Byly na nich implementovány základní regulační smyčky. Dnes tu samou elektrárnu taky řídí lidé ručně - jen při tom klikají myší a místo hlavního panelu si přepínají obrazovky na monitorech. Viz výše - to je spíš inovace na oko. Pokud jde o spolehlivost, tak tam bych se hodně hádal. Viděl jsem fabriky, kde dosluhovaly stroje, jejichž stáří přesahovalo i 100 let! Tedy ne že by dosluhovaly, s patřičnou péčí by tam mohly fungovat i nadále, ale narazily na ten problém flexibility. Ale pokud jde o spolehlivost a náklady, tak na tu úroveň se ty současné nemají šanci dostat ani náznakově.
Fungovaly jako kontrolni/informacni system, neregulovaly nic. Alespon tam, kde jsem to poznal ja. Spustily alarm, ale zasah obsluhy byl rucni. Automatickou regulaci delaly releove a elektronicke regulatory. Dnes jsou tyto regulatory digitalni a programovatelne. Bavime-li se o elektrarnach, podivejme se traba na regulaci napeti v prenosove soustave. Celou dobu byla rucni, dispecer volal na veliny elektraren a zadal obsluhy o pribuzeni nebo podbuzeni. Pak se zavedla automaticka regulace skrze (A)SRU. Prvni verze byla na pocitacich z nemecka s nejakym unixovym, jestli se pamatuji dobre, tak AIX od IBM a riscovymi procesory. Dalsi generaci to prevzalo nejake PLC (siemens?) + wintel a tento koncept si to drzi dodnes. Regulace napeti ve vlastni spotrebe, drive autonomni elektronicke HRTy od Orgrez Praha, dnes ruzne digitalni programovatelne regulatory napojene do dágitalnich ridicich systemu. Ridici systemy, drive relatkovo/zarovkovy DUS (dispecersky univerzalni system, vyrobce jsem uz zapomnel, byval i po rozvodnach), plne rucni obsluha, vcetne fazovani, a k tomu ADT jako informacni system, dnes unifikovane digitalni ridici systemy (ZAT, GeFanuc, Siemens) s automatizaci cinnosti. Regulace vykonu, drive rucni, maximalne nejake jednoduche automaty udrzujicá nastavenou hodnotu. Dnes z dispecinku (centralniho ridiciho systemu) dalkove a automaticky regulovane PpS bez zasahu obsluhy. Videt je to i na rozvodnach, drive kazda s obsluhou, vsechno se manipulovalo rucne, dnes rozvodny bez obsluh, dispecer si je dalkove ovlada sam. Za tim vsim stoji ohromny technologicky pokrok a digitalizace.
Ekonomické důvody se omílají dokola, ale je to taková mantra jak s globálním oteplováním - žádná tvrdá data, a když se na to někdo podívá pečlivěji, tak dojde spíš k opačným závěrům. V současném IT panuje přezaměstnanost a nízká odbornost, nepoužívají se inženýrské metody, řešení jsou neefektivní a předražená - jak z hlediska fixních nákladů, tak provozních, navazující IT služby taktéž. Provozní náklady moderní výrobní linky jsou paradoxně vyšší než u staré. Dokonce se ukazuje, že pokračující "automatizace" nevede k eliminaci lidské práce, ale na údržbu nové linky je zapotřebí více lidí než u staré mechanické. Holt bude trvat pár let, než si toho všimne dostatečně velký počet lidí na vedoucích pozicích. Počítám, že příští vážnější ekonomická krize bude dobrou příležitostí s tím neutěšeným stavem něco udělat.
Inzenyrske metody se nepouzivaji ani v jinych oborech. Mam extremne spatne zkusenosti s projektanty. Nejsou inzenyri. Nasi stari personaliste bez nadsazky tvrdi, ze to, co dnes leze z vysokych skol a ma titul ing, v prevazne vetsine dosahuje odborne urovne stredoskolaku pred 30 lety.
Ekonomicke duvody plati. Upravit system DUS bylo tak drahe, ze se to proste nedelalo. Upravit obrazovku v ridicim systemu, dotahnout tam novy signal po optice, to nestoji ani za rec (ekonomicky). Relatka se opotrebovavala, jejich latence byla zavisla na pocasi, porad se to muselo spravovat. Elektronicke automaty zrovna tak, porad se to muselo ladit, menit kondenzatory, permanentne bylo neco v oprave. Dnesni digitalni automaty (ale treba i ochrany, PLC atd.) jedou spolehlive roky. Zastaravaji spis moralne nez technicky, protoze spatna sw kompatibilita.
Vyrobni linky nevim, ale imho to bude podobne, spousta rucni prace nahrazena digitalne rizenymi automaty. Znam je ale jen z televize, treba vyroba automobilu. Vlastne ne, znamy me zeny ma soukromou vyrobni linku na ponozky, byl jsem na exkurzi. Ma jednoho technika, asi 4 svadleny a dve haly stroju (30 az 40). Programuje (vzory) si to sam a je spokojeny. Stroje kupuje nove, v nemecku a francii. Mel za hubicku stare z nejake rusene fabriky a zbavil se jich, i zadarmo byly drahe, delaly hodne zmetku.