A právě tady jsme u jádra pudla. Ateisté se tváří, že mají právo/možnost myslet si, že Bůh není. A to mají, padž se to děje.
A na to argumentuji, že se:
1) Omezují v poznání. Protože předem vyloučí (bez důkazu) jednu možnost. V tomto případě zásadní. Poctivé je a neutrální (nezaujaté) je zkoumat svět s oběma možnostmi.
Už jsem to tady mnohokrát v diskuzi zmínil (ale je to asi dávno, tak to zapadlo): normální pozice být ateista je, že hypotéza o existenci boha je silně nepravděpodobná. Ostatně F.F. tady dával příklad ateisty, který při nějakém dostatečném důkazu ten názor změní. Takže tento argument je zcela zřejmě chybný. Samozřejmě spousta ateistů může mít názory identické s principem víry, ale není to inheretní vlastnost ateismu.
2) Se tváří jako by jejich myšlenkový svět byl stejně hodnotný/rozsáhlý jako myšlenkový svět počítající s existencí Boha/vyšší bytosti chcete-li. A to prostě z principu pro vyloučení Boha není.
Tak tomuhle také nerozumím, šlo by rozvést?
Ad 1) Proti tomu nic. S tím nic nenadělám. A už jsem to také psal, věř si čemu chceš. Klidně i tomu, že Bůh není. Jen tento způsob uvažování determinuje k omezenosti ve věci poznávání světa.
Ad 2) Rozvádím ...
Jsou možné varianty: Jako že 1 (Bůh je) + 1 (Bůh není) = 2. Proti tomu 0 + 1 (Bůh není) = 1 Co je vyšší 2 nebo 1? Můžeš se to jen snažit obejít tím, že varianta Boha je krajně nepravděpodobná (ad 1). Ale pořád 1 + tvrzená krajní nepravděpodobnost je méně jak celé 2.
Ta krajní nepravděpodobnost je sice pořád lepší, než naprosté vyloučení možnosti, že Bůh je. Ale stále je to omezující a hlavně, jak píšu nepoctivé, neb možnost, že Bůh je nebo není je prostě výrokově 50:50. A s tím zatím nikdo nepohnul, je to binární ANO nebo NE.
A znovu připomínám že ta předpojatost u vědy tu prostě je. Zejména v našich končinách. Nebo snad slyšíme při kupříkladu výzkumech vesmíru, že podle teorie stvoření výzkumy odpovídají tomuto nebo tomuto? A podle teorie Big Bang odpovídají tomuto a tomuto?