Myslím, že trochu přeháníš. Chtít u produktu za 300,- Kč (v originální ceně 4tis. Kč) nějaké notářské ověření je stejně absurdní jako chtít notářské ověření při koupi notebooku z bazaru v hodnotě 4tis. Kč. Platí jednoduché pravidlo: kupovat od důvěryhodného prodejce. Jestliže obchodník ty druhotné licence nakupuje od společností Dell nebo HP, tak není důvod z toho dělat kovbojku. Samozřejmě něco trochu jiného by bylo kdyby tazatel kupoval licenci za 100tis. Kč, tam by nějaká písemná smlouva o přechodu práva byla vhodná.
To není kovbojka, jen poznamenávám, že na tyto situace se vůbec nevztahuje onen judikát. Ten byl opravdu za velmi specifických podmínek a soud to i zdůrazňoval.
Faktem je, že licence není zboží, ale udělené právo. Je na Vás prokázat, že to právo k užívání máte. I já si myslím, že je absurdní to řešit přes notářský zápis. Jen se lišíme ve vývodech ze situace: já tvrdím, že v takovém případě nemůžete spoléhat a být v dobré víře, že smíte software používat.
Vy tvrdíte, že ano. V tu chvíli by byl "legální" jakýkoliv software, který "koupíte" přes bílého koně. Třeba i na vymyšlenou fakturu nebo vymyšlenou kupní smlouvu. Takový výklad je absurdní.
Pánové, když už se oháníte judikáty, tak je musíte opravdu přečíst a porozumět jim.
Tomuto jevu se ale jinak říká selektivní percepce. Stav, kdy z mnoha informací chce člověk slyšet jen tu, kterou si vysnil.