To je zajímavý důsledek globalizace, padnou-li lokální informační bariéry, dojde k rozložení systému, protože všechny informace jsou dostupné všem a neexistují přirozené bariéry, na kterých by se dalo vydělávat, což vede na inflaci a unifikaci nabídek a to zase vede ke ztrátě zájmu o ně a krachu systému.
To je lez.
Vydelavani zavisi na rozdilu poptavky a nabidky a dokud bude nejaka poptavka existovat a nabidka ji nebude mnohonasobne prevysovat, vydelavani bude mozne.
V pripade unifikace nabidek vstoupi do hry dalsi faktory, napriklad logisticka narocnost, atraktivita te same nabidky v jine lokaci, ... takze krach systemu neni nevyhnutelny, pouze dojde k adaptaci na zmenu podminek.
Jinak řečeno, je-li třeba málo námahy na získání informací, informace se stává bezcenná. Což je ve shodě s definicí informace, jako míry neočekávanosti daného jevu.
To je lez.
Dnes na internetu muzete nalezt tisice informaci a zaroven jim odporujicich protiinformaci (alternativni fakta), presto ty prvni maji vetsi hodnotu nez ty druhe a pritom je tak snadne je ziskat bez velke namahy a zaroven ty informace nejsou bezcenne.
Ale celý proces je pozitivní, krach LinkedIn vede na lokální nezaměstnanost, a to je dobré, protože kdyby byli všichni zaměstnaní, tedy vynakládali by málo námahy na zajištění si práce, nedocházelo by k zásadním inovacím, protože ty zaměstnanci nevymyslí, protože jsou zaměstnanci a to likviduje jejich inovační motivaci.
To je lez.
Jestlize je nekdo zamestnany, neznamena to automaticky ze vynaklada malo namahy na zajisteni si prace. I kdyby zamestnanci meli snizenou motivaci pro inovace, stale to neznamena, ze ta motivace je snizena na nulu.
V oboru inovativnost dosud udržoval open source model, ale s rostoucí popularitou veřejných tržišť open source, jako je například GitHub se dostáváme ke stejnému efektu, je jednodušší najít něco hotového, než vytvořit vlastní, což zase na základě stejného principu zabíjí míru inovací v oboru a proto obor stagnuje, i když se opticky zdá, že se vyvíjí.
To je lez.
I presto, ze je snadne najit nektere veci hotove, vzdy je tu otazka efektivnosti pro dane reseni. Napriklad dany pouzity open source produkt muze byt nejvhodnejsi z dostupnych a presto tam muzou chybet specificke dulezite funkce, ktere jsou vyznamne pro dane pouziti. Dalsim fatorem muze byt napriklad budouci pouzitelnost s ohledem na nasledujici vyvoj. Napriklad rozdil mezi zvolenim platformy, ktera nyni plne vyhovuje, ale z technologickych duvodu nebude snadne dalsi rozsirovani funkcionality spolecne s rustem nebo zvoleni platformy, ktera aktualne neni dotazena do konce, ale slibuje velky potencial do budoucnosti pro pripad, ze chci delat specificke modifikace sam pro sebe.
Pane Novy,
Vase nazory jsou zajimave studie, ale bohuzel spise slouzi jako osobni trenink pro zvysovani odolnosti vuci manipulatorum a ohybacum informaci. Prestoze obcas napisete zajimavou myslenku, vase odvozovani je silne zavadejici a v podstate vzdy dochazite ke zkreslenym zaverum. Zkuste, prosim, pri publikovani svych myslenek a uvah zapremyslet, zda fakta, ze kterych vychazite, nelze interpretovat i jinak, protoze se Vam casto stava, ze pominete dalsi moznosti a celou situaci zamerne ci nezamerne zkreslite.
Pro ilustraci prikladem co tim chtel basnik rici ... Druha odmocnina ze ctyr muze byt v oboru realnych cisel dve nebo take minus dve. Vy ve svych interpretacich inklinujete k modelu, ze vysledek je vzdy dve a cislo minus dve uplne pominete a tim Vam casto z Vasi uvahy vyjde produkt latkove premeny a nikoliv rozumny zaver.