Mám u jednoho počítače Eaton Ellipse ECO 650 USB. Funguje dobře, ale už se neprodává.
Momentálně vidím v prodeji Eaton UPS 5E 700 USB FR Gen2 - odhaduji nut driver usbhid-ups.
A pak ještě jedna miniatura: EATON UPS 3S Mini 36W DC . Umí to stabilizovaných 12V, ale nevím, zda by to utáhlo i NAS. (36W býval cca rozběhový odběr jednoho 3.5" disku.)
Tolik jenom na okraj k debatě, zda je bezpečné, zálohovat "počítačové" 12V spotřebiče přimým výstupem 12V olověné baterky (s nabíječem).
Zkoušel jsem kdysi používat vyřazenou olověnou autobaterku externě připojenou k běžné UPS.
Ano funguje to - ale zejména pokud nedolejete destilku, tak je baterka vyhozená z auta už beztak na konci své životnosti a za pár měsíců až třeba dva roky už neutáhne ani ten počítač. A ano, při trvalém nabíjení funí, můžete kolem vývodu kladné elektrody pozorovat výkvět/úsady čehosi z elektrolytu apod. Není to moc estetické a unikající plyny jsou nejspíš i dost korozivní. Taky může mít slabší jednotlivý článek, tzn. narušenou "rovnováhu napětí" na článcích, což jenom zrychluje konec při trvalém nabíjení (článek s nejnižší kapacitou se o to víc přebíjí).
Ohledně kategorických tvrzení @jjrsk:
Standardní transformátor a naprostou většinu spínaných/pulzních měničů se stejnosměrným výstupem lze bez problému nechat běžet bez zátěže. Budou odebírat nějaký ztrátový příkon, ale provoz bez zátěže jim nijak neublííží.
Trafo bude mít na výstupu normální jmenovité napětí naprázdno, dané poměrem počtu závitů na primáru a sekundáru.
Pulzní měnič je až na výjimky řízený zpětnou vazbou, která drží výstupní ss napětí na jmenovité hodnotě. Při nulové zátěži může měnič vydávat nějaké zvuky: slabě pištět, prskat, cvakat - protože při minimálním odběru (indikační LED apod.) se neudrží v pásmu spojité regulace.
Počítačové napájecí zdroje (AT nebo ATX) tradiční konstrukce s více sekundárními vinutími na VF trafu mají drobnou nectnost, že jsou řízené jedinou zpětnou vazbou - která je na sekundáru odvozena buď od jediné výstupní sekce, nebo spíš od nějakého průměru mezi dvěma hlavními sekcemi (tradičně měkký odporový dělič mezi 5 a 12 V, z jeho středního bodu se bere zpětná vazba). Toto uspořádání dává nejpřesnější regulaci při nějakém rozumném rozdělení zátěží mezi výstupními větvemi +5 a +12V. Pokud zatížíte pouze jednu větev, druhá ujede o kus nad jmenovité napětí (pár procent). Což zdroj obvykle nezničí, ale dostane to výstup mimo toleranci, která je jmenovitě žádána motherboardem... (obvykle +/- 5%). Nebývá problém, z 12V výstupu starého AT zdroje krmit třeba 50W autožárovku nebo tři. Pokud zdroj dokáže do takové zátěže naběhnout... žárovky mají zastudena zlomek odporu, který získají po rozsvícení.
Nízké větve +5 a +3.3V to přežijou - myslím provoz se zátěží pouze na 12V, jenom na nich naprázdno naměříte o něco vyšší napětí.
Modernější ATX zdroje, viděl jsem to hlavně v redundantních modulech do serverů, mívají na trafu už jenom jednu větev, silových +12V. Nižší větve +3.3V a +5V bývají odvozeny na sekundáru snižujícím měničem (topologie buck). Nízké větve totiž už dávno ztratily na významu (zátěži). Ve výsledku je takovému zdroji jedno, kterou větev zatížíte a kterou nikoli - každá má výstup řízený svou vlastní zpětnou vazbou. Je mu to jedno z hlediska stability regulace - samozřejmě nesmíte jednotlivou větev přetížit nad její jmenovitý max. proudový odběr.
69 Odpovědí
6365 Zhlédnutí