Super téma. Před pár lety jsme to s manželkou dlouze řešili.Žili jsme v Brně, sice poměrně spokojeně, ale přece jen nás něco táhlo z města ven. Vychovávat děti mezi čtyřproudovkama jsme nechtěli(ačkoliv víme, že i to samozřejmě jde) a možná jsme už přestali po třicítce doceňovat to, že se dá najíst i o půl čtvrté v noci...
Do satelitu kolem Brna jsme nechtěli: jednak doprava do Brna po dálnici bývá ráno i večer hrůza, jednak nás nelákal život v satelitu, také ceny pozemků byly raketa.
Jelikož já jsem ze Slovácka a žena z Valašska, po delších úvahách jsme se rozhodli pro Zlínsko. Pořídili jsme si dům 10 minut od centra Zlína a 15 od Luhačovic. Zatímco ceny bytů ve Zlíně samotném jsou dost vysoké, pozemky v okolí jsou (i dnes) relativně OK. Kombinace místní přírody, krajského i lázeňského města za rohem nás přesvědčila.
Zatím panuje velká spokojenost a žádné z našich původních strachů se nenaplnily. Ať se to týká sousedů, vybavenosti obce (mrzí jen víkendová doba otvíračky obchodu, občas musím do Zlína na last-minute nákup, ale většinu řeší Rohlík), internetu (55down/10up přes ADSL, ale mě to stačí, tak jsem nic lepší nehledal), dojezdu do města za kulturou, jídlem nebo jen tak na procházku. Podzimní večerní klima je teda pořád zakouřené, ale s kotlíkovými dotacemi se to poslední 2 roky dost zlepšilo. Co se týká práce tak jsme našli ještě před plným nastěhováním (oba jsme IT), teď se tu otevřel Impact Hub, rozvažuju trochu odchod na freelancing a kancelář tam.
My se rozmýšleli asi půl roku, jestli z Brna vůbec odejít a pak dalšího půl roku kam. Doporučujem se odstěhovat někam, kde to znáte, máte rádi, nebo vás to aspoň někdy zaujalo. Ať tam k tomu máte vztah, pak se vždycky zvyká líp. Ale dnes ta Praha opravdu není bezpodmíněčně nutná, mám radost, že to nám ajťákům často dává svobodu žít spokojeně kdekoliv jinde.