Prostě jste studoval všeobecné lékařství, nyní děláte práci zdravotní sestry a celá ta anatomie, biochemie, základy farmakologie, toxikologie a toho všeho vám připadají zbytečné. No to chápu.
Chápeš kulový. Zaprvé zdravotní sestra nemá MUDr. Za druhé pracuju částečně ve výzkumu, nejsem žádnej technik O2, kterej zapojuje ADSL modemy.
Ale nechápu, proč obviňujete lékařskou fakultu.
Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí.
Bože! Tak teda polopaticky - ovšemže zdravotní sestra nemá MUDr - nepotřebuje to. Stejně tak jako většina ajťáků nepotřebuje vejšku. Zdravotní sestra co vystudovala a získala MUDr bude zbytečně překvalifikovaná a ve své práci nabyté znalosti jen těžko uplatní, ačkoli se jí občas mohou hodit.
Netuším, co děláte za výzkum a jakou roli v tom výzkumu vy osobně hrajete. Sám za sebe a své kolegy mohu jen říci, že studia matematiky v žádném případě nelituji, ačkoli za dob studií mě to iritovalo a pokud jsem nějakou zkoušku dělal na víckrát, byly to matematiky. Za uplynulé 3 roky už jsem se musel potýkat v rámci 3d zobrazovacích technik v rentgenoskopii s implementací překladače, integrálních transformací i grafiky. Představa, že bych se obešel bez matematiky, je naprosto směšná. Představa, že bych se kvůli tomu musel matematiku doučovat za pochodu počínaje základním kursem, je neméně směšná. Vzpomenuv si na pracovní nabídky firem ještě na škole musím konstatovat, že absence matematiky by byla směšná u všech. Ne, pochopitelně nejde o nabídky, jaké jsou v inzerátech, tj. správce sítě, programátor webů, programátor mikrořadičů apod. Ale i těm, komu jsou tyto inzeráty cíleny, by bodlo o tom něco vědět, soudě podle toho, jak doj.baný kód často produkují a jak nelogicky a nesystematicky postupují při návrhu.
Zdaleka všechno si nepamatuji a to co potřebuji je jen malou podmnožinou toho, co vyžadovali na škole. Ale jak se říká - těžko na cvičišti... Rozhodně mi nedělá problém přečíst si článek o nějakém filtru, pochopit ho a udělat si představu o jeho použitelnosti pro můj problém, nebo nějakou operaci interpretovat a implementovat vhodným algebraickým pohledem se všemi výhodami, jež z toho plynou oproti řešení hrubou silou, jež by bylo beztak implementačně náročnější a neohrabanější. Proč znovu složitě a patrně hůře vymýšlet něco, co už je vymyšlené?
No a nakonec - ano, je to i intelektuální cvičení, jež učí dívat se na svět analyticky, jež učí systematicky a přesně rozebrat problém, pochopit každou jeho část a navrhnout podobně systematickým způsobem jeho řešení. Je to sice trochu umělý příklad, ale jak by přistupoval k algoritmu luštění Rubikovy kostky člověk matematikou nepoznamenaný a jak ten, který prošel nějakou tou algebrou? Jak by to bylo u šachu? Řídit papírenskou linku tak, aby z ní lezl papír požadovaných vlastností s minimálními odchylkami, nebo letový provoz nad frekventovaným letištěm je složitější. Nedovedu si představit, že by to mohl rozlousknout někdo, kdo by si vylámal zuby na těch předchozích příkladech.
Chtěl-li by někdo argumentovat, že to je prací matematiků a ne ajťáků, pak celý vysokoškolský obor výpočetní techniky by byl zbytečný. Stačilo by, aby se matematik, resp. fyzik, resp. elektrotechnik, resp. bankéř, resp. stavař, strojař atd. naučil ještě programovat a je vymalováno. Takže jestli vám jde o tohle, tak to není problém zbytečnosti matematiky, ale celého oboru jakožto vysokoškolského.
Jinak - že je muzeologie vysokoškolský obor, to je špatně. Prostě to je ta devalvace vysokoškolského vzdělání. Aby se někdo naučil zmáknout Unix že je třeba 5 let vysokoškolského studia? Tak to je s prominutím volovina jako hrom! Co by se tam těch pět let vysokoškolsky učil? Všechny možné un*x implementace a všechno možné smetí, co pro to kdy za uplynulých 40 let který jouda napsal? Ale aniž by cokoli věděl o algoritmech na výměnu stránek a vlastnostech souborových systémů - protože k jejich pochopení by bylo záhodno něco vědět o statistice a taky něco o topologii, které jaksi neabsolvoval a vlastně to ani ke správě unixu nepotřebuje, protože už to naprgal někdo za něj a pro něj to je tedy černou skříňkou?
Onehdy nás s kolegy velmi pobavilo, když jeden uchazeč napsal jako svou nejsilnější stránku schopnost učit se používat programy. Tak tohle jde ještě dál - vysokoškolská kvalifikace: schopnost spravovat systém Unix L.P. MMXII. No sakra, proč by toto nešlo zvládnout během 4 let na průmyslovce + max. jednoho roku na VOŠce, to mi hlava nebere! Až budou stavebníci vyžadovat zedníky s VŠ, tak se taky budou kvůli tomu tvořit zednické VŠ obory?
P.S.: smyslem diplomové práce je prokázat že něčemu rozumím tím, že ty znalosti aplikuji způsobem, jaký se bude ode mne vyžadovat v praxi, tj. stavař-hydrolog navrhnout vodní dílo, radioelektrotechnik navrhnout datový transceiver; síťař - navrhnout nějakou netriviální síť včetně infrastruktury, simulací, ověření spolehlivosti, propustnosti v závislosti na zátěži, krizových situací atd. - bez matematiky nemožné. Nedovedu si představit diplomku oboru "správce systému Unix", aby to nebyl naprostý výsměch ostatním vysokoškolákům.
Tohle je furt a furt dokola - nepochopení smyslu universality vysokoškolského vzdělání. Vysokoškolák prostě musí mít obecný přehled o svém oboru a detailní znalosti nějaké jeho části. Tou částí klidně mohou být "operační systémy". Ale celým tím oborem nemůže být přece "operační systém Unix". Jestli toto někomu nepřipadá přirozené, tak prostě vůbec nepochopil smysl vysokoškolského vzdělání.