Ku kvalite... nas ucili, ze kvalita je miera naplnenia potrieb zakaznika. Nie, ze sa babres s niecim, co on nepotrebuje, aby si sa nad tym sam intelektualne ukojil.
To vas urcite ucili na nejakej ekonomickej skole 
Nás to učili na elektrotechnike v rámci manažmentu kvality. Z pohľadu presadenia sa výrobku je jeho kvalita určená práve tou mierou naplnenia očakávaní zákazníka.
Management kvality - jeden z největších nesmyslů, jaký jsem v životě potkal. Vždy naprosto jalové oddělení ve firmě. Čím méně aktivní, tím lépe. Na kvalitu má vždy nekladný vliv.
A to, co vás učili zní sice hezky, ale je to blbost, protože zákazník neví, co chce. Nebo si snad myslíš, že v 19. století si lidé říkali jo, my se toho už nedožijeme, ale naši prapravnuci jednou budou mít ajfouny, ti se budou mít...? Nebo že si říkali už aby někdo vymyslel ten tabulkový procesor, to nám jednou ulehčí tolik práce?
Skrze poučky popisující průměrné chování se nikdy nemůžeš stát tím, kdo udává směr. Jen budeš hezky cupitat ve stádu průměrnosti. Vždycky budeš jen prodávat psací stroje a mechanické počítačky, které si zákazníci žádají a jsou s nimi spokojeni, místo aby tě napadlo jim nabídnout počítač, který si v té době samozřejmě nikdo nežádá, protože si neumí představit, co to je nebo jak by to mohl využít a že by to mohl mít na svém stole. A klidně by ses těmi psacími stroji a počítačkami mohl dobře živit, protože ten trh ve své době byl vždycky dostatečně velký.
Smartfoun, co nepotřebuje 14 dní vidět nabíječku, protože nepotřebuje tak náročný HW, protože autoři aplikací používají hlavu? Třeba by to spousta spotřebitelů ocenila víc než si myslíš. Záleží o kolik dráž by to vyšlo. Ty počítače byly mimochodem taky o hodně dražší než psací stroje a přesto se prosadily.
Tyhle poučky, co lejou studentům do hlav na různých ekonomkách a ekonomických předmětech, jsou legrační v tom, že přesto, že se tváří hypercool a je to samý buzzword, vychovávají k naprosto šedé průměrnosti, působí zcela antiinovativně, protože každá novinka je risk, kdežto my chceme mít jen to své jisté. Za půl roku bude valná hromada a co bude za dva roky? Daleká budoucnost, netřeba se tím dnes zabývat. Hlavně aby za ten čtvrt rok bylo na dividendy. Ale že tento požadavek za ty dva roky může té firmě zlomit vaz, to je vedlejší.