Nechť jsem pro zaměstnavatele obtížně nahraditelný (cena za nahrazení je vysoká). Pak mi dává smysl spočítat si, při jaké mzdě se mu ještě vyplatí mě zaměstnávat tak, aby na tom pořád vydělal (se započtením všech nákladů, rizik, ...) a říct si o takovou mzdu. Budou-li moje odhady správné, zaměstnavatel mi ji dá, protože je to pro něj pořád ekonomicky výhodné.
Zaměstnavatel naopak může odhadnout, kolik můžu dostat jinde a nabídnout mi právě takovou mzdu. Vznikne interval (mzda jinde) - (mzda, při které má zaměstnavatel zisk). Jakákoliv mzda z intervalu je pro obě strany lepší než se nedohodnout a kde to skončí je o vyjednávacích schopnostech / spolehlivosti odhadů. Je v té úvaze něco špatného?