Malinu jsem viděl zatím spíš z povzdálí, první se mi dostala do ruky RPi4 - a musím říct, že ten její USB-C už docela jde, nicméně na desce vidím jenom holé minimum filtrační kapacity (prakticky jenom trochu keramiky). Slušel by tomu aspoň jeden polymer okolo 470uF/6.3V někde u napájecího vstupu.
Jestli se starší maliny napájí přes MicroUSB, tak se nedivím, že na to všichni nadávají. Jediný titěrný kontakt a kdoví jaké drátečky v běžných USB kabelech. Hnus, velebnosti. Tam je pak skutečně dost jedno, jestli je zdroj na +5V schopen dát 2 nebo 5 A, když to ten konektor a drátky k němu stejně nepředají a jsou na nich hrozné úbytky. Kontakty v samičích konektorech na přímý header jsou skutečně tužší, takže se přimlouvám za napájení skrz GPIO.
Jak říkám, ten USB-C na nové RPI4 už docela jde, má tuším čtyři kontakty pro +5V a čtyři pro zem, takže je výrazně lepší než MicroUSB. Je i mechanicky bytelnější. Koupil jsem si v CZC nejlevnější USB-C kabel, ustřihl z něj koncovky (nechal jsem na nich asi 10 cm kabelu) a naletoval na výstupní kabel ze spínaného měniče (klasická černá bradavice do zdi). Škoda to redukovat nějakým konektorem, který tam akorát vloží do série další přechodový odpor. Z druhého konektoru jsem si udělal adaptér na IDE HDD "molex" :-) Přesto si nemůžu pomoct. Ve světle svých zkušeností s průmyslovými x86 motherboardíky prohlašuji, že by Malině slušela pro napájení šroubovací svorkovnička (možná radši nikoli odpojovací).
Padla zmínka o ochraně proti přepětí, která nakonec byla opravena, že se mělo jednat o nadproudovou pojistku... jak správně pravili předřečníci, je možné, že i ta pojistka zanáší do napájecí cesty nějaký úbytek. Nechci na pojistky šmahem nadávat, ono to jistě zvyšuje blbovzdornost, tím bych pojistky asi nechal být, není k nim moc co dodat. Elektronickou ochranu proti nadproudu jsem v počítačích apod. dlouho neviděl. Pokud by někoho zajímalo schéma, mohu eventuelně něco spíchnout.
Chtěl bych ale zmínit, že jsem nedávno v jednom bastlu použil ochranu proti přepólování vstupu, a v jiném ochranu proti přepětí - oboje zkonstruováno lehce neobvyklým stylem (přesto ani na jeden z obvodů nemám patent, u obojího existuje "prior art"). Viz přiložené náčrtky (a kicadové "zdrojáky" těch schémat). Hlavní finta je: jako odpojovací součástku použít moderní výkonový MOSFET. Tyhle součástky mají v sepnutém stavu mizivý přechodový odpor (najdou se modely pod 20 miliOhm) a najdou se modely na malá napětí a velké proudy, kterým pro plné otevření stačí na hradle cca 4 Volty. Takový přepěťový odpojovač jsem použil na výstupu jednoho step-down měniče s 5V výstupem, kterému úplně nevěřím, že neskončí prošlehem jako celovodič (a nepustí na výstup těch asi 12 Voltů co má na vstupu). Dal by se tam přidat i "elektronický jistič" (nadproudová ochrana) = měřit proud odporem v sérii se "silovými 5V" a úbytek vyhodnocovat analogovým komparátorem, nejlíp s OC výstupem...
39 Odpovědí
21530 Zhlédnutí