Lékař v IT

[greenlinuxguru]

Ze zkušeností lidí kolem mě vím, že změna je možná, když se člověk bude snažit, tak to prostě jde, téměř v libovolném věku.

Kariéra programátora v Javě je asi lépe placená než kariéra lékaře, navíc také méně riziková, nemyslím si, že dělat lékaře je pro každého.

Na druhou stranu je děsná otázka, jak už tu bylo řečeno, regiony vs města. Jako programátor jsou de fakto 3 možnosti - práce z domova, praha, brno. Práce lékaře je v regionech poměrně dobře placená, je jedno jestli děláte v nemocnici v Karvinné, nebo třeba v Praze, u programátora je to ovšem propastný rozdíl.

Pokud se chcete naučit programovat, tak počítejte, že za rok za dva po večerech se dostanete na úroveň toho, že budete mít na to jít na pohovor. No a třeba za 5 let se dostanete do seniorní pozice.

Python je jinak super jazyk, moc rád v něm programuji... Je to jazyk používaný hlavně na big data a machine learning, oboje má ohromnou budoucnost, během 5ti let pozic v Pythonu určitě přibyde, zatím je to v ČR (ale vůbec netuším proč) trošku okrajový jazyk, nikoliv v zahraničí.

Využít medicínské znalosti v IT se obávám, že nepůjde.

[Reklama]

[abc]

Ja myslim, ze pokud ti nesedi lekarina, klidne muzes presedlat na IT nebo spis skloubit medicinu s IT, a vykaslat se na rady mistnich odborniku. Staci se podivat kolik existuje chyb ve vyvoji SW, to kdyby produkovali lekari tak lidstvo je uz vyhynule....

[braqela nepřihlášený]

Když jseš ten doktor a umíš programovat, můžeš naprogramovat tvým kolegům ty programy do ordinací co jedou jenom pod woknama. Tady je díra na trhu a to by tě uživilo víc než dobře.
Doktoři mají woken plný zuby a po mě chcou, jestli bych jim ty jejich programy nezprovoznil pod Linuxem.

[balki]

Ja myslim, ze pokud ti nesedi lekarina, klidne muzes presedlat na IT nebo spis skloubit medicinu s IT, a vykaslat se na rady mistnich odborniku. Staci se podivat kolik existuje chyb ve vyvoji SW, to kdyby produkovali lekari tak lidstvo je uz vyhynule....

Prave to je ten problem. Softver pisu lekari, chemici, zootechnici a preto je tam tolko chyb. To je to iste, ako keby ste mali dat softverovemu inzinierovi operovat slepe crevo. Lenze pacient sa neda vypnut a znova zapnut. Tak sa o to sw inzinieri radsej ani nepokusaju.

Lekari casto strielaju diagnozu od boku. Ma rovnake priznaky ako 10 pacientov, co dneska doslo s chripkou, tak to bude chripka. Za dva dni pacient umrie na papuansky mor. Chyby lekari robia ako v kazdom inom povolani, mozno aj viac, lebo medicina nie je exaktna veda. Treba si to uvedomit a lepsie dbat o svoje zdravie.

[Lojza]

mne by teda bylo lito zahodit tech 6 let + kdovikolik atestaci a jit do neceho uplne jinyho. Vzdyt medicina ma mnoho oboru co si tak proste zvolit neco jineho z mediciny a dodelat si prislusne atestace ? Mne osobne kdyz si to predstavim tak mam pocit ze veskere svoje dusevni sily jsem vycerpal v oboru ktery mne zivi a neumim si predstavit zmobilizovat nove dusevni sily abych se mohl rovnat nekomu kdo takto v minulosti svoji dusevni kapacitu neinvestoval resp. od pocatku vyhradne do IT.

[Reklama]

[jan123456]

Ano mlady lekar je ze zacatku za onuci, nez si udela atestacni kolecka po nemocnicih, kde pracuje od vidim do nevidim, za par drobnych. Je to faze demotivujici, protoze clovek vidi kolik vydelavaji jeho rovesnici, kteri vystudovali o tridu, casto o dve-tri lehci skoly.

Pak ale prichazi faze, kdy se udela pro sebe a kdyz to bude hrat aspon trochu dobre, tak s minimem odpovednosti, minimem rizika, minimem nutnych investic do dalsiho osobniho rozvoje to muze tahnout az nez ho z te ordinace vynesou nohama napred a hlavne bude uz naveky pro vsechny kolem Pan doktor i kdyby byl sebevetsi pako.

Naopak programator ma hned ze zacatku pomerne solidni nabeh (dobre se plati hyposka...), ale pak uz je dalsi posun vyse a pozdeji(50+) i pouhe udrzeni se na svem levelu dost narocne. Clovek bud musi fakt umet (coz se pri vsi ucte u v podstate hobika dosud IT nepolibeneho bude dosahovat ztuha) a nebo se musi stat manazerem, ale pak uz je to zas o tom manazovani a nikoliv o programovani.

Lekarstvi v zadnem pripade neopoustet!

[peter]

Ano mlady lekar je ze zacatku za onuci, nez si udela atestacni kolecka po nemocnicih, kde pracuje od vidim do nevidim, za par drobnych.

To byvavalo... Dneska uz i mladi doktori kolem 30 let jsou "za vodou" a to i ti ve statnich nemocnicich, netreba mit nejaky zaracny solich a teple misto "po rodicich". Pisu to na zaklade rozhovoru se svymi exspoluzaky, co vystudovali medicinu.

[m.]

No jestli te to bavi, tak proc ne. Ale pokud mas prirozene technicke mysleni, tak, pokud teda budes delat lekare, budes vyrazne lepsi doktor nez vetsina tvych kolegu. Telo je totiz taky stroj.

[Nereálné požadavky]

Ano mlady lekar je ze zacatku za onuci, nez si udela atestacni kolecka po nemocnicih, kde pracuje od vidim do nevidim, za par drobnych.

To byvavalo... Dneska uz i mladi doktori kolem 30 let jsou "za vodou" a to i ti ve statnich nemocnicich, netreba mit nejaky zaracny solich a teple misto "po rodicich". Pisu to na zaklade rozhovoru se svymi exspoluzaky, co vystudovali medicinu.

Doktoři kolem 30 let určitě nejsou za vodou (pokud pomineme nějaké atypické případy). Nicméně doktor kolem 30 let už má právě hotovou atestaci a nežere trávu. Má srovnatelný až lepší plat, než většina jeho spolužáků, co vystudovali jiné VŠ a pracují ve státním sektoru. Dokud tu atestaci neměl, tak měl plat srovnatelný s nejhůře placenými VŠ vzdělanými státními zaměstnanci (ale samozřejmě musel na ten stejný plat mnohem tvrději makat).
O platu lidí, kteří ve 30 letech dělají v komerční sféře v žádaných oborech si může nechat zdát. Nicméně ani ti nejsou za vodou. Být za vodou znamená, že člověk má dost peněz na to, aby si dobře žil do konce života (myšleno bez toho, aby pracoval). A to má velmi nemnoho 30letých lidí, kteří trefili bingo a přinesli na trh ve správnou chvíli správnou službu/produkt.

[Pivson]

Nečetl jsem všechno, takže čístě ad-hoc odpověd na původní dotaz. Většina lidí z VŠ jsou akademici a jakožto akademici musí podporovat jiné. Aneb "akademická sféra" má prostě své zvyklosti. Takže ti řeknou, že bez "vzdělání" do nejde, bla bla. Čiště technické obory nejsou o odsezení si někdě nějakého času a poslouchání "jak se co má udělat". Je to spíše o pochopení a o čase, který jsi ochotný tomu věnovat. O zkušenosti a o chybách, který si člověk musí projít. Nejinak tomu bude i na medicíně (jeden staší doktor povídal: Každý doktor má někde svůj malý hřbitov...). To, že něco odpapouškuju ze mne dobrýho doktora neudělá. Krom toho, člověk musí nasát milión a jednmu věci okolo, ikdyž se ho přímo netýkaj. A to pak odlišuje ty dobré od špatných, bez ohledu na obor/vzdělání.

Třeba já VŠ nemám. Byl jsem kdysi nějakej semestr na fakultě aplikovných věd při ZČU, ale z toho co mně zajímalo/bavilo by to za něco stálo tak za 3-4 roky nejdřív. Za to mi ten čas nestál. Dneksa navrhuju HW, píšu SW, FW, ... Vesměs low-level věci (baví mne to). A tomu odpovídá i plat (80K+, pěkný auto, ...). Faktem je, že před VŠ jsem měl za sebou hodně přez půl milionu řádek povětšine v ASM a C. Dobrá půlka lidi, co tam se mnou byla, se nedokázala zorientovat v programu nad 100 řádků na začatku....

Není to o vzdělání ale o nastavení mozku (jden by řekl talent) a o čase, který tomu jsi ochoten věnovat.

V IT se často říká pojídač knedlíků. Asi to je jako u doktorů, kdy člověk ví, že za někým fakt ne a naopak. Ta analogie těch oborů je vysoká, byť na první pohled to je "logika" a "ne-logika". jsem přesvědčenej (pár mudr okolo sebé mám že v určitém okamžiku se to uzavře a i lidské tělo, jakožto celá příroda, je naprosto logická a "jednoduchá". Mít ale dostatek informaci a znalostí, aby věci dávaly smysl, to je jiná. Ja bych třeba na medinu nemohl jít ani náhodou, mám naprosto mizernou mechanickou pamět. Můj mozek si pamatuje až překvapivě velké množství souvislostí, ale překročit hranici, kdy se z bezduchého "učení" stane "souvislost", aby to dávalo smysl, bych nedal ani náhodou

P.

[balki]

Nečetl jsem všechno, takže čístě ad-hoc odpověd na původní dotaz. Většina lidí z VŠ jsou akademici a jakožto akademici musí podporovat jiné. Aneb "akademická sféra" má prostě své zvyklosti. Takže ti řeknou, že bez "vzdělání" do nejde, bla bla...

...Faktem je, že před VŠ jsem měl za sebou hodně přez půl milionu řádek povětšine v ASM a C. Dobrá půlka lidi, co tam se mnou byla, se nedokázala zorientovat v programu nad 100 řádků na začatku....

Ludia, co tu VS maju, tiez bastlili na strednej skole v C-cku assembleri. Ide skor o to, ze na VS ponuknu sirsi pohlad na informatiku, nez je len bastlenie. U "nevyucenych" sa clovek casto stretne s tym, ze robia chyby, ktore su tak preflaknute, ze skoda reci. Radi objavuju koleso, alebo pripadne nevedia robit optimalizacie, kod buchaju ako udernici, poriadnu dokumentaciu nespravia ani za svet, testovanie a kontrola kvality, co to je?  Samozrejme, VS nestaci, treba sa vzdelavat priebezne. Ludia s VS maju predsa len startovaciu ciaru posunutu niekam inam a ked im das zadanie, aspon maju trochu sajnu a necumia na teba ako puk. Su aj vyborni informatici bez formalneho vzdelania, ale to su vacsinou drop-outs z prestiznych svetovych univerzit, kde isli pre nich moc pomalym tempom. IQ maju niekde inde nez bezny franta koder.

Ja som rad, ze mam formalne vzdelanie. Lebo napriklad pred vianocami za mnou prisiel sef s k**tinou z umelej inteligencie, ktoru som pocul prvy raz. (To je jeden specialny sef, ktory rad vymysla) Ale kedze ta *o*otina cerpala z mne znamych veci z vysokosokolskej matematiky a stochastickych modelov, tak som si to nejak dal dokopy po pociatocnom zufalstve

Ale ako som si robil napriklad frontent v angulare, na to mi bola VS uplne zbytocna .... Tam treba mat hrantu rit a odsediet si to. (este nemam rit hranatu dostatocne)

Zalezi, ze co.

[Kiwi]

Třeba já VŠ nemám. Byl jsem kdysi nějakej semestr na fakultě aplikovných věd při ZČU, ale z toho co mně zajímalo/bavilo by to za něco stálo tak za 3-4 roky nejdřív. Za to mi ten čas nestál. Dneksa navrhuju HW, píšu SW, FW, ... Vesměs low-level věci (baví mne to). A tomu odpovídá i plat (80K+, pěkný auto, ...). Faktem je, že před VŠ jsem měl za sebou hodně přez půl milionu řádek povětšine v ASM a C. Dobrá půlka lidi, co tam se mnou byla, se nedokázala zorientovat v programu nad 100 řádků na začatku....

Taky nikde není řečeno, že to děláš dobře. Zažil jsem spoustu spolupracovníků, kteří za slušné peníze po celý život odváděli diletantskou práci - prostě protože práce je moc a opravdových odborníků málo. A právě v té embedded oblasti narážím dost často na evidentně amatérskou práci - v HW, v SW a čím dál častěji v obojím. Dříve bylo aspoň poznat, byl-li autor spíše elektrotechnikem nebo spíše programátorem. Z některých novějších projektů, na nichž jsem dělal, jsem nabyl dojmu, že je plácal kdosi, kdo nerozumí ani jednomu.

Je pravda, že spousta triků a obratů se dá okoukat a pochytit praxí. Jenže takto se dají pochytit i ty špatné návyky a jejich příjemce často ani neví, proč danou věc dělá tak, jak ji dělá - prostě to okoukal jinde. Například jeden bývalý kolega z jedné nejmenované významné korporace - poměrně šikovný, ač se z technické VŠ odporoučel po čtyřech letech strávených v prvním semestru. Ale v jeho řešeních člověk narážel na takové kiksy, protože zkrátka nevěděl, že takové věci se takto nedělají, promíchané s tím, co okoukal, ale nechápal - jeho obvyklé zdůvodnění vždycky bylo "někdo chytrej vymyslel...", jenže ony ty myšlenky těch chytrých nebyly tak nedostupné normálnímu člověku, kdyby měl nějaké formální odborné vzdělání. Takže on sice dokázal odněkud obšlehnout Bressenhamův algoritmus (aniž by věděl, že to je Bressenhamův algoritmus), ale už si ho nedokázal zobecnit pro jiné případy. Dokázal odněkud obšlehnout algoritmus CORDIC, ale jednak si neuvědomil, že na dané platformě nepřináší žádné výhody, a jednak v další části výpočtu použil postup, který byl zoufale neefektivní - prostě protože nechápal podstatu. Některé věci byl schopen po dlouhém vysvětlování pochopit (ale člověk s odborným vzděláním by je chápal dávno nebo pochopil po velmi stručném vysvětlení), jiné (vzpomínám si konkrétně na vytahování signálu z pod úrovně šumu a na CDMA) nebyl s to pochopit vůbec, protože bez příslušného matematického aparátu to asi opravdu nejde. Jak říkám - jinak šikovný člověk, ale bohužel fachidiot. U jednodušších věcí je schopen nějak sesmolit jakési řešení, ale neprofesionálním způsobem, tedy nedostatečně robustní a zbytečně neefektivní.

[Kadet]

Třeba já VŠ nemám. Byl jsem kdysi nějakej semestr na fakultě aplikovných věd při ZČU, ale z toho co mně zajímalo/bavilo by to za něco stálo tak za 3-4 roky nejdřív. Za to mi ten čas nestál. Dneksa navrhuju HW, píšu SW, FW, ... Vesměs low-level věci (baví mne to). A tomu odpovídá i plat (80K+, pěkný auto, ...). Faktem je, že před VŠ jsem měl za sebou hodně přez půl milionu řádek povětšine v ASM a C. Dobrá půlka lidi, co tam se mnou byla, se nedokázala zorientovat v programu nad 100 řádků na začatku....

Taky nikde není řečeno, že to děláš dobře. Zažil jsem spoustu spolupracovníků, kteří za slušné peníze po celý život odváděli diletantskou práci - prostě protože práce je moc a opravdových odborníků málo. A právě v té embedded oblasti narážím dost často na evidentně amatérskou práci - v HW, v SW a čím dál častěji v obojím. Dříve bylo aspoň poznat, byl-li autor spíše elektrotechnikem nebo spíše programátorem. Z některých novějších projektů, na nichž jsem dělal, jsem nabyl dojmu, že je plácal kdosi, kdo nerozumí ani jednomu.

Je pravda, že spousta triků a obratů se dá okoukat a pochytit praxí. Jenže takto se dají pochytit i ty špatné návyky a jejich příjemce často ani neví, proč danou věc dělá tak, jak ji dělá - prostě to okoukal jinde. Například jeden bývalý kolega z jedné nejmenované významné korporace - poměrně šikovný, ač se z technické VŠ odporoučel po čtyřech letech strávených v prvním semestru. Ale v jeho řešeních člověk narážel na takové kiksy, protože zkrátka nevěděl, že takové věci se takto nedělají, promíchané s tím, co okoukal, ale nechápal - jeho obvyklé zdůvodnění vždycky bylo "někdo chytrej vymyslel...", jenže ony ty myšlenky těch chytrých nebyly tak nedostupné normálnímu člověku, kdyby měl nějaké formální odborné vzdělání. Takže on sice dokázal odněkud obšlehnout Bressenhamův algoritmus (aniž by věděl, že to je Bressenhamův algoritmus), ale už si ho nedokázal zobecnit pro jiné případy. Dokázal odněkud obšlehnout algoritmus CORDIC, ale jednak si neuvědomil, že na dané platformě nepřináší žádné výhody, a jednak v další části výpočtu použil postup, který byl zoufale neefektivní - prostě protože nechápal podstatu. Některé věci byl schopen po dlouhém vysvětlování pochopit (ale člověk s odborným vzděláním by je chápal dávno nebo pochopil po velmi stručném vysvětlení), jiné (vzpomínám si konkrétně na vytahování signálu z pod úrovně šumu a na CDMA) nebyl s to pochopit vůbec, protože bez příslušného matematického aparátu to asi opravdu nejde. Jak říkám - jinak šikovný člověk, ale bohužel fachidiot. U jednodušších věcí je schopen nějak sesmolit jakési řešení, ale neprofesionálním způsobem, tedy nedostatečně robustní a zbytečně neefektivní.

Pekna ukazka lepeni kodu lidma co se nenaucili behem skoly nebo praxe abstraktni mysleni.

K predchozimu. Ono je taky otazka co se bere jako pocet radku kodu. Tj. na ktery urovni abstrakce.

Napr. nejvyssi uroven abstrakce muze byt shell pipelina

process1 | process2 | process3 | wc -l > vysledek.txt

Nekdo by to bral jako jeden radek kodu. Pak by nekdo namitnul ze napsal process1 a process2 v C, proto by se mely pricist radky toho C kodu. Pak by nekdo namit ze 'wc' je taky C program, tak proc nepricist i radky z jeho kodu. Jenomze to je navic tak obecnej program ze tam je urcite spousta kodu kterej se v tomhle jednoduchym programu vubec nepouzije.

Pak by moh nekdo argumentovat ze process3 je napsanej v asm, takze ma 4x vic radku kodu nez ekvivalentni program napsanej v C a prelozenej do asm.

Proto by me zajimalo kolik kodu je skutecne pouzito a na jaky urovni abstrakce. Jinak ohaneni se milionama radku kodu pusobi skutecne amatersky.

[Bukanyr]

Lekarstvi a programovani jsou dva uplne jine obory. U mediciny potrebujes dobrou pamet, v IT zase logicke mysleni. Vetsina lidi z mediciny co jsem potkal byli na techniku (prip. na matematiku, fyziku, zkratka na veci kde je potreba premyslet), levi. Byt tebou, netrapil bych se a zustal u sveho oboru.

[peter]

Ano mlady lekar je ze zacatku za onuci, nez si udela atestacni kolecka po nemocnicih, kde pracuje od vidim do nevidim, za par drobnych.

To byvavalo... Dneska uz i mladi doktori kolem 30 let jsou "za vodou" a to i ti ve statnich nemocnicich, netreba mit nejaky zaracny solich a teple misto "po rodicich". Pisu to na zaklade rozhovoru se svymi exspoluzaky, co vystudovali medicinu.

Doktoři kolem 30 let určitě nejsou za vodou (pokud pomineme nějaké atypické případy). Nicméně doktor kolem 30 let už má právě hotovou atestaci a nežere trávu. Má srovnatelný až lepší plat, než většina jeho spolužáků, co vystudovali jiné VŠ a pracují ve státním sektoru. Dokud tu atestaci neměl, tak měl plat srovnatelný s nejhůře placenými VŠ vzdělanými státními zaměstnanci (ale samozřejmě musel na ten stejný plat mnohem tvrději makat).
O platu lidí, kteří ve 30 letech dělají v komerční sféře v žádaných oborech si může nechat zdát. Nicméně ani ti nejsou za vodou. Být za vodou znamená, že člověk má dost peněz na to, aby si dobře žil do konce života (myšleno bez toho, aby pracoval). A to má velmi nemnoho 30letých lidí, kteří trefili bingo a přinesli na trh ve správnou chvíli správnou službu/produkt.

Ja si spis myslim, ze predstava o ohodnoceni lekaru v CR je silne zkreslena minulosti. Shodou okolnosti zrovna dnes probehla na CT v Udalostech statistika, prumerny plat lekare v nemocnici je 70 tisic. Muzu rict, ze z rozhovoru s lidma, ktere dlouhou dobu znam a kde nemame potrebu si na neco hrat, toto skutecne odpovida. Kteri statni zamestnanci maji obdobne platy? Rozhodne je nemaji ucitele, odborni referenti na uradech a dalsi lide, kde je vyzadovano VS vzdelani. Mam hromadu kamaradu i v IT a podobne prumerne platy tam aspon u nas v krajskem meste nejsou.

Pokud se budeme bavit o tom "za vodou", tak ono to zamestnani lekare ma tu vyhodu, ze statni zdravotni pojisteni nejspise nezkrachuje, stejne jako nezkrachuje ta statni nemocnice, ani jsem si nevsiml, ze by lekari nejak houfne meli problem s uplatnenim s rostoucim vekem, hroutili se pod naporem pracovnich ukolu / odpovednosti / stresu atd. Pro me to splnuje definici, ale beru, ze na to muzeme mit jiny nazor.