Má osobní zkušenost:
Pokud je Scrum aplikován správně, tak je velkým přínosem.
Zrada 1 (procesní): správná aplikace u řady projektů znamená, že se Scrum nepoužije. Posoudit, zda je pro daný produkt nebo projekt Scrum dobrá volba, je nedílnou součástí toho správně. Univerzální pravidlo není, takže jen subjektivní názor: na agilní věci to není dost agilní a na velké věci to není dost důsledné. Dá se to aplikovat stylem "rozděl a panuj" tak, že produkt řídíte klasickým iteračním modelem a do Scrumu cpete jen některé dílčí úkoly. Velké úkoly a změny je kolikrát snadnější prostě udělat, než se pokoušet je nějak rozsekat tak, aby na to hezky pasoval Scrum.
Zrada 2 (lidská): příliš často narazíte na lidi, kteří budou skálopevně přesvědčeni o tom, že "přesně podle instrukcí => správně". To pak máte Scrum tak krásný, že by vás hned mohli dávat do učebnic. Akorát tedy až na ten fakt, že to zrovna u vás vůbec nefunguje. Proto jsem tak strašně skeptický k "vystudovaným Scrum masterům". Oni nemají univerzální vzdělání typu "chirurg". Naopak, oni mají dost specifické vzdělání typu "operace zánětu slepého střeva". Dokud jsou si toho vědomi, tak je to v pohodě. Problém nastane když si to neuvědomují a aplikují ten postup i na operaci žlučníku nebo kýly, nedej bože kolene nebo vymknutého kotníku.
Zrada 3 (psychologická): řada lidí si myslí, že porušení Scrum pravidel je špatné. Což zrovna v případě Scrum metody, která se hlásí k agilnímu manifestu s jeho "Individuals and Interactions over processes and tools" působí na jednu stranu strašně legračně, ale na druhou stranu se vám z toho chce plakat. Hlavně nevynechat standup meeting, protože to by se tým zastavil a projekt zhroutil!