Je to jeden z důvodů, proč je ten rozvrh z podstaty napikaču.
Nic proti novým názorům, ale obávám se, že naše celá civilizace se začíná hroutit kvůli tomu, že několik málo jedinců mění sta let zavedené pořádky. Věci se mají měnit, ale musí se to dělat s hlubokým respektem ne jenom k tomu, co nového bylo poznáno, ale i k tomu, co vše na poznání ještě čeká.
V osmdesátých letech se novorozeňata odebírala matkám, protože vyškolená zdravotní sestřička se o ně "uměla postarat lépe". Děti se kojily po stanovené době, bez ohledu na to, jestli se mamince tvořilo mléko rychleji nebo pomaleji, či jestli jí od pro ni nevhodného rytmu kojení nezačaly krvácet bradavky. Teprve později se muselo dojít k tomu, že staletími zavedené pořádky nemá moc smysl inovovat, protože sice vyřešíte jeden problém, ale způsobíte dopředu neodhadnutelné množství problémů jiných.
Dovedu připustit, že změna rozvrhů i učební doby by mohla být přínosná, ale nedovolil bych si to jako Vy soudit tak absolutně. Čistě z opatrnosti a respektu k nepoznanému (konzervativismus?) tedy považuji současný systém za vyhovující, a ještě navíc jsem ho srovnal s pracovní zátěží, kterou již osmnáctiletí musejí snášet, i s literou zákoníku práce, která je poměrně velmi ochranářská.
Věřím, že zejména u středních škol je dostatečný výběr, a lze najít takovou, která se víc blíží představám každého. Je podle mě mimo mísu brečet v diskusích nad rozvrhem; rodič měl svému potomkovi pomoci najít vyhovující školu.
Nemluvím ani o tom, že v druhém ročníku střední školy není vůbec žádný problém domluvit individuální učební plán, nebo distanční studium. Pak může mladý pán spát do 10 a chodit spát o půlnoci.
Nežijeme už za socialismu, kdy stát nalajnoval pravidla a nešlo z nich vybočit.