Vysoké IQ je paradoxně spíš přítěž v životě - hlavně na škole, kde je potřeba se jen drtivou většinu věcí našprtat nazpaměť. Nebo umět rychle opsat z taháku co vám spolužák rychle strčí pod lavicí...
Čím vyšší IQ, tím spíš si daný člověk uvědomuje zbytečnost a absurdnost toho školství. Plus vidí že kolem něj jsou samí blbci se kterýma si nemá co říct.
Nejspokojenější člověk je blbeček....
Později v zaměstnání to asi není zase o tolik lepší, dokud se člověk nedostane opravdu někam, kde dělá nějakýho analytika sám u sebe v kanclu, nikdo mu moc nerozumí, neví jak to dělá, ale má dobrý výsledky tak jsou všichni spokojení. Dost problém může být se na nějakou takovou zajímavou pozici dostat přes nějaké vstupní pohovory/entry level pozice, kde hned po škole vám těžko dají nějakou takovou zajímavou práci a budete dělat zase nějaký podřadný věci ->s tím zase souvisí nespokojenost s prací, protože daný člověk si uvědomuje že dělá podřadný věci->těžko ho povýší protože na první pohled vypadá jako blbec, ačkoliv je to přesně naopak
Ve výsledku takovej člověk musí začít podnikat na vlastní triko, aby využil svůj potenciál, jinak skončí někde zasekanej v korporátě kde on není spokojenej protože si přijde nedoceněnej a oni s ním nebudou taky spokojení....