Co má společného Turingův stroj s tím co jsem psal? Já psal o stroji s náhodným přístupem do paměti. Pomocí turingova stroje i lambda kalkulu můžete vyřešit stejné problémy, ale ne ve stejném čase a se stejnou paměťovou náročností. Běžné algoritmy jsou postupy výpočtu pro stroj RAM.
Myslim, ze to je problem v teorii, nikoli v praxi. Pominme ted to, ze FP je jen abstrakce, ktera se pak beztak preklada do von Neumannovy architektury.
Potiz je v tom, ze RAM, ktera ma pristup O(1), nelze fyzikalne zkonstruovat. I dnes se to projevuje tim, ze existuje neco jako hierarchie pameti (a ze treba nelze zvetsovat L1 cache, protoze se typicky ocekava, ze do ni pujde pristupovat v jednom cyklu). Proto se proste fakt, ze realna RAM neni O(1) zanedbava a pocita se s tim, jako by to bylo O(1), protoze to je dostatecne dobra aproximace pro velikosti RAM, ktere se typicky pouzivaji.
Tedy realna RAM neni O(1), ale spis O(log n), a takovou RAM lze realizovat i funkcionalne (pomoci stromu).