Provaz řešení není, aspoň ne u mě :-)
Problém je pouze si to v hlavě srovnat, je pravdou, že poslední dobou se snažím s tím něco dělat. Malé jsou 2 roky a už to není malé dítě, které nevnímá a nebude si pamatovat, že její tata seděl pořád u počítače.
Koupili jsme barák a čeká na rekonstrukce, na které se chci z větší části podílet, tak doufám, že fyzická manuální činnost mě pomůže se od toho odprostit a pak to dělat nomrálně max 8 hod denně a zbytek s rodinou ...
provaz řešení fakt není
Je pravdou, že do té dby co jsem byl v korporátu (kde jsem byl denně cca 10hod) jsem ty problémy neměl, jakmile jsem začal dělat na sebe, přišlo to
Mé dceři jsou teď 4 a jsem rád, že jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl. Přišel jsem skoro o celej první rok jejího života, což mě na jednu stranu opravdu mrzí, na druhou stranu to nebude mrzet jí, což je super. Opravdu bych se nechtěl dožít toho, že jednoho dne najdu na stole žádost o rozvod a dcera se se mnou nebude bavit, protože pro ni budu vlastně cizí. To už by na ten provaz fakt bylo.
Jasný, toho se taky bojím, proto to začínám už omezovat.... Ale jde to pomalu.
Jak píšeš, nejhorší by bylo opravdu to, kdyby se na mě rodina vykašlala ...
Posledni dobou, jak je malá už rozumnější, tak to jde samo. Prostě za mnou přijde a "tati, tati" a kouká na mně těma kukadlama, takže mě od toho odrthne
za to jsem své 2 leté dceři strašně vděčný :-)