Snese průmyslový zdroj zpětné napětí?

[czAtlantis]

Ehm, řekl bych že je to záměr...
The forward drop of the diode can be reduced by replacing the schottky diode with a Pchannel MOSFET and its body diode oriented in the same direction as the schottky diode. During normal operation of the battery, the body diode from MOSFET is forward biased and conducts for a very short time until the MOSFET is turned ON when gate voltage is pulled below source

Ve zkratce ta dioda (co je v MOSFETu) je jako fallback než se ten MOSFET sepne a využije se toho ještě menšího úbytku...

[Reklama]

[Kit]

Ve zkratce ta dioda (co je v MOSFETu) je jako fallback než se ten MOSFET sepne a využije se toho ještě menšího úbytku...

V čem tedy spočívá ochrana té baterie? Aby ji zátěž nemohla nabíjet zpětným proudem?

[czAtlantis]

Je to myšleno jako ochrana zátěže před opačně připojenou baterkou - stačí číst...
When the battery polarity is reversed, gate-source voltage swings positive and the MOSFET is turned off, protecting the
downstream circuits from negative voltage

[Jose D]

V čem tedy spočívá ochrana té baterie? Aby ji zátěž nemohla nabíjet zpětným proudem?

..taky aby fungovaly dobíjecí obvody na baterii. Pokud budou detekovat dostatečně vysoké napětí z diskutovaného zdroje, nabíjena nebude, protože se bude tvářit jako nabitá.. Ale chybí tady nějaké schéma, ze kterého by byly záměry OPa, jak to celé zadrátovat, jasnější.

[Kit]

Je to myšleno jako ochrana zátěže před opačně připojenou baterkou - stačí číst...
When the battery polarity is reversed, gate-source voltage swings positive and the MOSFET is turned off, protecting the
downstream circuits from negative voltage

Následně jsem si toho všiml také. Řeším něco jiného, co by měl řešit i OP. Aby při poklesu napětí na baterce pod cca 11 V byla odpojena od zátěže kvůli její ochraně - nejlépe s hysterezí. Složité to není.

[Reklama]

[uwe.filter]

To by právě měl řešit ten regulátor.

[Kit]

To by právě měl řešit ten regulátor.

... který k tomu budu také stavět.

[uwe.filter]

Promiň, blbě jsem si to přečetl a uniklo mi, že ty mluvíš o problému, který potřebuješ vyřešit ty a ne tazatel.

[Kit]

Promiň, blbě jsem si to přečetl a uniklo mi, že ty mluvíš o problému, který potřebuješ vyřešit ty a ne tazatel.

Původně jsem se jen vyjádřil k odkazu, který uvedl @radioing, ve kterém bylo dle mého názoru něco nesmyslného. No a pak jsem už jen reagoval...

MPPT regulátor jsem už stavěl, není to složité a hlavně to vyjde o řád levněji než kupovaný.

[Tomáš G.]

Olovene lidem odchazeji i za rok, to cyklovani jim opravdu nedela dobre.

A co auta? Třeba u Yetiho do modelového roku 2015 (EURO 5) po nastartování najel automaticky alternátor a jel celou dobu, co běžel motor. Palubní napaří se zvedlo. Od modelového roku 2016 (EURO 6) alternátor naskakuje až když napětí klesne pod určitou hodnotu, nebo když se sundá noha z plynu a brzdí se motorem. V ten okamžik najíždí alternátor a palubní napětí se zvedá. To vše ve jménu emisí. Někde jsem četl, že to je mezi novějšími auty de facto standard.

Tam je taky olověný akumulátor.

[uwe.filter]

Ano, to je neduh nových aut, často v kombinaci se start-stop systémem, který tomu taky dává na frak. Jednak tam ale nejsou typicky běžné olověné akumulátory, ale AGM nebo tak něco, navíc asi s trochu jinou chemií (jiné slitiny olova). A taky samozřejmě ty akumulátory nevydrží tak dlouho jako u starších aut - tam to nezřídka bylo klidně 10 let, někdy víc, někdy míň. V tomhle případě není problém cyklování, ale nedostatečné a pozdní nabíjení, takže je tam veliký prostor pro sulfataci elektrod. Navíc to, že s akumulátorem v novějším autě s tímhle pochybným způsobem dobíjení se dá i po několika letech nastartovat a tak nějak funguje, ještě neznamená, že by se jeho dosažitelná kapacita nutně jen přibližovala té původní.

[czAtlantis]

Jojo klasika ekologie ve smyslu ušetříme 3litry paliva za rok, ale zlikviduje to baterku třikrát tak rychle....tak já nevím, myslím že je ekologičtější spálit trochu víc toho benzínu....

[Josef Pavlik]

Zadny problem pripojit vnejsi napeti na vystup zdroje - jednoduse pokud tam bude napeti vic jak to, co je nastavene na zdroji, zdroj prestane switchovat, tim padem nebude zrat z 230. Jakmile se napeti snizi, zdroj zacne pridavat.

Ja jsem resil podobny problem, ale trochu jinak. Lithiova baterka, 16 clanku v serii (a 6 paralelne)  s balancerem je nabijena proudovym zdrojem 230V -> 40-60V 6A. Kdyz balancer zjisti, ze je nektery clanek nabity na max, odpoji zdroj. Stejne tak balancer odpoji zatez, kdyz kterykoliv clanek klesne pod minimalni napeti. Pri nabijeni premostuje nabitejsi clanky odporama, aby se ty mene nabite nabijely vic a vyrovnalo se to. Nabijeci zdroj je pripojeny pres rele, ktere zapne jenom kdyz vyrabim vic elektriky nez odbiram, aby se prebytek nalil do baterek.
Solarni panel je pripojeny na stridac, vyrabi 230V. No a nakonec tam mam druhe rele, ktere v noci odpoji solarni panel a misto nej pripoji baterku. Tim padem se ulozena energie vyuzije pres noc, dalsi den se zase dobiji z prebytku.
Z ekonomickeho hlediska je to vicemene nesmysl, tady slo o to si s tim spis pohrat. Baterka ma 96 clanku 3V 6Ah, takze priblizne 3kWh. Takze kazdy slunecny den to usetri radove 40 centu. Cela ta sranda prisla radove na 400 euro, kdyz nepocitam cas a cenu svarecky na pasky na baterky. Navratnost mozna tak 5 let. Ale ty zkusenosti kolem toho jsou k nezaplaceni (cti - podruhy bych to uz nedelal :-) )