..."Když si představím jakej jsem já inženýr, bojím se jít k doktorovi..."
Jako veterinář mohu říci, že nás filtrovali hned zkraje.
Prvák: chemie (vypadli ti, kdo nezvládli prvotní zápřah)
Druhák: anatomie, histologie, normální fyziologie, biochemie (největší síto)
V dalších ročnících už k velkému sítu nedocházelo, maximálně se studium natáhlo.
Pro postup do šestého ročníku jsem musel mít všechny zkoušky hotové. Komu něco chybělo, čekal ho tzv. vyrovnávací ročník, kdy si to mohl dodělat.
Šesťák byl už jenom o státnicích, příp. obhajoba diplomky, kterou lékařské obory nemají povinnou. Šesťák už nebyl o semestrech, ale o státnicových blocích - výuka z daného předmětu (i praxe) a v posledním týdnu bloku státnice (nebo obhajoba diplomky). Takže já mám celkem 6 státnic.
Dle rozhovorů s humánními kolegy je to na lékařských fakultách podobné. Filtruje se to hned zkraje. Navíc lékař bez atestace nesmí pracovat samostatně, bez odborného dozoru je v podstatě k ničemu. Takže zas takový strach mít nemusíte.