Omluva za exhumaci vlákna :-) Sešlo se mi poslední dobou pár příznivých okolností, které možná stojí za zmínku...
Především mi menší dítě dorostlo do té míry, že přesedlalo z 20" kola na 24" (je na tom větším kole dost našponované, ale menší kolo už nechce ani za nic) a prodělalo "příměstský tábor" na inline bruslích, který si velice pochvalovalo - ne že by získalo kdovíjakou výkonnost, ale už s gustem brázdí třeba hodinu téměř v kuse. (Přičítám to skvělému vedení zmíněného prázdninového příměšťáku.) To znamená, že jsem náhle pravidelně venčen :-)
Taky jsem pořešil svoje cyklistické nářadí, takže disponuji ojetým celopérem přiměřeně moderní konstrukce, na které jsem namontoval nový zadní tlumič Manitou McLeod - asi nejlevnější tlumič, u kterého lze nezávisle štelovat útlum odskoku i _komprese_ (a samozřejmě tlakem vzduchu přizpůsobit strmost pružiny). V téhle cenové úrovni bezkonkurenční odpružení. Plus jsem přidal "ploutvovité" gripy, abych ulevil zápěstím. Prostě jsem z toho sebevědomého sportovního náčiní vytvořil takový silniční rotoped pro venkovní použití pro seniora se zchátralou páteří. Posez jak na gauči.
Jedna moje oblíbená štace: našli jsme trasu vedlejšími uličkami skrz okolní brownfieldy téměř bez aut do sousedního městečka. Převážně po asfaltu a po rovině, asi 5 km tam a 5 km zpátky. Tamní osvícená radnice zřídila bezvadné dětské hřiště, včetně pár rozhýbávacích strojů pro větší děti a zchátralé dospěláky. Chtěl bych na tomto místě zmínit konkrétní model "bočního stojacího houpadla", které dělá velmi dobře mé křížové páteři. V příloze pár fotek. (Druhý takový stroj mají v jiném sousedním městečku u cyklostezky.) Takže 5 km po rovině ulejváckým tempem na pojízdném gauči na hřiště, pohoupat křížovými obratli do všech stran ("tatí slez už z té houpačky, my už se nudíme, chceme domů"), zmrzlina u sámošky a 5 km zpátky stejnou cestou. Jako zpestření dvě rušné křižovatky s nácvikem pravidel silničního provozu.
Už jsem s tím novým tlumičem podnikl i pár vyjížděk "svým" tempem, ale nezdá se, že by vyšší zátěž páteři nějak svědčila (když to nepřeháním, tak řekněme nevadí). Možná když budu jezdit pravidelně a pomalu zvedat dávku, bude ta vyšší zátěž časem přínosná. Každopárně ty ulejvácké vejletíčky na hřiště s houpadlem fungují dost znatelně a hned. Šetrně zahřát a rozhýbat, pohoupat v odlehčení, volně doplandat domů.
Tohle konkrétní houpadlo má několik nenápadných půvabů: jednak když se přizvednete rukama, kývete nohama (páteří) v podstatě bez svislé zátěže a i bez výrazné páky do stran. Druhak to kyvadlo má sklon se samovolně vrátit dolů, a při kmitavých výchylkách do stran si můžete dost přesně dávkovat krajní hraniční polohy, které jenom "líznete" - v kombinaci se svislým odlehčením (které obecně páteř "srovná do latě") minimalizujete riziko, že se "zaseknete" v extrémní poloze. Za třetí máte chodidla mechanicky srovnaná na podložce, která má pevný úhel kolmo ke kyvadlu = když držíte chodidla na podložce, tělesná kinematika se snaží kývat přesně ztuhlou křížovou partií. Za čtvrté pokud máte aspoň trochu sílu a jistotu v pažích, můžete do toho kývavého pohybu nakombinovat "vrut" - chci říct pootočení trupu o nějaký úhel doleva či doprava, nebo se trochu nahnout dopředu a dozadu. Takže to kývavé rozhýbání není jenom kolmo doprava a doleva. A není to taková dřina na ruce, jako dospělácké prolézačky typu "bradla". Snad jenom pro postavy 180cm a vyšší by mohl být kloub kyvadla na tom houpadle o 10-20 centimetrů výš (lépe by odpovídal křížové oblasti).
A druhá oblíbená venčící trasa: dovezeme se (autem :-( ) do jednoho místního central parku, kde naše radnice nedávno vyasfaltovala bruslařský okruh, dlouhý asi 1300 m (uprostřed je pěkné dětské hřiště). Tam se jezdil ten příměšťák, takže si tam děcka připadají "doma". Tady děcka objedou cca tři kolečka, než je to přestane bavit. Já bych mohl bruslit, ale radši běžím - spíš je to takový flákací "indiánský běh".
Pár poznatků, pokud se týče stravy: předně k mému lehkému překvapení, na moje záda zřejmě příznivě účinkuje nemírná konzumace melounu (klasického červeného) - zřejmě antioxidační vitamíny a stopové prvky. Druhak náš křeček domácí má v oblibě ledový salát, ale jenom venkovní zelené lupeny. Bílé vnitřní lupeny mu nejedou = ty zbydou na mě. Nepozoruji nějaký výrazný efekt (jasnou korelaci s projevy křížové páteře), ale odhadem to taky není na škodu. A za třetí není vhodné, omezovat maso na nulu. Formuloval bych to tak, že v rozporu s obecnými poučkami, že červené maso a zejména uzeniny jsou zlo, v mém případě bych řekl, že plátek kvalitní šunky jako součást několika malých svačinek v průběhu dne není vůbec na škodu. Nejlíp když se zároveň průběžně hejbu. Nemusíte zrovna chroustat chupavky nebo čištěný kolagen prodávaný v lékárně.
Pokud se týče všelijakého "vnějšího mazání" tak mohu myslím bezpečně konstatovat, že mi funguje Traumaplant (třeba na noc - namazat plochu jako dlaň na bolavých zádech). Jestli správně chápu složení, tak ta mastička neobsahuje žádná chemická analgetika, jedinou účinnou látkou je výtažek z Kostivalu. Tzn. není třeba plenit lokality s přírodním výskytem téhle bylinky a nějak to doma zpracovávat / uchovávat.
Pak si troufnu navrhnout (neotestovanou) hypotézu, že problém v našem případě (strnulé sedavé zaměstnání) může způsobovat právě ten "historicky evolučně nefyziologický" statický tlak na plotýnky a kloubní pouzdra, nedoprovázený systémovou zátěží / vyšší tepovou frekvencí, výdejem energie ve svalech. Tělo si prostě té statické zátěže moc nevšímá. A že tělo se lépe přizpůsobí jisté míře dynamické zátěže = pokud je zátěž doprovázena svalovou námahou, zvýšenou tepovou frekvencí, tak se rozběhnou přirozené opravné a "posilující" mechanismy = určitě posilují svaly a vazy a snad i poškozené chrupavky třeba dorostou. Čili trik vidím v tom, vyvolat si pohybovou zátěž. Zejména zpočátku spíš na celý organismus, konkrétnímu poškozenému místu spíš ulevovat. Co jsem tak zatím četl, kloubní vazy a chrupavky a kluzné plochy / prostor mezi všemi těmi kloubními chrupavkami patří k nejméně prokrveným a proplachovaným částem těla. Takže pokud to "v odlehčeném stavu rozhýbeme", nějakou nezátěžovou pravidelnou aktivitou, která trvá víc než pár sekund (víc než pár minut), tak pomůžeme "výměně tekutin" (lymfy) v těch mezichrupavkových prostorech - vyplaví se "odpadky", které mají jinak sklon se tam usazovat, dopraví se tam čerství "agenti imunitního systému" apod.
Trochu extrémní příklad: strávil jsem odpoledne štípáním dříví dvoukilovou sekerou. Za těch pár let, co mě zlobí záda, už má moje motorická pamět zmáknuté pohyby / polohy / geometrie námahy, kterým se musím vyhýbat, abych si svůj problém nezhoršoval (BTW nejhorší zlo je krumpáč). Takže jsem se vcelku dokázal pohybovat tak, aby páteř netrpěla. Večer jsem cejtil zápěstí a ramena, ale křížová páteř na tom byla ráno překvapivě líp než jindy... Možná pokud je ten problém v kříži ("revma") taky částečně autoimunitní, prostě měl imunitní/samoopravný systém "zrovna práci jinde", takže např. nějaké otoky v křížové oblasti dočasně ustoupily...
Netvrdím, že tyhle nápady budou fungovat každému. Bolavá záda můžou být rozbitá různými způsoby, může se jednat u různých lidí o různé problémy (čistě mechanické různého druhu okolo plotének, ochablý svalový korzet, dna, artrotické poškození kluzných povrchů kloubních hlavic, nebo komplikované latentní infekcí, obecně autoimunitní apod) s různou geometrií, různou mírou poškození plotének / vazů / kloubních pouzder apod. Čili opatrně a různé "recepty" testovat s rozvahou.
Ty drobnosti, co částečně fungují, je vhodné pro maximální účinek kombinovat. V kombinaci s míchanými léčivy lze zaslechnout názor, že "míchaná léčiva jsou zlo, protože když to zabere, tak nevíte, co konkrétně zabralo". Můj názor je, že to možná zabralo právě díky té směsi, díky účinku na více frontách současně, proti více problémům. Ostatně přesně v tomto duchu se naopak míchají směsné bylinkové čaje. Problém je potřeba potlačit co nejvíc, aby neměl sklon se dál/znovu rozjíždět. Aplikováno na bolavá záda, nejlepších výsledků dosáhnete kombinací vhodného pohybu, stravy a mazání... Pro mě osobně je vzácná jediná ingredience: volný čas. Čas kdy se můžu hýbat podle svého.
36 Odpovědí
31954 Zhlédnutí