Můžu popsat z vlastní zkušenosti. Donedávna jsem používal u počítače normální Hi-Fi věž. Dva obří reproduktory, každá se dvěma membránami. Pro každý reproduktor dva kanály. Do věže jsem vedl z počítače zvuk přes jack-cinch. Nebylo to špatné. Obzvlášť při scénách s hlubokými zvuky to mělo dost výkonu, aby se třásla podlaha, takže jsem byl spokojený.
Jenže situace se změnila. Počítač se přesunul, věž se k němu nevešla a já chvíli existoval na mobilním repráčku. To mě štvalo, tak jsem si nakonec koupil pod monitor stereosoundbar. Protože mám na počítači optický výstup zvuku, řekl jsem si, že to stojí za prubnutí a šel do toho.
Vyplatilo se to. Basy sice nezvládá tak, jako věž, ale to je plně vynahrazeno plností zvuku (do té doby jsem myslel, že je to jen marketingový kec) a přesnou směrovostí. Když zapnu třeba Skyrim, slyším "zezadu" i to, když na mě někdo mluví zezadu. Další obrovská výhoda je to, že když chci někam přenést lepší reprodukci zvuku, nemusím řešit kabely k reproduktorům, obří tělo věže a podobně. Prostě vezmu soundbar a jdu. Bavíme se přitom o soundbaru za dva tisíce.
Takže ano, pokud jde o stereoreprodukci, optiku můžu jen doporučit. Má to něco do sebe.
Možná existuje i lepší řešení, ale tady se díky technologii přenosu nemusí řešit kvalitní kabeláž, stínění nebo konektory. Prostě zapojím toslink prakticky libovolné délky a funguje to.