Vy tedy tvrdíte, že různý "kontext" může vést k různým odpověděm na tuto otázku.
Různý kontext především vede k tomu, zda ta otázka vůbec dává nějaký smysl. Což jsem vám psal už na straně 3 této diskuse, a vy jste to doteď nepochopil.
Tak prosím specifikujte, které konkrétní informace (z toho "kontextu") vám chybí, abyste dokázal odpovědět na tu otázku. Rád je specifikuji.
Chybí mi informace, co se myslí tím „vyjádřit explicitní souhlas nastavením prohlížečů“. Explicitní nebo také výslovný souhlas znamená, že na znamení souhlasu udělám něco mimořádného, co bych jinak nedělal, pokud bych souhlas nechtěl vyjádřit. Lépe je to vidět u toho „výslovný“, kdy musím v doslovném významu něco vyslovit, abych tím projevil svůj souhlas – neplatí „kdo mlčí, souhlasí“. V přeneseném významu to může být i něco jiného, než „vyslovení“ – třeba podpis nebo kliknutí na nějaké tlačítko. Protože vyslovit explicitní souhlas znamená udělat něco mimořádného, předpokládá se, že se ten souhlas vztahuje na nějakou jednu situaci, ke které se to moje „vyslovení“ vztahuje. Kdybych jednou řekl „souhlasím“ a vztahovalo se to i na všechny podobné situace v budoucnosti, nebude už na těch dalších souhlasech nic explicitního, protože v těch dalších situacích už nemusím udělat nic mimořádného. Jenže tím, že něco nastavím v prohlížeči, udělám to jenom jednou a od té doby to už platí napořád (dokud to aktivně nezměním), takže to lze jen stěží považovat za „explicitní souhlas“ s každým jednotlivým zpracováním osobních údajů, kterých může být nekonečně mnoho. Mohl bych v prohlížeči vyjádřit explicitní souhlas s libovolným zpracováním osobních údajů, jenže tím bych se zase dostal mimo kontext směrnice, která vyžaduje po každém jednotlivém zpracovateli, aby získal souhlas – neříká nic (mimo tu větu, na jejíž zkomolenou variantu se pořád ptáte) o tom, že by ten souhlas bylo možné poskytnout nějak paušálně.
Myslím, že nerozumíte slovu kontext.
Vy si zase pletete první a druhou osobu, píšete o sobě, a místo „nerozumím“ napíšete „nerozumíte“.
České „kontext“ a anglické „context“ jsou dvě různá slova. Nevím, jestli jste k tomu, že mají identický význam, dospěl vaší oblíbenou metodou malé změny „liší se to jenom v jednom písmenku, takže je to stejné“. Kdybyste někdy viděl překladový slovník, mohl jste si všimnout, že tam k jednomu slovu bývá napsáno více synonym v cílovém jazyce, v lepším slovníku bývá stručně popsán význam toho slova – a ani ten samozřejmě není úplný. To, že se v nějaké větě použije české slovo jako synonymum nějakého anglického slova, neznamená, že ta slova mají identický význam. Někdy to znamená, že jsou to synonyma, tedy že jejich význam v dané větě (v daném kontextu) je ekvivalentní. A někdy to znamená pouze to, že je to nejbližší možné vyjádření dostupné v češtině. Málokdy ale mají dvě slova z různých jazyků identický význam. A kdybyste na taková slova narazil a chtěl využít toho, že mají identický význam, musel byste tu identitu nejdřív dokázat – což by se nejsnáz udělalo výkladem jejich významu v obou jazycích. Takže použít bez dalšího jako výklad jednoho slova v jednom jazyce výklad jiného slova v jiném jazyce je totální úlet a nepochopení významu slov.