Do diskuse vstupuju až teď, protože o víkendu jsem ji dočetl až v momentě, kdy už se mi chtělo spát.
Budu reagovat hlavně na Mirka, který diskusi začal: pokud to tady dobře sleduju, tak studoval na nejmenované fi.muni, kterou jsem absolvoval také.
První postřeh: tato škola obsahuje o dost víc teoretických předmětů, než jiné školy v zemi (alespoň pokud vím), proto je možné, že absolventi či studenti jiných škol se v tomto threadu s Mirkem trochu míjejí, protože tu pravou smršť různých formálů, sémantik a podobně nezažili a pak argumentují dost z jiné pozice.
Druhý postřeh: nejsem zas tak špatný ve všelijakém teoretizování, ale některé teoretické předměty byly moc i na mě a rozčiloval jsem se, že to nebudu potřebovat. Někdo to tady přirovnal k onanii, což mi přijde více než trefné - dokonce je tam přímá analogie, která mě napadla za studia: buď má člověk k dané činnosti, kterou je v tomto případě programování, partnera, kterým je v tomto případě počítač: pak spolupráce a propojení sviští a funguje tak to má být. Nebo partnera nemá a onanuje, v tomto případě s tužkou, papírem a teorií: a pak to není úplně "ono"
Jak říkám, v některých případech mě štvalo, že teorie a matiky bylo příliš a nesouhlasím s tím, že dobrý programátor nutně bude i dobrým matematikem, jde sice v obou případech o něco, kde se chápe, odvozuje a počítá, ale matematika -alespoň ta vyšší-vyžaduje schopnost chápat i abstrakce, jejichž abstraktnost je vyšroubovaná do takových výšek, že v reálném programování se k něčemu takovému člověk nedostane. Programování zase vyžaduje určitý typ zručnosti a citu, vyskládat z nějakých "daných" kostiček "lega" něco, co tu ještě nebylo, kreativně je zacvaknout do sebe,aby to fungovalo a přitom bylo "čisté" a naopak těch abstrakcí nebylo zbytečně moc, protože pak je to neefektivní překombinovanost. To zase nemusí zvládat matematik. Ty talenty jsou si v něčem podobné a proto je hodně lidí, kteří je mají oba, ale nemusí to tak být vždy.
Přece jenom mi ale teoretické předměty něco daly: myšlenka, že existují věci, které z principu není možno na počítači implementovat (problém zastavení a podobné selfreferenční chytáky), třídy složitosti algoritmů, funkcionální programování, o němž bych bez školy vůbec nevěděl... řekl bych, že tím, že se toho bralo hodně a základní věci se vlastně stále opakovaly a aplikovaly a člověku tím pádem v lebzně uvízlo aspoň něco - v případě úvodního několikahodinového kursu, který Mirek navrhoval, by lidem neutkvělo možná naprosto nic.
Sám jsem přebytek teorie řešil tak, že mě děsně "chytnul" UNIX, tak jsem jednak absolvoval fakultní předměty a jednak si zkoušel, experimentoval a sháněl věci sám, což mě potom po škole pomohlo v praktické kariéře.
Další věc: Mirek si stěžuje, že praktické předměty byly "volitelné na úrovni folkové hudby": zde bych znovu použil logiku jednoho předřečníka, že student kolem 18ti let, který přijde na školu, ještě neví, kterou specializaci chtít - a později je nesmysl lidi, kteří si nakonec jednu specializaci vyberou, nutit do něčeho jiného: unixákovi nevnucovat pokročilé kursy na -třeba- umělou inteligenci, stejně tak tomu, kdo se zajímá o tu AI nevnucovat zase pokročilé kursy na Unix, čili je poté OK, že je obojí volitelné.
Sorry za dlouhý román, tož tak.