"Byt funkcionalnim jazykem" neni mnozina, ale predikat.
Dobrá připomínka, pojďme si ji teda rozebrat.
Zaprvé jsem nenapsal množina [čehokoli], ale "množina
vlastností". Co je to vlastnost? Já mám za to, že predikát. Souhlas? Podle mě teda vlastně nastoluješ otázku, jestli 1. dává vůbec smysl mluvit o množině predikátů 2. jestli je množina predikátů predikát. Souhlas?
Pokud v obojím souhlasíš, tak bych teď navrhoval takovou menší instrumentální odbočku, kde dám slovo zase tobě, ať z toho máme hezký dialog:
1. Mějme (aktuálně) konečné (jakkoli třebas potenciálně nekonečné) univerzum individuí. Řekněme třebas programovacích jazyků v daném čase a světě. Individua značme tradičně I.
2. Mějme predikát P nad množinou I, který říká, že dané individuum má nějakou vlastnost. Třeba že programovací jazyk "je funkcionální".
3. Mějme množinu "funkcionálních jazyků" M.
Co bys řekl o vztahu mezi P a M? Mohly bysme v nějakém smyslu říct, že P a M jsou izomorfní? Rozeber a zdůvodni.