Mno, tak třeba já to mám tak, že se nemám úplně blbě. Dělám senior administrátora jisté technologie v jedné firmě, která má spoustu významných zakázek, a pokud se nejedná o instalaci nebo nějaký složitější maintenance, zvládám to i v terénu z mobilu, což mi poskytuje poměrně dost volného času na různé aktivity (většinou toho typu, že potřebuju někde něco nakoupit, někde něco vyřídit, dojít k doktorovi, někoho někam odvézt - jsou to činnosti, které se nedají dělat, když musí člověk sedět onsite, covidová doba tomu hodně pomohla, i když jsem to tak dělal už před tím, významným posunem, jakkoli jsem na to dřív nadával, byl příchod MS Teams, Skype for business takovou flexibilitu neměl, ale teď už nikdo neřeší, jestli sedíš na zadku v práci, nebo doma, nebo u moře - když jsi online a schopný řešit požadavky, není co řešit). Bývají dny, kdy se nezastavím a musím u toho sedět celý den (typicky nové instalace na řadě prostředí či řešení různých zásadních problémů zpravidla v koordinaci s dalšími lidmi ve firmě), bývají i řady dní za sebou, kdy není do čeho píchnout, protože mám všechno ošéfované a není reálně co dělat. Plat není kdovíjaký, to je pravda, mohl bych brát jinde klidně o 30 víc, ale nad průměrem jsem (i bez pohotovostí, které dělají další nezanedbatelnou část platu) a ta pohůdka, kdy mě nikdo nehoní jak nadmutou kozu, mi to významně kompenzuje. Takže za mě docela solidní poměr cena/výkon. A tím, že na tom nejsem zdravotně kdovíjak (že si za to můžu z většiny sám, je věc jiná), takže musím navštěvovat různé rehabilitace a podobně, o kterých zaměstnavatel prakticky neví (zatímco jiní kolegové se musí dovolovat i k zubaři), tak ta pohůdka a volnost je v tomhle pro mě docela důležitá, proto jsem ochoten obětovat i nemalou část platu (samozřejmě to předpokládá mít ten plat takový, že mi ta nemalá část, kterou bych mohl mít, kdybych víc chtěl, v zásadě nechybí).
Když to srovnám s psaním pro diit/cdr, což jsem dělal před tím, tak to je nebe a dudy. Prachy na hovno, práce jak na kostele a jediné, co mě tam drželo, bylo to, že jsem byl hodně zvyklý a bavilo mě to. Pak jsem si ale uvědomil perspektivu toho zaměstnání, jaké problémy v domácnosti mi to působí a švihnul jsem s tím bez náhrady (normálně jsem šel na pracák). Pak se naskytla ta příležitost, co dělám teď, a to byl dar z nebes, i když jsem tenkrát začínal pod průměrem, protože jsem si realisticky řekl o málo, neb jsem o tom prakticky nic nevěděl, ale byl jsem se ochotný to naučit, což jsem učinil.