Totální nesmysl je takhle generalizovat, jak to děláš ty.
Pokud je týden před konečným termínem projektu, tak je prakticky každý, kdo na tom dělá nenahraditelný. A pokud je odeslán na nucenou dovolenou někdo, kdo o tom ví nejvíc, tak můžeš mít personálu kolik chceš a ctít work-life balance jak chceš, ale termín je v ohrožení, protože nemáš nikoho, kdo má ten projekt v hlavě a je schopen na něm z voleje pracovat, nebo ho začít z voleje řídit (ten člověk, co nastoupil na nucenou dovolenou byl projektmanažer).
Nevím jestli se vyjadřuju tak špatně, nebo jste tak natvrdlý. Proč byl pan "nenahraditelný" odeslán na nařízenou dovolenou?
Odpovím si sám. Protože vyčerpal povolené přesčasy, a musí čerpat dovolenou.
Jak je to možné? Jedině tak, že pan nenahraditelný DLOUHODOBĚ pracuje přesčas a nečerpá dovolenou. A to je možné jen díky tomu, že projekt má nedostatečné personální obsazení. Uvědomte si, že ten projekt se posral dlouho předem, protože kdyby zaměstnavatel, HR, projekťák postupovali správně, nejsou na projektu přesčasy, a lidi nemají hromady staré dovolené. A když se následně za tohoto stavu náhodou něco pokazí, není žádný problém těm lidem přesčas nařídit nebo dovolenou přesunout.
Že je to vina zaměsntavatele? Jistě, to je. Je to vina HR, že na to neupozornilo dříve, je to vina toho PM, který neměl rodinu a žil prací a na dovolenou nechtěl. Já neříkám, že to není vina někoho uvnitř. Já jsem jenom překvapen, že považuješ za správné, že se raději ohrozí projekt, než by někdo poslal do zadku HR a nechal toho člověka jít na dovolenou o týden později. Vy se mi tu snažíte namluvit, že když už ty lidi odíráte X měsíců, tak to ještě týden přežijou. A to je hovadina. Máte to od začátku dělat správně.
Neříkám, že ten první příklad je ukázka toho, jak by to mělo být a co bych chtěl zažívat. Ale pokud chci něco dosáhnout, tak tomu musím někdy něco obětovat. Ten druhý příklad je ale přesně příklad toho, co je jednoznačně špatně.
Obětovat práci všechno je sebevražda. V ostatních případech se do tohoto stavu prostě nedostanete.
1. Vůbec nemusíš pracovat přesčas, abys nuceně nastoupil dovolenou. Na dovolenou nastupuješ nuceně i v případě, že máš k nějakému datu nevyčerpanou dovolenou z loňského roku. Myslím, že totéž platí v Česku, nebo to tu někdy platilo.
2. Nevím, jestli ten PM musel nastoupit dovolenou, protože měl loňskou starou, nebo protože měl daný měsíc/kvartál už moc přesčasů. Nicméně to vůbec nemusí znamenat, že je projekt nedostatečně obsazen. To prostě může znamenat, že milý PM je rád v práci a je tam často. Nicméně rozhodně neobětoval práci všechno a nebyl to žádný vyhořelý workoholik.
3. Ty pořád žiješ v tom, že to muselo vzniknout tím, že byli nějací lidé odírání nucením do velkých přesčasů. V této firmě rozhodně nebyli zaměstnanci časově odírání (ne ti, co dělali v Německu).
4. Nepochybně byla chyba nasadit na projekt PM, kterému z dřívějška hrozilo, že bude v budoucnu nuceně nastupovat dovolenou. Nicméně, když už se ta chyba stala, pořád se dala vyřešit tím, že se prostě nedodrží spolková nebo státní pravidla o nuceném čerpání dovolené. Němci raději projekt ohrozili, než by šli proti těm pravidlům. Ty to považuješ za správné. Buď máš prostě novou německou náturu (minulá generace Němců ještě měla tah na branku), nebo jsi v korporátu tak dlouho, že už jsi apatický k tomu, jestli se dílo podaří, nebo ne.