Možná bude lepší když si budeš představovat, že Bůh existuje, ale neexstuje žádná svatá kniha (vím, že to pro tebe bude těžké, ale zkus to). Je nějaký důvod domnívat se, že stvořiteli bude záležet na našich morálních hodnotách? Jaký to pro stvořitele má smysl hodnotit nás podle morálky? Zkoumá stvořitel ze stejného důvodu i morální hodnoty atomů, molekul, galaxií, genů, mravenců, delfínů...? Pokud možno neodpovídej citátem z Bible. Zkusme se nad tím zamyslet čistě logicky.
To zní jako lákavé téma.
Budeme se bavit o Bohu a pouze o Bohu. S tím nemám problém.
Bůh: Nějaká mocná síla, výrazněji převyšující průměr. Pro naše potřeby - téměř všemocná. Další nutná podmínka je, že nějakým způsobem ovlivňuje[2] a je ovlivňována člověkem. Pro začátek žádné další atributy nejsou nutné. Souhlas?
Možná by se mohlo upřesnit, že Bůh se nemusí nechat ovlivňovat člověkem a že Bůh "má moc" člověka ovlivňovat, ale možná to zatím není důležité.
Morální hodnoty: soubor pravidel jak něco dělat, a něco nedělat. Neřešíme důvod. Prostě jsou to pravidla.
Tady máme problém. Ty jsi to pojmul jako obecné pravidla do kterých by patřily třeba i stravovací návyky. Zkusme to pojmenovat takto:
Morální hodnoty (pravidla): soubor speciálních pravidel pro lidi jak se chovat nebo nechovat k jiným lidem. Neřešíme důvod.
Ostatní lidská pravidla: soubor speciální pravidel pro lidi jak se chovat k sobě samým (stravovací návyky, druhy potravy, učení se, hříšné myšlenky). Neřešíme důvod.
Obecná pravidla: soubor obecných pravidel pro celý vesmír (fyzikální, chemické, biologické zákony). Neřešíme důvod.
A ty se tážeš: "Je nějaký důvod domnívat se, že stvořiteli bude záležet na našich morálních hodnotách?"
Ano. Když tak potom můžeme otázku rozvést.
Pokud budeme vycházet z předpokladu, že neexistuje žádná inspirovaná kniha, tedy neřekl o sobě nic víc, než co můžeme pozorovat kolem sebe, tak nám z toho vylejzají celkem přímočaré dva závěry:
1/ Bůh na nás má nějaké požadavky, ale neprozradí je. - je zlej
2/ Bůh na nás nemá, žádné požadavky. - jako kdyby nebyl
ad 1) v tuhle chvíli si netroufnu říct, že je zlej, ale to teď není důležité. Jinak s těmi dvěma body nemám problém, ale pokud píšeš o Božím "požadavku" směrem k méně schopným lidem, tak tím trochu zpochyňuješ Boží všemohoucnost, jakože nás k něčemu nutně potřebuje. Místo "požadavku" bych raději volil slovo "důležitost". Jelikož se moje otázka týká důležitosti našich morálních pravidel z pohledu motivace Boha (jeho cílů/záměru), tak bych to napsal takto:
1/ Bůh má zaměr, a my v něm jsme důležití.
2/ Bůh má zaměr, ale my v něm nejsme důležití.
3/ Bůh nemá žádný záměr, tudíž naše důležitost je nejasná.
Takže naše morální pravidla by teoreticky mohly mít pro Boha význam u bodu 1 a 3.
Bod jedna by šel rozepsat takto:
1a/ Pro Boží záměr je bezvýznamné jestli se o záměru dozvíme.
1b/ Pro Boží záměr je důležité, abychom se o záměru dozvěděli.
1c/ Pro Boží záměr je důležité, abychom se o záměru nedozvěděli.
U všech možností 1a-1c je možné, že jsou naše morální hodnoty pro Boha důležité.
Pro nás samotné jsou morální hodnoty důležité, protože je to "jízdní řád" pro život a díky nim máme ucelené vzorce chování v různých situacích. Nemusíme u všeho zdlouhavě přemýšlet jak se rozhodnout a "jízdní řád" nám ulehčuje život. Takže motivaci lidí mít nějaké morální hodnoty (jakkoliv vytvořené) se mi zdá zjevná a jasná. Otázka je zda jsou naše morální hodnoty důležité pro Boha, takže pojďme na to.
Abychom mohli zjistit, proč (a jestli vůbec) jsou pro Boha důležité naše morální hodnoty, tak je potřeba znát jeho záměr. Ten neznáme, ale zkusím pojmenovat druhy lidí, které by Bůh pro svůj záměr mohl potřebovat:
x1/ Bůh chce poslušné lidi
x2/ Bůh chce lidi se silnou tohou přežít
x3/ Bůh chce inteligentní lidi
x4/ Bůh chce různorodé lidi
...
Z pohledu Boha by se mi zdálo nejlogičtější si vybírat lidi z xdvojky, protože takoví lidi budou nejprogresivněji plnit Boží záměr (ať bude jakýkoliv). Stačí když Bůh takovému člověku postaví do cesty novou překážku, čímž člověka nasměruje k plnění Božího záměru a takový člověk se bude snažit co nejaktivněji překážku překonat a tím dopomoci ke splnění Božího záměru. Tohle by zapadalo do toho co vidíme kolem nás:
- evoluční teorie kde přežijí ti nejsilnější
- fyzikálních zákony kde silné galaxie pohltí ty slabší (taktéž je to boj o přežití)
Jedinci, kteří mají silnou touhu přežít by zároveň zajišťovali různorodost, protože by vymýšleli nejrozmanitější způsoby jak přežít, zároveň by v boji o přežití vítězili ti nejinteligentnější a zároveň by z pohledu Boha byli nejposlušnější.
Výše uvedené se mi ze strany Boha zdá nejlogičtější, ale
znamenalo by to, že morální pravidla nejsou pro Boha vůbec důležitá. Přesněji řečeno: Bůh má zájem pouze na tom, aby nás jakákoliv pravidla (nejen morální) motivovala k boji za naši touhu přežít. To by v praxi znamenalo, že ti nejpřínosnější pro Boží záměr jsou ti nejvychca..., pardon nejvychytralejší lidé (což nemusí znamenat nejsobečtější).
PS: Teď když jsem to dopsal mi došlo, že to vlastně nemusí být jen "touha po přežití", ale jakákoliv touha (sexuální, po moci, po penězích, po ochraně potomků), jinými slovy motivace pro člověka, aby co nejurputněji bojoval za své touhy = aby bojoval za Boží záměr. Pokud znáš teorii sobeckého genu
sobeckého genu -
video, tak by se dalo říci, že i sexuální touha nebo touha po ochraně potomků je vlastně touha po přežití našich genů. Takže touhu po přežití bych označil za hlavní Boží nástroj k plnění jeho záměru (ať už je záměr jakýkoliv). Je to hlavní Boží nástroj, ale není jediný, díky našim mozkům můžeme proti našim genům "rebelovat" a vytvořit si např. touhu po hraní fotbalu. Ve videu se mluví o rebelování genu v 15:00.
Co ty na to?
616 Odpovědí
268212 Zhlédnutí