ja se priklanim k nazorum, ktere tady prezentoval pan Stehule. Ve zkratce jsem to uz nekolikrat slysel asi takhle:
- mame zde 'prumysl 4.0' ale porad v nem pracuji 'lide 1.0'
Zrovna tak jako pan Stehule jsem zazil mnozstvi progr. jazyku. Prichazely a odchazely a kazdy ten novy mel umoznit efektivni praci bez chyb. Ale jak praxe ukazala, efektivita se nekonala a nekona a programy padaji dodnes. Pan Ponkrac tvrdi, ze z konceptu 70. let nic nezbylo a registruje bourlivy vyvoj. Nevim jaky, ja jsem ten vyvoj ocekaval tak, jak ho predpokladali tvurci unixu a C - a tento vyvoj se nestal.
Ritchie uz kolem roku 1975 vysvetloval, k cemu C je dobre. Totiz k psani nastroju, ktere maji umoznovat vytvaret domenove specificke nastroje - ta predstava te doby byla takova, ze ze 30 let bude kazdy bezny technicky vzdelany vysokoskolak ovladat informatiku do te miry, ze za pomoci lexu a yaccu si za par chvil vytvori vlastni jazyk, ktery bude treba pote pouzivat v konstrukci pri automatizaci kontrukcnich praci.
Unix a C byl koncipovan jako nastroj k tvorbe nastroju. Jenomze lide budto neumi cist a nebo nedokazou porozumnet psanemu textu. Opravdovi programatori to dokazi - Torvalds napr. ve sve knizce vypravi, jak byl fascinovan tou myslenkou Unix+C .... rikal: 'staci open, close, read, write a select a tim udelam vsechno. To je genialni.' Linus to zjevne pochopil.
Ja, kdyz jsem psal muj prvni C-program, nekdy v roce 1984, tak jsem jako vyuceny fortranista hledal ten prikaz, kterym se otevre soubor pro sekvencni cteni. A muj kolega, jiz tenkrat C specialista mi rikal - 'vy jste pane kolego asi ten princip C nepochopil, ze ano?' - a vysvetlil mi, ze to prevratne je v tom 'udelej si sam'. A skutecne nechapu, v cem je tento princip prekonany?