Raspberry Pi: vystříhání se podpětí je celkem náročné

Re:Raspberry Pi: vystříhání se podpětí je celkem náročné
« Odpověď #15 kdy: 17. 01. 2020, 09:15:32 »
Al blok chladic mam,problem teploty nejsou , deje se to jiz od startu


Re:Raspberry Pi: vystříhání se podpětí je celkem náročné
« Odpověď #16 kdy: 17. 01. 2020, 11:09:53 »
Zhruba 300 kusů, ano opravdu zhruba 300kusu, raspberry typu 3cokoliv máme po baráku s originál napajeci rpi. Něco s neotiginal ale 5.1V/2.5A - periferie obvykle čtečka čárových kódů a v gpio buzzer a nebo v USB HID / Burton převodníky a všechno ok. Problémy s napájením nemame. Používáme originál raspbian žádné úpravy a k tomu scripty v Pythonu případně chronium. Zobrazujeme HTML přehrávané videa ukazujeme obrázky. Všechno ok.kdyby jste s tím nedělali kraviny tak vám to taky bude fungovat jak má ;-) rpi prostě funguje skvele. Ale nemůžete po něm chtít něco na co není stavěný. To je vše. PS: 4ku jsem ještě moc nezkoušel, nemá pro nás zatím cenu. Ale první testy ukázali že až to bude nutné bude fungovat u nás stejně dobře ... PS: jediná použitelná karta je SanDisk 16GB, všechny ostatní = problémy.

Re:Raspberry Pi: vystříhání se podpětí je celkem náročné
« Odpověď #17 kdy: 17. 01. 2020, 19:51:32 »
Takže, pro elektro teoretiky:
1) NAPĚTÍ je ekvivalent tlaku. PROUD je ekvivalent průtoku. VÝKON je napětí * proud, ODPOR je napětí / proud.
2) Neudržíš tlak, pokud je v potrubí velký průtok a vázne zásobování (= poddimenzovaná nabíječka).
3) Pokud je tlak moc velký, zvětší se průtok.
4) Když se ještě víc zvýší tlak, něco rupne.

A dál už zkušenosti z praxe:
5) Málo kdo umí správně dimenzovat pojistku. Mám zkušenost, že si konstruktér řekne "No tak je tam 24V, bere to 100W, 100/24, tam bude 4A". Jenomže právě tohle je blbě. Kde je impedance smyčky, charakteristika pojistky a ztráty na ní? (pojistka je vložený topení, co při překročení danýho výkonu po danou dobu shoří - z  ztráty rostou s kvadrátem proudu).
6) Málo kdo správně počítá vedení, většinou dají by voko třeba 8A/mm^2, jenomže takhle to na malým napětí ani s pojistkou moc nefunguje (protože dimenzování vedení je dáno zdrojem, spotřebičem a jištěním, ne tekoucím proudem).
7) Pojistka na desce typu RPi je naprosto k ničemu, jenom přidává problémy. Platí to i o polyfuse, dokonce o hodně víc (větší odpor, ale o to delší reakční doba).
8) Konektory jsou svině. Posledně, když jsem dělal záložní zdroj s LiFePO4, tak blbá svorkovnice na desce, podle výrobce na 20A, při 15A reálně protopila 0.7W!!! Však se za to při pohledu infrakamerou červenala hanbou. Musel jsem zdvojit kontakty. Mikro USB je konstruováno na USB2, tzn. max. 0.5A při 5V (mimo výrobu v PRC tam bývá i nějaká rezerva). Pitomci, co konstruují RPi, mají tendenci přes to tahat 2.5A. Tak si to porovnej, co to asi udělá...

Btw, nevím z hlavy, kolik je tam paralelně napájecích kontaktů, ale jeden pin zlacenýho hřebínku rozteče 2.54mm v pohodě dá 2.5A. A s tím se už dá něco dělat (v porovnání s mikroUSB je to rozhodně výhra), i když ani to v reálu není moc velká hitparáda... :/