Unicredit posunula limity zhovadilosti uzivatelskeho rozhranni internetoveho bankovnictvi na dalsi level. Nevim, jestli programatory na navrh a implementaci sveho bankovnictvi najali nekde v ustavu pro choromyslne, nebo jestli se jedna o projekt zaclenovani lidi s Downovym syndromem do softwarovych tymu, ale uz mi ani nefunguje muj skript, ktery tam napral vhodnou serii tabelatoru a enteru, aby proskakal vsemi debilnimi input prvky.
Pripadam si jak v nejakem pokusu uz kdyz v jejich imbecilnim rozhranni nedokazu zaplatit na prvni pokus. Posilam ctyri platby a ani u te posledni netusim, jak jsem se dostal na druhe okno (otazkou proc to neni vse v jednom okne je snad lepsi se nezabyvat). Input prvek nejakou dobu odmita cislo uctu prijemce i [a-zA-Z]* random garbage s nic nerikajici chybovou hlaskou, ze mam zadat jmeno prijemce. Po 3-6 pokusech stridani obou moznosti se nakonec dostavam dal, aniz bych tusil, jak k tomu doslo. Neni deterministicke, jestli se nakonec dostanu dal s uctem, nebo s garbage, ani pocet pokusu.
Dostat do ruky autora, tak bych udery pesti do jeho obliceje stravil cas, ktery odpovida rozdilu casu potrebneho k zadani platby v eBance (blahe pameti) a v Unicredit. A jeho obliceji by nepomohlo, ze v eBance se zadavalo do autentizacniho tokenu krome pinu i cislo uctu odesilatele, prijemce, castka a specificky symbol, takze by teoreticky ten rozdil mohl byt zaporny. Prakticky by to asi bylo na siti.
Nebyt to jedina banka v CR s autentizacnim tokenem, tak uz jsem u nich zrusil ucet. Realne uvazuji nad tim, jestli neni jednodussi posilat slozenky z posty. Autori sci-fi si 21. stoleti predstavovali trosku jinak.