prosinec]

Ano, s tím samozřejmě souhlasím. Ale řekl někdo, že VŠ je jen nástavba pro učňák? Zatím jsem to nikde neslyšel. Nic proti tomu nemám, když zachováš i nějaké školy pro vědce.

[Jakub Galgonek]

A teprve dlouhé roky po škole pomalu získává znalosti, které opravdu potřebuje a které se mu jaksi na škole nikdo neuráčil předat.

Čistě ze zvědavosti, které to jsou?

[Death-Filip]

A teprve dlouhé roky po škole pomalu získává znalosti, které opravdu potřebuje a které se mu jaksi na škole nikdo neuráčil předat.

Čistě ze zvědavosti, které to jsou?

urcite ITIL a SAP 

[Trdlo]

Já teprve s vysokoškolskou matematikou pochopil souvislosti, které mi dříve nedocházely. Podle mne ale vysokoškolská matematika bakalářského stupně se měla učit na středních školách (včetně teoretické informatiky), středoškolská matematika v druhých stupních základních škol a první stupně by měly cepovat žáky tak, aby zvládaly vše od jednoduchých počtů, skrze funkce, rovnice, zlomky po soustavy rovnic. Programování zavést jako povinné pro základní školy takovým způsobem, aby absolvent základní školy byl schopen algoritmizace v libovolném jazyce.

Na vysoké školy zavádět výuku radikálně složitější a aby byla blíže vědě, než praxi.

A na závěr: Vše je učňák, je to jen předávání zkušeností a omáčky kolem těchto zkušeností dalším generacím. Každý je schopen se naučit všechno, jenom každý to zvládne za odlišný čas.

[prosinec]

To je právě to nepochopení. Automechanik a vědec by měl mít stejnou školu? Trochu škoda pro oba.

A na závěr: Vše je učňák, je to jen předávání zkušeností a omáčky kolem těchto zkušeností dalším generacím. Každý je schopen se naučit všechno, jenom každý to zvládne za odlišný čas.

Ne, o tom právě vědecký přístup není. Buď jsi chytrý nebo ne. Učení je pouze taková omáčka kolem, podstatné je, jak věci chápeš a spojuješ. U toho autemechanika ti stačí, že se naučí postupy. U vědce potřebuješ, aby on vymyslel postupy pro ty ostatní. To se nedá naučit. Stejně tak je dnes matematika  pro většinu studentů VŠ zbytečná, protože ji jen uměj jako postupy.

[Zz]

Na vysoké školy zavádět výuku radikálně složitější a aby byla blíže vědě, než praxi.

A to jako proč blíž vědě, když 99 % absolventů VŠ půjde do praxe ? Navíc vědecká matematika je dneska tak složitá, že se v rámci pěti let studia ani nepřiblížíš aktuálním věděckým problémům, třeba lámání šifer.

[Jakub Galgonek]

Buď jsi chytrý nebo ne.

Zdá se mi, že v géniovi je cosi jako počítací strojek: zatočíme kličkou a výsledek je správný, ale strojek sám neví proč a jak.
 -- Johann Wolfgang Goethe

To se nedá naučit.

Jestliže jsem viděl dále, bylo to proto, že jsem stál na ramenou obrů.
 -- Sir Isaac Newton

Lecos se dá natrénovat. Když v matematice uděláte tunu důkazů, tak už pak nějaké menší důkazy třeba dokážete vymyslet sámi. Jasně, ten strojek v sobě musíte mít, ale bez tréninku to nejde.

Trochu to připomíná způsob, jakým děti učíme mluvit. Jediný způsob je, že na ně prostě mluvíme. Což je zdánlivě nesmyslný proces, protože oni nám přece nerozumí - ale pak jim to najednou do sebe zaklapne. Mimochodem, když se propásne vhodný věk, tak se už člověk nenaučí mluvit nikdy.

S matematikou je to možná podobné. Zpočátku jen "reprodukujete" důkazy, některým se najednou zapálí a poznají v tom ty souvislosti. Ale stejně jediný způsob, jak toto "prozření" předat, je ukazovat ty důkazy. Stejně jako naše pochopení jazyka neumíme předat jinak než tím, že proste mluvíme, protože my vlastně pořádně nechápeme, jak se nám povedlo, že jsme se naučili mluvit.

[Trdlo]

Na vysoké školy zavádět výuku radikálně složitější a aby byla blíže vědě, než praxi.

A to jako proč blíž vědě, když 99 % absolventů VŠ půjde do praxe ? Navíc vědecká matematika je dneska tak složitá, že se v rámci pěti let studia ani nepřiblížíš aktuálním věděckým problémům, třeba lámání šifer.

To je právě to - spousta věcí, které se učí na vysokých školách, se dříve učila na středních. Jde o degradaci vzdělání, kdy se posouvá výše to, co by mělo být níže ve vzdělávacím stupni. Ať už je to algebra, analýza, diskrétní matematika, teorie grafů. Já bych to posunul všechno níže a produkoval pro pracovní trh více středoškoláků a méně vysokoškoláků. Vysokoškoláky pouze na výzkum, omezit jejich počet a rovněž počet univerzit. K čemu jich mít několik desítek, když by stačily tři až pět - Praha, Brno, Ostrava a další.

Obsah učiva dřívějších středních škol a vysokých škol porovnávám dle studijních plánů velkých univerzit a toho, co mi vyprávěli "tehdejší studenti", dnes už lidé po nejlepším věku.

Pokud má člověk mozek, pak mu to půjde. Dokazování důkazů někomu půjde dříve, někomu později. Vše je o tréninku. Některým to jde hned, a někteří na to potřebují roky, ale do cíle dojdou všichni, kteří mají iniciativu a čas. Někteří to udělají hezky, důkladně a promyšleně a někteří půjdou krkolomnými způsoby.

Kolik středoškoláků nastupuje na vysoké školy? 100 %? 90 %?

[prosinec]

Buď jsi chytrý nebo ne.

Zdá se mi, že v géniovi je cosi jako počítací strojek: zatočíme kličkou a výsledek je správný, ale strojek sám neví proč a jak.
 -- Johann Wolfgang Goethe

To se nedá naučit.

Jestliže jsem viděl dále, bylo to proto, že jsem stál na ramenou obrů.
 -- Sir Isaac Newton

Takže Newton byl vlastně blbec, ale tak dlouho trénoval, až začal hořet? Jako motivace pro všechny dobré, ale jinak ani ne. Naučit se to nedá, pokud k tomu nejsi uzpůsoben. Takových lidí je málo a na VŠ jich chodí strašně moc. Hlavně nepotřebuješ motivovat dvacetileté lemply. Každý, kdo chtěl dělat vědu, ji určitým způsobem dělal už dávno předtím.

[Zz]

Já bych to posunul všechno níže a produkoval pro pracovní trh více středoškoláků a méně vysokoškoláků

A jak se vypořádáte s tím, že penzum informací současné pro IT a spoustu dalších oborů se prostě a jednoduše nedá za 4 roky střední školy zvládnout ? Patrně budete reagovat že se prostě SŠ prodlouží a jsme tam kde jsme byli, u "VŠ učiliště"