Kariéra je dlouhodobý maratón, což málokdo na začátku vidí, že když začne ve 20ti a skončí v 70ti, tak je to 50 let, ok, možná 40 let, a z takhle dlouhého pohledu se na to chce dívat.
Osobně pro mě způsob, jakým si vybírám kariéru je právě prioritně to, jak chci žít. Pro mě největší priorita je IČO/freelance a remote, u toho se to u mě točí, proto mi přijde obecně nejzajímavější web a marketing, ale aktuálně takhle dělám DevOps, ale je těžší to sehnat.
Sám mám průmku na mikrokontroléry, pro mě nezajímavý obor. Vysokou bych asi zvládl, ale v rámci mých hodnot je pro mě bezcenná.
Je to o preferencích, je spousta lidí, kteří se těší, že se usadí, pořídí si 3+kk na čerňáku, zbouchnou nějakou ženskou a na lítačku si vezmou auto a o víkendech budou jezdit za rodinou na moravu, a jednou za rok do egypta.
A pak jsou lidi, co třeba mají představu o životě takovou, že budou žít na filipínách nebo bali, ve vile s bazénem a jíst mango a balit v místním klubu holky a jezdit na potápění.
Všechno má něco, život na bali a filipínách bych si neidalizoval - kvalita internetového připojení, atd. atd., odpadky v přírodě, všeobecná nespolehlivost, na druhou stranu je třeba normální mít vlastní slušku, jinak hezká příroda, člověk má na to aby si pronajal vilu s bazénem (i když kvalita ubytování od fotek dost pokulhává, ale dělají se z toho hezký instagram).
Primárně je to o tom si srovnat hodnoty. Přesně jak bych to zpětně nedělal je to, že bych si nevybíral jednodušší cestu nebo co padne, to je blbost, protože třeba právě freelance může být z počátku těžší, ale dlouhodobě mi přijde strategicky výhodnější.
Hodně lidí preferuje nalajnovanou cestu životem, vysoká, děcko, byt/barák, důchod. Řekl bych že většina. Osobně ze své zkušenosti vím, že pokud to člověku nevyhovuje, tak se bude jen trápit, pokud tou cestou, třeba i většinovou půjde.
Já osobně jdu radši svojí cestou, a v životě mě stálo spoustu let pochopit to, že mi nikdy nebude vyhovovat průměr.
52 Odpovědí
18517 Zhlédnutí