Proč ten hype okolo Go?

[Miloslav Ponkrác]

takže slušná řádka=Ada? Chapel je starej 9 let, ne 20. To už spíš CAF ne?

Nejsem encyklopedie a nepotřebné věci vypouštím z hlavy. Neúplný a zmatený seznam najdete třeba přes Google: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_concurrent_and_parallel_programming_languages

Stejně jako si už přesně nepamatuji názvy většiny spolužáků z té doby, tak si nepamatuji ani názvy jazyků. Většina jazyků z té doby, co uměla nějak konkurenční/paralelní programování měla buď pascalovskou syntaxi (a model rendez-vous) nebo lispovskou syntaxi.

Nakonec doporučená kniha pro zkoušku na mé univerzitě (už hodně dávno) byla "Programovací jazyky pro sytémy reálného času" (nebo tak nějak).

[Reklama]

[Pavel Stěhule]

Jako se latina rozšířila s Římskou říší a jejím okolí, tak se C rozšířilo s Unixem a po platformách, které se od něj nějak inspirovaly (DOS). Moc víc bych v tom nehledal. FORTRAN 77 rozhodně nijak zvlášť komplikovaný není (ani se tak nejeví).

Přesně tak to je. C je rozšířilo jako přílepek unixu. Jinak by nikdo ani netušil, že nějaké C existuje.

Na konci 20. století byl mezi ajťáky názor, že unix je nejlepší a dokonalý systém - a už není třeba nic nového vynalézat, zlepšovat, objevovat, evoluce je komplet hotova. Nic lepšího než unix se zkrátka už ve vesmíru nikdy neobjeví, to je jediná jistota v tomto drsném a nevlídném světě - tak přemýšleli ajťáci. A dodnes si to řada z nich ještě myslí.

No a s tím názorem o nekonečné dokonalosti unixu se začalo rozšiřovat (také jako nejlepší a dokonalé) všechny součásti unixu - tedy i C. Byť C se do unixu dostal spíše jako snaha vytvořit nástroj pro přenesení unixu na jiné platformy.

Dnes už ubývá lidí, co si myslí, že unix je totálně dokonalý. Dokonce si to nemyslí už ani tvůrce unixu Thompson, který  napsal i knihu, co by se dalo na unixu udělat lépe. A s tím jak padá božský status unixu a C, a tak se množí jazyky, které chtějí být lepší než C.

Dnes zase drží C spíše embedded sféra a hardware. Protože lecjaký mikrořadič a kdejaký čip je dnes programovatelný v C.

Jinak řečeno, Fortran nikdy komplikovaný jazyk nebyl. Na výpočty byl vždy propracovanější a lepší než C/C++. Navíc dává rychlejší binárky. Proto také řada matematických a vědeckých knihoven je napsaná ve Fortranu. A C/C++ nemá šanci se jim vyrovnat v efektivitě a rychlosti. A pokud máte výpočet v astrofyzice, který trvá 2 dny, pokud se napíše ve Fortranu nebo 4 dny pokud se napíše v C - je preference vědců poměrně jasná.

Pokud se bavíme o historickém fortranu, tak to žádný zázrak nebyl. Pamatuji začátek PC, a konce Fortranu nikdo nelitoval. Ten jazyk nic moc neuměl - v podstatě všechno se psalo jako operace s maticemi - a jelikož tam nešlo moc co vymýšlet, tak to bylo rychlé, ale nijak pohodlné.

Cčko je vylepšený assembler určený na psaní systémových věcí - tedy na úplně jiný use case než Fortran, a tam se prosadil, ačkoliv mraky věcí by se daly vymyslet lépe (z dnešního pohledu). Berte v úvahu výkon tehdejších strojů a velikost RAM, kam se musel vejít překladač a alespoň kus překládaného kódu. Co jsem slyšel, tak Fortran měl 7průchodový překladač, Cčko 4, Pascal jednoprůchodový. Pro mašiny na kterých to běželo bylo Cčko přesně to, co bylo potřeba. A jelikož platí, že první bere téměř vše, tak i když už pak přišly lepší jazyky, nebyly o tolik lepší aby obrátily směr v IT. IT je neskutečně konzervativní - a co jednou funguje se používá dokud nepřijde něco generačně jiného.

Když už jsme u těch optimalizací - myslím si, že svět jde jinam - dnes rozšířené implementace překladačů sdílí kód, takže je jedno jestli kód napíši v C, ve Fortranu, v Adě - kompilátor je výsledku jeden. U těch vědeckých výpočtů dneska hraje prim využití GPU - nikoliv kvalita překladače.

Mám pocit, že v této diskuzi trochu zapadá fakt, že programátoři jsou a budou lidé. Můžete mít špičkový jazyk nebo paradigma, ale pokud jej bude umět použít pouze pár lidí, tak zapadne. Prosadí se jazyky, prostředí, které jsou pro použití jednodušší než předchozí generace. Java byl původně jednoduchý jazyk pro pračky, myčky a sliboval výrazně jednodušší programování (a bezproblémovou přenositelnost) než C++. C++ byla zase na začátku evoluce Cčka. Nic komplikovaného, bez ohledu na efektivitu nemůže fungovat. 

[Miloslav Ponkrác]

Unix byl ve své době, tj. na přelomu 60. a 70. let opravdu dobře a propracovaně udělaný systém. Tak dobře, že spousta jeho stereotypů je tak zažitá, že si současní vývojáři ani nedokážou představit věci jinak, na jiných principech.

Ono je to daleko jednodušší. Kolik myslíte, že bylo v domácnosti počítačů, které by uchodily nějaký operační systém v 70. letech? Jaké si myslíte, že byly ceny těch počítačů? Mohl si je běžný smrtelník dovolit?

Když máte na světě pár (výkonnějších a shcopenějších) počítačů, tak existuje jen několik málo lidí, co určují trendy.

Dokud někdo nebude schopen z těch vyjetých kolejí vyjet jiným směrem, myslet out-of-the-box, tak bude Unix opravdu konečným článkem evoluce. Na druhou stranu si nemyslím, že by Unix byl zas tak geniální, že by nebylo možné ten 50 let starý design nahradit zbrusu novým.

Odborníci už z vyjetých kolejí dávno vyjeli. Ostatně, jak už jsem psal, i tvůrce unixu sám napsal knihu, co se na unixu nepovedlo. Ale laici si neustále mohou přečíst všude, včetně na wikipedii, že nejgeniálnější je to, jak to vymyslel unix/linux. Nikdo nemá tolik času opravovat články ve wikipedii na prounixové PR jako má mnohohlavá linuxová komunita.

Spíš je ostuda, že se to asi ještě nikomu  nepodařilo. Skoro by se chtělo říci, že pokud jde o počítače, tak vše podstatné vzniklo převážně v 60. letech +-5 let.

Těch operačních systémů je velice mnoho. Mezitím se vymyslelo mnoho věcí, které unix neměl či dosud nemá. Řada operačních systémů je úspěšných - většinou v robotice, elektronice, letadlech, naváděných bombách a raketách, jako řídící systémy elektráren, atd. atd. atd.

Máte vymyšlené mikrojádro, distribuované systémy, systémy schopné se zregenerovat z chyb, systémy reálného času.

[Fernet]

Třeba erlang má už přes 30 let.

[Pavel Stěhule]

Kam dale s os: plan9, planB, amoeba, L4 a nadstavby, hurd.

Ano, nicméně v IT se po několik desetiletí vše dělí tak, že unix je konečná stanice vývoje a jediný dobrý princip operačního systému. Je tak trochu sarkastické, že unix neshodil nikdo jiný, než unixové firmy. Unix byl astronomicky drahý a začalo být finančně neúnosné jej pořizovat. Proto když přišel Microsoft s operačním systémem za cca $100, měl úspěch naprosto zaručen. Právě drahotou unixu se tento téměř sám zabil. Proč myslíte, že Linus Torvalds chtěl vyvinout unix zdarma? Kromě Rotschildů si totiž koupit unix nikdo nemohl dovolit. Unix by zemřel na chamtivost výrobců.

Nicméně je jasné, že mikrojádro je jasný směr. Mikrojádra mají mnohem lepší vlastnosti, a zejména bezpečnost a spolehlivost než monolitická jádra. Tam, kde hrozí průšvih, jako třeba v letadlech, raketách, apod. - nic jiného než mikrojádro nenajdete.

Unix byl ve své době, tj. na přelomu 60. a 70. let opravdu dobře a propracovaně udělaný systém. Tak dobře, že spousta jeho stereotypů je tak zažitá, že si současní vývojáři ani nedokážou představit věci jinak, na jiných principech. Dokud někdo nebude schopen z těch vyjetých kolejí vyjet jiným směrem, myslet out-of-the-box, tak bude Unix opravdu konečným článkem evoluce. Na druhou stranu si nemyslím, že by Unix byl zas tak geniální, že by nebylo možné ten 50 let starý design nahradit zbrusu novým. Spíš je ostuda, že se to asi ještě nikomu  nepodařilo. Skoro by se chtělo říci, že pokud jde o počítače, tak vše podstatné vzniklo převážně v 60. letech +-5 let.

V momentě, kdy je nějaký produkt dostatečně dobrý, tak jeho vývoj zamrzne - celkem přirozeně. Změny jsou drahé, a mají smysl jen pokud za nimi stojí nějaká hodnota. Progres z 8bitů na 16, 32, 64 byl zřejmý. Z CPMky na MSDOS, Windows, Linux, nebo NT .. každé dva roky se vám vyplatilo přejít. Od určitého momentu přechod na novou technologii je dražší než přínos nové technologie - a v ten moment se trh zakonzervuje.

Ti lidé v 60tých letech byli vážně dobří - měli špičkové podmínky ke své práci, a svou práci udělali hodně dobře. Vývoj se samozřejmě nezastaví - v 80 letech se navrhovalo GUI, v 90 letech web a internet, po roce 2000 mobilní technologie - ale co chcete vymýšlet na konceptu proudů, souborů, ... jednoduché funkční. Letadla už skorem 90 let vypadají pořád stejně.

[Reklama]

[Miloslav Ponkrác]

Pokud se bavíme o historickém fortranu, tak to žádný zázrak nebyl. Pamatuji začátek PC, a konce Fortranu nikdo nelitoval. Ten jazyk nic moc neuměl - v podstatě všechno se psalo jako operace s maticemi - a jelikož tam nešlo moc co vymýšlet, tak to bylo rychlé, ale nijak pohodlné.

Fortran se vyvíjel a měl řadu verzí. Nicméně byl to jazyk pro vědecké výpočty. A ty uměl optimalizovat excelentně od první prehistorické verze.

Cčko je vylepšený assembler určený na psaní systémových věcí - tedy na úplně jiný use case než Fortran, a tam se prosadil, ačkoliv mraky věcí by se daly vymyslet lépe (z dnešního pohledu).

Proč se v něm tedy píší mraky projektů, na které C není vůbec vhodné? Například GCC?

Když už jsme u těch optimalizací - myslím si, že svět jde jinam - dnes rozšířené implementace překladačů sdílí kód, takže je jedno jestli kód napíši v C, ve Fortranu, v Adě - kompilátor je výsledku jeden. U těch vědeckých výpočtů dneska hraje prim využití GPU - nikoliv kvalita překladače.

To si pletete programovací jazyk s backendem kompilátoru, který zpracovává mezikód.

Zapomínáte, že než dojde na mezikód, tak se programovací jazyky zpracovávají odlišně. Než to dojde do toho backendu, tak se provede velice mnoho optimalizací a akcí.

Pořád platí, že informace, které nejsou ve zdrojovém kódu, prostě pro optimalizaci nepoužijete. A pořád platí, že i s tím společným backendem budou výpočtu ve Fortranu rychlejší než v C. A pořád platí, že paralelní/konkurenční programování bude ve větším programu v Adě lepší než v C.

Různé jazyky pošlou do backendu různé mezikódy. Například C rozloží výraz sin(deg2rad(30)) jako volání dvou funkcí, a tak se také objeví v mezikódu. Fortran tentýž výraz spočítá a do mezikódu dá pouze konstantu 0,5. Bankground s tím už nijak nehne a nijak to nezoptimalizuje.

Prosadí se jazyky, prostředí, které jsou pro použití jednodušší než předchozí generace. Java byl původně jednoduchý jazyk pro pračky, myčky a sliboval výrazně jednodušší programování (a bezproblémovou přenositelnost) než C++. C++ byla zase na začátku evoluce Cčka. Nic komplikovaného, bez ohledu na efektivitu nemůže fungovat.

Škoda, že fakta vám odporují:

1) Jazyky můžete zjednodušovat jen do určité míry - pak už neplní svůj účel. Jsme právě v lokálním minimum tak blbých jazyků, že to vygenerovalo potřebu kvalitnější jazyků.

2) Jendoduchý jazyk C už se téměř v IT nepoužívá (kromě hw), protože je sice jednoduchý, ale plodí to obrovské náklady na vývoj proti třeba i tomu C++ a dalším. A ekonomika je víc určující než jendoduchost jazyka.

3) Java ustupuje kromě enterprise. Jednoduchost syntaxe a jazyka vygenerovalo nutnost zalepit to obrovskou složitostí v metodice, framworcích a mnohém dalším.

[fortranista]

Mno Fortran je v nečem strašně fajn, například v tom, že dneska 65 letý atrofyzik vytáhne svoje materiály, na kterých dělal někdy okolo revoluce a ono to poběží (pořád ještě existuje podpora pro F66 a F77).

Ale tu legendární rychlost Fortranu bych zase nepřeháněl :-) U vektorů/matic jo, ale jinak...
https://benchmarksgame-team.pages.debian.net/benchmarksgame/faster/ifc-gpp.html

Podotýkám že, intelí překladač Fortranu je považován za poměrně kvalitní.

[Miloslav Ponkrác]

V momentě, kdy je nějaký produkt dostatečně dobrý, tak jeho vývoj zamrzne - celkem přirozeně. Změny jsou drahé, a mají smysl jen pokud za nimi stojí nějaká hodnota. Progres z 8bitů na 16, 32, 64 byl zřejmý. Z CPMky na MSDOS, Windows, Linux, nebo NT .. každé dva roky se vám vyplatilo přejít. Od určitého momentu přechod na novou technologii je dražší než přínos nové technologie - a v ten moment se trh zakonzervuje.

Vidíte dál než ke své klávesnici a desktopu PC?

Víte třeba mimochodem, že daleko nejvíce procesorů se prodá do embedded krabiček, nikoli do samotných počítačů? Víte, jak funguje vývoj tam? Víte, že je tam daleko více peněz a zisků, než v tom PC?

Nebo máte pocit, že se nevyvíjelo mnoho s tím? Máte Unicode, máte thready, máte výjimky, máte lepší sysétmy souborů - umí třeba transakce, jsou odolné proti závadám. Dnešní systém souborů se čím dál více začíná podobat databázím než tehdejšímu konceptu. Systém proudů se vylepšil - už to nejsou nutně jen binární data. Od těch dob už pokročila doba od předpokladu, že textový znak je ekvivalentem jednoho bajtu.

[fortranista]

Prosadí se jazyky, prostředí, které jsou pro použití jednodušší než předchozí generace. Java byl původně jednoduchý jazyk pro pračky, myčky a sliboval výrazně jednodušší programování (a bezproblémovou přenositelnost) než C++. C++ byla zase na začátku evoluce Cčka. Nic komplikovaného, bez ohledu na efektivitu nemůže fungovat.

Škoda, že fakta vám odporují:

1) Jazyky můžete zjednodušovat jen do určité míry - pak už neplní svůj účel. Jsme právě v lokálním minimum tak blbých jazyků, že to vygenerovalo potřebu kvalitnější jazyků.

2) Jendoduchý jazyk C už se téměř v IT nepoužívá (kromě hw), protože je sice jednoduchý, ale plodí to obrovské náklady na vývoj proti třeba i tomu C++ a dalším. A ekonomika je víc určující než jendoduchost jazyka.

3) Java ustupuje kromě enterprise. Jednoduchost syntaxe a jazyka vygenerovalo nutnost zalepit to obrovskou složitostí v metodice, framworcích a mnohém dalším.

Fakta, fakta, fakta: https://www.tiobe.com/tiobe-index/
(sám nemám tyto statistiky moc v lásce ale například náš management na to dává při plánování...)

[Pavel Stěhule]

Škoda, že fakta vám odporují:

1) Jazyky můžete zjednodušovat jen do určité míry - pak už neplní svůj účel. Jsme právě v lokálním minimum tak blbých jazyků, že to vygenerovalo potřebu kvalitnější jazyků.

2) Jendoduchý jazyk C už se téměř v IT nepoužívá (kromě hw), protože je sice jednoduchý, ale plodí to obrovské náklady na vývoj proti třeba i tomu C++ a dalším. A ekonomika je víc určující než jendoduchost jazyka.

3) Java ustupuje kromě enterprise. Jednoduchost syntaxe a jazyka vygenerovalo nutnost zalepit to obrovskou složitostí v metodice, framworcích a mnohém dalším.

Nové jazyky vznikají neustále - jsem v IT 30 let a nepamatuji rok, kdyby někdo nepřišel s novým jazykem - nebo zásadním vylepšením stávajícího. A zrovna tak si nevzpomínám, že by se nějaký komplikovaný jazyk nebo komplikovanější paradigma prosadil(o). Což není určitě tím, že by nebylo schopných autorů, nebo že by nebylo co vymýšlet - jen ty nové vlastnosti nejsou pro ten hlavní trh programovacích jazyků (pro programátory) stravitelné.

V Cčku je stále napsána většina systémového sw - Linux, NTčka, Postgres, .. gcc, .. Prostě náklady na přepis - zvlášť u takovýchto velkých projektů jsou výrazně vyšší než benefit. A i v barokních jazycích typu C++ nebo C# jedna základní rada je používat pouze doporučené konstrukce, patterny, atd. Takže i když máte relativně hodně komplikované jazyky, tak drtivá většina programátorů je používá jako Visual Basic, a silně redukují použité prostředky.

Můžete vymýšlet komplikovanější jazyky, ale lidi nevylepšíte. Možná je ještě v republice pár Ponkráců, kteří umějí slušně C++ a mají praxi (a umí přemýšlet do hloubky), ale programátorů jsou desítky tisíc. Je zajímá doména - jak co nejjednodušeji vyřešit problém (a pokud možno v jednoduchém jazyce, aby kód mohli sdílet ve firmě).

[Miloslav Ponkrác]

Ale tu legendární rychlost Fortranu bych zase nepřeháněl :-) U vektorů/matic jo, ale jinak... Podotýkám že, intelí překladač Fortranu je považován za poměrně kvalitní.

Já jsem zase viděl benchmarky dokladující, že Java je rychlejší než C, C++ a asm. A lidé to brali vážně přesně do doby, než jsem se tomu veřejně vychechtal a vysmál, a poděkoval za odkaz Josepha Goebbelse.

Udělat dobrý benchmark je dřina. Znamená to napsat program v obou jazycích machrem na každý z těch jazyků. Což se v benchmarcích většinou neděje, a tím je předurčeno co má vyjít. Javista napíše optimální zdroják v Javě a neoptimální v C++, a je dokázáno.

Benchmarky, jako je ten v odkaze, kde chybí vůbec základní data. Jakými verzemi kompilátoru? Jakými nastaveními? Kdy - datum a čas? Nemám moc důvěru ve "fakta", které rovnou nasmaží "výsledky".

[Pavel Stěhule]

V momentě, kdy je nějaký produkt dostatečně dobrý, tak jeho vývoj zamrzne - celkem přirozeně. Změny jsou drahé, a mají smysl jen pokud za nimi stojí nějaká hodnota. Progres z 8bitů na 16, 32, 64 byl zřejmý. Z CPMky na MSDOS, Windows, Linux, nebo NT .. každé dva roky se vám vyplatilo přejít. Od určitého momentu přechod na novou technologii je dražší než přínos nové technologie - a v ten moment se trh zakonzervuje.

Vidíte dál než ke své klávesnici a desktopu PC?

Víte třeba mimochodem, že daleko nejvíce procesorů se prodá do embedded krabiček, nikoli do samotných počítačů? Víte, jak funguje vývoj tam? Víte, že je tam daleko více peněz a zisků, než v tom PC?

Nebo máte pocit, že se nevyvíjelo mnoho s tím? Máte Unicode, máte thready, máte výjimky, máte lepší sysétmy souborů - umí třeba transakce, jsou odolné proti závadám. Dnešní systém souborů se čím dál více začíná podobat databázím než tehdejšímu konceptu. Systém proudů se vylepšil - už to nejsou nutně jen binární data. Od těch dob už pokročila doba od předpokladu, že textový znak je ekvivalentem jednoho bajtu.

Pokud mluvíme o konceptech, které vznikly v 60, 70 letech, tak se toho zas až tolik nezměnilo. Samozřejmě jsou tu nové koncepty, které vznikly později, a určitě vzniknou další. Netvrdím, že někde není vývoj - tak jak jej nevnímám na PC a na internetu, tak jej vidím na mobilních platformách, a i když to není moje parketa, tak jsem si všiml, že jednočipy už dávno nejsou 8bitové, a dají se programovat i jinak než v assembleru. A možná se časem budou programovat i v té Javě, jak se v 90letech uvažovalo.

[Miloslav Ponkrác]

Nové jazyky vznikají neustále - jsem v IT 30 let a nepamatuji rok, kdyby někdo nepřišel s novým jazykem - nebo zásadním vylepšením stávajícího. A zrovna tak si nevzpomínám, že by se nějaký komplikovaný jazyk nebo komplikovanější paradigma prosadil(o). Což není určitě tím, že by nebylo schopných autorů, nebo že by nebylo co vymýšlet - jen ty nové vlastnosti nejsou pro ten hlavní trh programovacích jazyků (pro programátory) stravitelné.

Nevím proč mi k vašim příspěvkům opakovaně zní otázka, jestli jste někdy zvedl hlavu a vystrčil nos od svého PC.

V Cčku je stále napsána většina systémového sw - Linux, NTčka, Postgres, .. gcc, .. Prostě náklady na přepis - zvlášť u takovýchto velkých projektů jsou výrazně vyšší než benefit. A i v barokních jazycích typu C++ nebo C# jedna základní rada je používat pouze doporučené konstrukce, patterny, atd. Takže i když máte relativně hodně komplikované jazyky, tak drtivá většina programátorů je používá jako Visual Basic, a silně redukují použité prostředky.

Uvádíte příkladu projektů starých jako Metuzalém. Je jasné, že sw z doby, kdy se adorovalo C bude používat C.

To je problém, když diskutujeme na linuxovém serveru. Linux je řemeslně dobře naprogramovaný operační systém, který v zásadě zkopíroval i s chlupama všechno ze 70. let. Není proto divu, že bude používat mnoho zastaralého.

Je zajímá doména - jak co nejjednodušeji vyřešit problém (a pokud možno v jednoduchém jazyce, aby kód mohli sdílet ve firmě).

Právě jste trefil hřebíček na hlavičku, proč vznikají ty nové jazyky. Protože lidé chtějí jednoduše řešit problémy. A čas od času se vždy nějaký jazyk uchytí. Tak to chodí.

[fortranista]

Ale tu legendární rychlost Fortranu bych zase nepřeháněl :-) U vektorů/matic jo, ale jinak... Podotýkám že, intelí překladač Fortranu je považován za poměrně kvalitní.

Já jsem zase viděl benchmarky dokladující, že Java je rychlejší než C, C++ a asm. A lidé to brali vážně přesně do doby, než jsem se tomu veřejně vychechtal a vysmál, a poděkoval za odkaz Josepha Goebbelse.

Udělat dobrý benchmark je dřina. Znamená to napsat program v obou jazycích machrem na každý z těch jazyků. Což se v benchmarcích většinou neděje, a tím je předurčeno co má vyjít. Javista napíše optimální zdroják v Javě a neoptimální v C++, a je dokázáno.

No přesně! Proto ty stránky s benchmarky existují, aby ti nejlepší machři dokázali z překladače a jazyka získat maximum. Ty programy nepsali třeba javisti, kteří (třeba podvědomě) napíšou Fortraní část blbě. Protože se toho chopí někdo jinej a benchmark přepíše.

Benchmarky, jako je ten v odkaze, kde chybí vůbec základní data. Jakými verzemi kompilátoru? Jakými nastaveními? Kdy - datum a čas? Nemám moc důvěru ve "fakta", které rovnou nasmaží "výsledky".

Rozklikl sis vůbec ten benchmark?
https://benchmarksgame-team.pages.debian.net/benchmarksgame/program/nbody-ifc-6.html

Úplně na konci - řekl bych že fakta zapsaná mají, žádnej Gobbels

[Miloslav Ponkrác]

Pokud mluvíme o konceptech, které vznikly v 60, 70 letech, tak se toho zas až tolik nezměnilo. Samozřejmě jsou tu nové koncepty, které vznikly později, a určitě vzniknou další. Netvrdím, že někde není vývoj - tak jak jej nevnímám na PC a na internetu, tak jej vidím na mobilních platformách, a i když to není moje parketa, tak jsem si všiml, že jednočipy už dávno nejsou 8bitové, a dají se programovat i jinak než v assembleru. A možná se časem budou programovat i v té Javě, jak se v 90letech uvažovalo.

Já zase vidím obrovský posun. Z těch konceptů 70. let nezůstalo v původní podobě prakticky nic.

Jednočipy se daly programovat v jakémkoli programovacím jazyce už od svého vzniku. Na tom se nic nezměnilo už mnoho desetiletí. A také běžně různé embedded a hw věci staré 20-25 let programované ve vyšších jazycích najdete.

32bitový jednočip přišel mimochodem už tak dávno, že to ani nepamatuji.