Proč ateisté nepoužívají logiku ?

[Ooo]

Žádné nadpřirozené síly nelze naměřit

Stejnou (vaší) podivnou logikou:
Temnou hmotu a temnou energii nelze naměřit tudíž neexistuje...
(to, že jejich projevy umíme odpozorovat a/nebo matematicky dopočítat není měření)

Až budete mít k dispozici měřák na cokoli, pak můžete tvrdit co existuje a co ne, co je nadřirozené a co ne, do té doby bude vaše logika pajdat na obě nohy...

Pomocí teorie temné hmoty lze modelovat pohyb a gravitaci v galaxií, že to na realitu pěkně pasuje. Může se objevit lepší teorie, ale vždy musí aspoň s nějakou přesností popisovat existující jevy.

Pomocí náboženských textu nevím jestli vesmír vysmrkla vesmírná chaluha, nebo vesmír porodila posvátná kráva, nebo nějaký bůh řekl budiž světlo.

[Reklama]

[Ondrej Nemecek]

Jinak celé tohle vlákno stojí na naprosto chybném předpokladu:

Je dokázáno, že z anorganických látek lze chemicky vytvořit organické (Miller-Urray experiment už před cca 60 lety) a to nemluvíme jen o stavebních blocích proteinů, ale i DNA a RNA základu.

Takže celá tvoje otázka je vlastně zbytečná.

Jenže vznik organických sloučením není ještě život. 

Ta debata je zbytečná pro Vás, protože vznik života, jak život sám chápete, byste možná mechanisticky ještě vysvětlit dokázal. Trochu byste se zapotil při vysvětlování, jak vzniklo to vědomí sebe sama - ale nejspíš byste to připodobnil neuronové síti nebo něčemu podobnému a řekl, že v každé dostatečně složité organizované hmotě se vědomí zákonitě objeví. I to bych možná dokázal ještě akceptovat, ale už bychom se rozcházeli v tom, jak tuto skutečnost interpretujeme. Já bych to viděl za projev věčné ideje, vy byste nic takového nepotřeboval. Vy byste se prostě bez té metafyziky obešel.

[ByCzech]

Je podstatný a základní rozdíl v tom, jak vědci pracují s hypotézou temné umoty a jak pracují věřící s hypotézou existence boha.

Takže když nějaké projevy odpozorují vědci, ale nemůžou to dokázat, jen tomu věří, je to v pořádku. Když něco odpozorují věřící, ale nemůžou to dokázat, jen tomu věří, je to špatně.

Pořád z vás mám dojem pokroucené logiky...

[eee]

Jano7: ty jsi demagog 1. řádu. Ano, pojem víra může mít řadu významů a pojetí. A jen jeden z nich má význam náboženský. Tyto významy a pojetí nelze volně zaměňovat. Pokud je tu řeč o logíce ateistů, tedy těch co nevěří v existenci boha, pak se o víře lze bavit pouze ve významu náboženském a nikoliv třeba psychologickém a z toho pak dělat nábožnské závěry o ateistech. Až si tohle srovnáš v hlavě, přijď diskutovat o ateistech, bčz toho tu jen nesmyslně blábolíš a pleteš páté přes deváté. Jak už jsem uvedl, ne každý kdo něčemu věří je věřící, ve smyslu náboženském, samozřejmě. Ateisti jsou nevěřící právě v tomto smyslu.

[Ondrej Nemecek]

Cela diskuse se nese na vlne demagogie, kde se rozpatlavaji pojmy vira, verici, buh atd. v beztvare cosi, o cemz je mozno tvrdit cokoliv.

Takze definice.

Verici je clovek, ktery veri, ze cloveka nebo zivot planovane stvoril buh.
Verici neni clovek, ktery veri, ze mu rano zazvoni budik a on nezaspi.
Tedy kazdy clovek necemu veri, ale ne kazdy clovek je verici.

Buh je inteligentni bytost, ktera je vsemocna, vsudypritomna a vsevedouci a ktera stvorila cloveka k obrazu svemu, kazdeho cloveka sleduje, nasloucha jeho motlitbam a kona zazraky.

Zazrak je ukon, ktery je fyzikalne nemozny (odporuje prirodnim zakonum, ktere plati pro cloveka a kterymi buh neni vazany).

Život jsou uzavřené organizované struktury hmoty, které přeměňují energii a hmotu ze svého okolí a které se reprodukují a tímto způsobem evolučně vyvíjejí.

Podle takto úzce postavených definic nejsem věřící a nevěřím ani na zázraky. Evoluci a život dle uvedené definice nepopírám, nicméně tvrdím, že to není popis celé skutečnosti.

Ostatní zmiňovali víru v jiných významech, což dává smysl, pokud se ta víra týká nějakého všezahrnujícího konceptu, který člověku pomáhá se orientovat ve světě. Pak může v roli náboženství figurovat třeba i vědecký koncept či nějaká ideologie vysvětlující dějiny apod. Otázka pak zní, jak tyto koncepty na člověka působí, jak ovlivňují jeho konání, myšlení a kdy mohou být škodlivé - přičemž bychom museli definovat, co je to „škodlivé“ a nejspíš bychom narazili na problém odlišit příčinu a následek. Otázka, která by následovala je, zda vůbec dokáže žít člověk bez víry, tj. bez nějakého světonázoru.

[Reklama]

[eee]

Je podstatný a základní rozdíl v tom, jak vědci pracují s hypotézou temné umoty a jak pracují věřící s hypotézou existence boha.

Takže když nějaké projevy odpozorují vědci, ale nemůžou to dokázat, jen tomu věří, je to v pořádku. Když něco odpozorují věřící, ale nemůžou to dokázat, jen tomu věří, je to špatně.

Pořád z vás mám dojem pokroucené logiky...

Vědci tomu nevěří, vědci to pouze předpokládají a snaží se to ověřit. Proto vědci rozlišují hypotézy a teorie. Teorie je ověřená hypotéza a to ověření je opakovatelné a nezávisle opakované. Ale vědci jsou natolik rozumní, že ani u ověřených teorií nepředpokládají dogmatickou platnost a při zjištění nových informací jsou schopni svá hypotézy přijmout omyl a tyto upravit nebo třeba zavrhnout.

Existence boha je na úrovni neověřené hypotézy, přesto ji věřící vnímají dogmaticky jako jedinou pravdu a jsou ochtni se pro tuto pravdu vraždit a nejsoý íchotni si připustit jediný omyl, viz dogmatismus, že bible je slovo boží a tedy dogmaticky pravdivá. To stejné se vztahuje na papeže. Vědci nemají problém říct, že Newton se mýlil a i Enstein neustále pochyboval o platnosti svých vlastních závěrů až do smrti.

A to je rozdíl mezi vědci a věřícími. Věřící s přístpem vědce je kacíř.

[Ooo]

Je podstatný a základní rozdíl v tom, jak vědci pracují s hypotézou temné umoty a jak pracují věřící s hypotézou existence boha.

Takže když nějaké projevy odpozorují vědci, ale nemůžou to dokázat, jen tomu věří, je to v pořádku. Když něco odpozorují věřící, ale nemůžou to dokázat, jen tomu věří, je to špatně.

Pořád z vás mám dojem pokroucené logiky...

Vědci můžou říct, že původní teorie byla nepřesná a pomocí matematiky mohou napočítal, kolik je temné hmoty v galaxií a jak to pasuje na realitu. Později se může říci, že temná hmota a najde se lepší teorie. Ale vždy se hypotézy testujou.

Bůh thor slíbil, že vyhubi ledové obry a fakt okolo zadní nejsou. Takže bůh thor slib splnil. Když budu do svých dětí tlačit červenou karkulka, jako věc víry, tak tomu budou věřit stejně jako se věří v jehovu, krishnu.....

[eee]

Opravuji: při zjištění nových informací jsou schopni svá hypotézy přijmout omyl a tyto upravit nebo třeba zavrhnout

Na: při zjištění nových informací jsou schopni přijmout omyl a své hypotézy a teorie upravit nebo třeba zavrhnout.

[Ondrej Nemecek]

Je podstatný a základní rozdíl v tom, jak vědci pracují s hypotézou temné umoty a jak pracují věřící s hypotézou existence boha.

Skončil jsme moc brzo - musíte říct, jak tedy věřící pracují s hypotézou existence boha a jak pracují vědci  s hypotézou temné hmoty.

[Ondrej Nemecek]

Jano7: ty jsi demagog 1. řádu. Ano, pojem víra může mít řadu významů a pojetí. A jen jeden z nich má význam náboženský. Tyto významy a pojetí nelze volně zaměňovat. Pokud je tu řeč o logíce ateistů, tedy těch co nevěří v existenci boha, pak se o víře lze bavit pouze ve významu náboženském a nikoliv třeba psychologickém a z toho pak dělat nábožnské závěry o ateistech. Až si tohle srovnáš v hlavě, přijď diskutovat o ateistech, bčz toho tu jen nesmyslně blábolíš a pleteš páté přes deváté. Jak už jsem uvedl, ne každý kdo něčemu věří je věřící, ve smyslu náboženském, samozřejmě. Ateisti jsou nevěřící právě v tomto smyslu.

Ok, v tom případě je ale celá diskuze nezajímavá. Ateista = nevěří v Boha, věřící = věří v boha. Tak to je. Není o čem diskutovat. Diskuze vznikla otázkou, že vědci nejsou schopni logiky a že se tedy dopouští stejných epistemologických omylů, jaké obvykle vyčítají svým kritikům z řad věřících.

[Ooo]

Je podstatný a základní rozdíl v tom, jak vědci pracují s hypotézou temné umoty a jak pracují věřící s hypotézou existence boha.

Tyhle body jsou na Kubicke krivce, část křivky položím parabolu a moje hypotéza tvrdí, že jde o parabolickou závislost. Později to může někdo opravit.

Věřící řekne, už v náboženské knize se hovoří o tom že to je kubicka zavislost, protože se tam píše napočítal do tří. Nenapocitas do čtyř, ani Nenapocitas do dvou abys nepokracoval do tří. Takže náboženská kniha má pravdu. Muhehe.

Skončil jsme moc brzo - musíte říct, jak tedy věřící pracují s hypotézou existence boha a jak pracují vědci  s hypotézou temné hmoty.

[ByCzech]

Takže náboženská kniha má pravdu. Muhehe.

Z mého pohledu si pletete do sebe dva pojmy a to "víra" a "náboženství", z mého pohledu to není jedno a to samé a dost často to jde proti sobě.

Ale koukám, že v této diskuzi nejeden takhle ohýbá věci, jak se mu hodí do krámu, utíká z tématu či ho přeplácne něčím irelevantním, jen proto, aby se nemusel zamyslet, protože se mu způsob myšlení určitým směrem nelíbí...

[Ondrej Nemecek]

Vědci tomu nevěří, vědci to pouze předpokládají a snaží se to ověřit. Proto vědci rozlišují hypotézy a teorie. Teorie je ověřená hypotéza a to ověření je opakovatelné a nezávisle opakované. Ale vědci jsou natolik rozumní, že ani u ověřených teorií nepředpokládají dogmatickou platnost a při zjištění nových informací jsou schopni svá hypotézy přijmout omyl a tyto upravit nebo třeba zavrhnout.

Jenže v praxi to zdaleka tak ideální není. Ta míra dogmatismu a vlastní nedůslednosti je u vědců značná.

Existence boha je na úrovni neověřené hypotézy, přesto ji věřící vnímají dogmaticky jako jedinou pravdu a jsou ochtni se pro tuto pravdu vraždit a nejsoý íchotni si připustit jediný omyl, viz dogmatismus, že bible je slovo boží a tedy dogmaticky pravdivá. To stejné se vztahuje na papeže. Vědci nemají problém říct, že Newton se mýlil a i Enstein neustále pochyboval o platnosti svých vlastních závěrů až do smrti.

A to je rozdíl mezi vědci a věřícími. Věřící s přístpem vědce je kacíř.

Popsal jste fundamentalistu. Je jich dost řadách věřících i vědců.

Ale pomíjíte možnost, že existuje duchovně orientovaný vědec (nebo filosof), který svůj názor a postoje rozvíjí.

To lze pozorovat často u zakladatelů velkých vědních oborů - tito „otcové vědy“ nebyli tak dogmatičtí. Dogmatičtí jsou většinou totiž až jejich následovníci!

[Ondrej Nemecek]

Z mého pohledu si pletete do sebe dva pojmy a to "víra" a "náboženství", z mého pohledu to není jedno a to samé a dost často to jde proti sobě.

Co takhle:

• Víra = osobní přesvědčení
• Náboženství = kolektivní sdílení určitého přesvědčení
• Církev = instituce organizující náboženský život

[nobullshitpls]

Nemůžu uvěřit že i v roce 2018 se vede podobná debata. Je to jako kdyby se tady diskutovalo o existenci Aštara Šerana a vlivu hrubo vibračních ještírků na politiku amerického prezidenta. Jednoduše ujeté.