Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Pivotal 14. 01. 2020, 21:53:12
-
O tom, že o Raspberry pi se píše, že je nutné zajistit kvalitní napájení se píše všude, ale v praxi je to celkem velký problém.
Stručně by mě zajímalo, zda ty samotný microUSB konektor na raspberry pi není jádro problému. Nebo spíš (dohromady s tím konektorem) další cesty a prvky.
Naivně jsem si myslel, že když mám 2A zdroj, bude to OK. Jenže se ukázalo, že se po cestě ztrácí napětí, vybral jsem nejlepší microUSB kabel... Sice dává 5.05V, ale na GPIO naměřím např 4.82-4.91. a to už throttluje.
-polymerová pojistka si bere v nejhorším případě 40mV (1A), takže ani tak není problém. Podle mě v cestě je další série žroutů, kde ubává napětí
Další věc je chování raspberry. K čemu mi je, že i s 10A zdrojem napětí se poztrácí na 4.8V. Nějak to navíc závisí na přetaktování, paradoxně po nastavení agresivnějších hodnot je neustále v základních taktech častěji.
Abych mohl s přetaktováním ho provozovat přes microUSB,, musím na regulovaném zdroji nastavit tak 5.38-5.45V. Přes GPIO stačí 5.1V Při napájení z GPIO není problém, tam prostě napětí je asi blíž.
-
1. oficialni adapter pro RPi <4 je 5.1V a 2.5A
2. pokud chces plne USB a/nebo pretaktovat a/nebo zatezovat, tak minimalne 3A a to uz microUSB neda, takze napajet pres GPIO
-
Napájet pres GPIO s sebou nese riziko nulové přepěťové ochrany. Také jsem nedávno řešil napájení RPi3 s TV hat + RPi4 z jednoho zdroje. Uvažoval jsem o zapojení napětí na GPIO piny, ale nakonec mám obojí napájené přes USB (kabely co nejkratší, tj <0,5m). Zdroj dává 5V/12A a utáhne vše s přehledem i při zátěži (RPi3 nahrává TV program a RPi4 přehrává 4k video).
-
Napájet pres GPIO s sebou nese riziko nulové přepěťové ochrany.
Tohle mě zaujalo. Mohl byste to prosím blíže vysvětlit? Na napájecím USB konektoru RPi je přepěťová ochrana?
-
přeproudová - poly fuse
-
Neviem ci trolujes alebo wo co go ale oficialne RPI4 = 5.1V / 3.0A DC ty tam das 2 a places ze to nejde ako chces.
Inak vsetko ok?
Co chces vlastne dosiahnut? chces ho taktovat? Nech sa paci.
https://www.tomshardware.com/news/raspberry-pi-higher-overclock,40559.html
Je to malo? Nech sa paci.
https://www.tomshardware.com/reviews/raspberry-pi-4-b-overclocking,6188.html
Inak ak by si pouzil google bolo by super a neotravoval by si tu s debilinami len preto ze nevies googlit.
-
Napájet pres GPIO s sebou nese riziko nulové přepěťové ochrany.
Tohle mě zaujalo. Mohl byste to prosím blíže vysvětlit? Na napájecím USB konektoru RPi je přepěťová ochrana?
viz - https://magpi.raspberrypi.org/articles/power-supply
"Please be aware that there is no regulation or fuse protection on the GPIO to protect from over-voltage or current spikes."
-
Pro všechny teoretiky: Raspberry pi 3 v idle má spotřebu 300mA (možná 240mA něčí jiné), při zátěži ( :-\ scrollování webstránky:) ) 600-800 mA- Víc než 0.80A jsem tam neviděl. S Dynamickým přetaktováním (bez force_turbo, hodnoty bez zátěžu zůstavají stejné), napájené přes GPIO , připojená pouze klávesnice a myš USB.
Nastaveno a naměřeno 4.94V na výstupu měniče.
* Takže proudově zcela stačí i 1A zdroj pro případy bez periferií - jen v záležitostech throttlování a běhu na plný výkon. Tedy by aspoň měl.
Jenže při připojení přes USB aby se neukazovala ikona blesku a nebylo násilně podtaktované na základních taktech nestačí na usb výstupu ani 5.2V !!! Jistě, že cesta přes GPIO nemá tolik úbytku napětí, protože v cestě se neztrácí napětí nikde na rozdíl při USB: na konektoru na zdroji, kabelu, konektoru, na pojistce, a možná i diodě.
Takže na USB z nějakého důvodu to throttluje při poklesu napětí a není reálně to šance obejít, jelikož vnitřní obvody na desce (pojistka, konektor, možné diody) se jen tak nenahradí za lepší. Nepomůže tomu na 5.2V nabíječka
Jistě spočítáte, že 4.94/ 5.2 není nijak dramatický poměr (5% změna) . Problém opravdu není v proudu.
* (nepočítám případy, kdy na USB portech jsou připojeny čtyři HDD odebírající 2000mA)
-
Pro všechny teoretiky: [...]
a pro jednoho Pivotal co neni schopnej si dohledat info o tom ze doporucovane minimum je 5.1V a 2.5A nebo info o GPIO napajeni:
https://www.raspberrypi.org/documentation/faqs/#pi-power
https://magpi.raspberrypi.org/articles/power-supply
https://www.raspberrypi.org/documentation/hardware/raspberrypi/power/README.md
-
Jenže ono ani 5.2V nestačí! (pro můje overclockovaný setup; mohu vyzkoušet pro nepřetaktované, ale myslím, že i tak to bude bída)
-
Pivotal : a co presne na tom GPIO throttluje?
RPI 3 : The Raspberry Pi 3 is powered by a +5.1V micro USB supply. Exactly how much current (mA) the Raspberry Pi requires is dependent on what you connect to it. We have found that purchasing a 2.5A power supply from a reputable retailer will provide you with ample power to run your Raspberry Pi. You can purchase the official Raspberry Pi Power Supply from our website, and you can learn more about the differing power requirements of the various models of the Raspberry Pi on our FAQ page.
Ty pises ze davas 2A. Myslim ze je uplne jasne s toho popisu ze NAPAJANIE je ZAVYSLE na tom CO NA TO PRIPOJIS. A prepac ale VOLT a AMPER su 2 rozdielne veci. Ak si zavesil na to este USB klavesnicu a mys nebodaj ide cez to este HDD tak co sa cudujes?
Inak znova pouzivaj google je to skvela vec viz ...
https://www.raspberrypi.org/forums/viewtopic.php?t=220061
s toho co som narychlo prebehol je jeden command ktory ty povie co sa deje a kde...
vcgencmd get_throttled
A ak si si spravil custom super riesenie a teraz places preco to nejde podla povodnej specifikacie tak mam pre teba dobru radu - PORAD SI SAM pretoze o tom ze je to custom a neviem co si nepisal od zaciatku.....
-
custom super
custom resenie čecho? Naopak právě že z obyč microusb nabíječek není šance rozběhnout ho přetaktovaný. S custom řešením regulovaného zdroje to jde (GPIO >4.9V), microUSB (5.4V)
Jistěže napětí a proud jsou 2 odlišné věci, o tom je celé vlákno. Právě proto se i po přetakování vejdu do 0.8A Zařízení si vezme tolik proudu kolik potřebuje, takže je jedno, zda tam připojím 1A, 2A nebo 10A zdroj.
Throttlování se projevuje takto
...Throttle
=1.2000V C=600 G=250 I=250 H=250 V=250 EMMC=200
=1.2000V C=600 G=250 I=250 H=445 V=445 EMMC
=1.2000V C=600 G=250 I=250 H=250 V=250 EMMC=200
...OK
=1.2875V C G=460 I=445 H=445 V=445 EMMC
=1.2875V C=1237 G=460 I=445 H=445 V=445 EMMC
=1.2875V C=1237 G=460 I=445 H=445 V=445 EMMC
=1.2875V C=1237 G=460 I=445 H=445 V=445 EMMC
# default bez overclocku by byl
=?????V C=1200 G=400 I=300 H=300 V=300 EMMC
Na gpio to throttluje uplne stejnym způsobem, jen až při ještě nižších napětí na výstupu (<4.9V)místo na USB (<5.2V)
-
A chladic jako mas?
-
Malinu jsem viděl zatím spíš z povzdálí, první se mi dostala do ruky RPi4 - a musím říct, že ten její USB-C už docela jde, nicméně na desce vidím jenom holé minimum filtrační kapacity (prakticky jenom trochu keramiky). Slušel by tomu aspoň jeden polymer okolo 470uF/6.3V někde u napájecího vstupu.
Jestli se starší maliny napájí přes MicroUSB, tak se nedivím, že na to všichni nadávají. Jediný titěrný kontakt a kdoví jaké drátečky v běžných USB kabelech. Hnus, velebnosti. Tam je pak skutečně dost jedno, jestli je zdroj na +5V schopen dát 2 nebo 5 A, když to ten konektor a drátky k němu stejně nepředají a jsou na nich hrozné úbytky. Kontakty v samičích konektorech na přímý header jsou skutečně tužší, takže se přimlouvám za napájení skrz GPIO.
Jak říkám, ten USB-C na nové RPI4 už docela jde, má tuším čtyři kontakty pro +5V a čtyři pro zem, takže je výrazně lepší než MicroUSB. Je i mechanicky bytelnější. Koupil jsem si v CZC nejlevnější USB-C kabel, ustřihl z něj koncovky (nechal jsem na nich asi 10 cm kabelu) a naletoval na výstupní kabel ze spínaného měniče (klasická černá bradavice do zdi). Škoda to redukovat nějakým konektorem, který tam akorát vloží do série další přechodový odpor. Z druhého konektoru jsem si udělal adaptér na IDE HDD "molex" :-) Přesto si nemůžu pomoct. Ve světle svých zkušeností s průmyslovými x86 motherboardíky prohlašuji, že by Malině slušela pro napájení šroubovací svorkovnička (možná radši nikoli odpojovací).
Padla zmínka o ochraně proti přepětí, která nakonec byla opravena, že se mělo jednat o nadproudovou pojistku... jak správně pravili předřečníci, je možné, že i ta pojistka zanáší do napájecí cesty nějaký úbytek. Nechci na pojistky šmahem nadávat, ono to jistě zvyšuje blbovzdornost, tím bych pojistky asi nechal být, není k nim moc co dodat. Elektronickou ochranu proti nadproudu jsem v počítačích apod. dlouho neviděl. Pokud by někoho zajímalo schéma, mohu eventuelně něco spíchnout.
Chtěl bych ale zmínit, že jsem nedávno v jednom bastlu použil ochranu proti přepólování vstupu, a v jiném ochranu proti přepětí - oboje zkonstruováno lehce neobvyklým stylem (přesto ani na jeden z obvodů nemám patent, u obojího existuje "prior art"). Viz přiložené náčrtky (a kicadové "zdrojáky" těch schémat). Hlavní finta je: jako odpojovací součástku použít moderní výkonový MOSFET. Tyhle součástky mají v sepnutém stavu mizivý přechodový odpor (najdou se modely pod 20 miliOhm) a najdou se modely na malá napětí a velké proudy, kterým pro plné otevření stačí na hradle cca 4 Volty. Takový přepěťový odpojovač jsem použil na výstupu jednoho step-down měniče s 5V výstupem, kterému úplně nevěřím, že neskončí prošlehem jako celovodič (a nepustí na výstup těch asi 12 Voltů co má na vstupu). Dal by se tam přidat i "elektronický jistič" (nadproudová ochrana) = měřit proud odporem v sérii se "silovými 5V" a úbytek vyhodnocovat analogovým komparátorem, nejlíp s OC výstupem...
-
RPi 4 už pojistku nemá (https://www.raspberrypi.org/documentation/hardware/raspberrypi/schematics/rpi_SCH_4b_4p0_reduced.pdf), to bylo naposled na 3B+ (https://www.raspberrypi.org/documentation/hardware/raspberrypi/schematics/rpi_SCH_3bplus_1p0_reduced.pdf). Je na tom úbytek, ztrátový výkon, a reálně jediný užitek je ochrana před přepólováním (při opačném zapojení dioda vede, což během zlomku sekundy aktivuje pojistku), které na USB prakticky nehrozí... a na GPIO, kde to hrozí, pojistka není :-)
Na RPi4 je tahle ochrana zajištěná diodou, která zkratový proud snese.
Před přetížením soustavy zapojením něčeho do USB portů to chrání přímo USB hub (RPi4 má VL805, starší mají LAN9514, obojí s monitorem proudu a odpínacím FETem).
-
Al blok chladic mam,problem teploty nejsou , deje se to jiz od startu
-
Zhruba 300 kusů, ano opravdu zhruba 300kusu, raspberry typu 3cokoliv máme po baráku s originál napajeci rpi. Něco s neotiginal ale 5.1V/2.5A - periferie obvykle čtečka čárových kódů a v gpio buzzer a nebo v USB HID / Burton převodníky a všechno ok. Problémy s napájením nemame. Používáme originál raspbian žádné úpravy a k tomu scripty v Pythonu případně chronium. Zobrazujeme HTML přehrávané videa ukazujeme obrázky. Všechno ok.kdyby jste s tím nedělali kraviny tak vám to taky bude fungovat jak má ;-) rpi prostě funguje skvele. Ale nemůžete po něm chtít něco na co není stavěný. To je vše. PS: 4ku jsem ještě moc nezkoušel, nemá pro nás zatím cenu. Ale první testy ukázali že až to bude nutné bude fungovat u nás stejně dobře ... PS: jediná použitelná karta je SanDisk 16GB, všechny ostatní = problémy.
-
Takže, pro elektro teoretiky:
1) NAPĚTÍ je ekvivalent tlaku. PROUD je ekvivalent průtoku. VÝKON je napětí * proud, ODPOR je napětí / proud.
2) Neudržíš tlak, pokud je v potrubí velký průtok a vázne zásobování (= poddimenzovaná nabíječka).
3) Pokud je tlak moc velký, zvětší se průtok.
4) Když se ještě víc zvýší tlak, něco rupne.
A dál už zkušenosti z praxe:
5) Málo kdo umí správně dimenzovat pojistku. Mám zkušenost, že si konstruktér řekne "No tak je tam 24V, bere to 100W, 100/24, tam bude 4A". Jenomže právě tohle je blbě. Kde je impedance smyčky, charakteristika pojistky a ztráty na ní? (pojistka je vložený topení, co při překročení danýho výkonu po danou dobu shoří - z ztráty rostou s kvadrátem proudu).
6) Málo kdo správně počítá vedení, většinou dají by voko třeba 8A/mm^2, jenomže takhle to na malým napětí ani s pojistkou moc nefunguje (protože dimenzování vedení je dáno zdrojem, spotřebičem a jištěním, ne tekoucím proudem).
7) Pojistka na desce typu RPi je naprosto k ničemu, jenom přidává problémy. Platí to i o polyfuse, dokonce o hodně víc (větší odpor, ale o to delší reakční doba).
8) Konektory jsou svině. Posledně, když jsem dělal záložní zdroj s LiFePO4, tak blbá svorkovnice na desce, podle výrobce na 20A, při 15A reálně protopila 0.7W!!! Však se za to při pohledu infrakamerou červenala hanbou. Musel jsem zdvojit kontakty. Mikro USB je konstruováno na USB2, tzn. max. 0.5A při 5V (mimo výrobu v PRC tam bývá i nějaká rezerva). Pitomci, co konstruují RPi, mají tendenci přes to tahat 2.5A. Tak si to porovnej, co to asi udělá...
Btw, nevím z hlavy, kolik je tam paralelně napájecích kontaktů, ale jeden pin zlacenýho hřebínku rozteče 2.54mm v pohodě dá 2.5A. A s tím se už dá něco dělat (v porovnání s mikroUSB je to rozhodně výhra), i když ani to v reálu není moc velká hitparáda... :/