OK, nebudu se dohadovat s lopatou, proč věřit v existenci něčeho, co není, nemá cenu, protože je to sice základ poznání, ale to evidentně ne každý chápe.
Tedy věříš, že bůh neexistuje. Nevadí, že nejsi schopen dokázat neexistenci boha, to patří k věci.
Neexistenci něčeho dokázat ale nelze.
Proc by proboha nemělo jít dokázat neexistenci něčeho? Je třeba dokázáno, že neexistuje způsob, jak sestrojit čtverec se stejnou plochou jako má nějaká kružnice jen pomocí kružítka a pravítka...
A neni nahodou v Bibli, ze Buh je netestovatelny? Vzdyt si to krestani sami takto postavili, aby neslo dokazat, ze neexistuje. Ale abych to uvedl na pravou miru - ateisti bezne netvrdi ze "veri, ze Buh neexistuje", ale ze "neveri/nevi, ze Buh existuje". Dukazni bremeno je tady na vericim, aby ateistovi dokazal, ze jeho Buh existuje. Ateista (ten nejcastejsi typ, tusim oznacovany jako slaby nebo prakticky) totiz nevylucuje existenci Boha a nebrani se racionalnim a vedecky podlozenym argumentum.
(Pomijim fakt, ze v Bibli [pred tou klauzuli o netestovatelnosti] je take uvedeno jak Boha testovat - nejaky divny obrad, kdy se ma zjevit. Ateisti se dale deli a nektere tyto podtypy opravdu tvrdi, ze jakykoliv buh neexistuje. Ateista, podle definice, by mel byt vzdy vztahovan k necemu - tj. tady asi Yahweh/Jezis, ale obecne ateista muze byt k libovolnemu bohovi/bohum - napr. Zeus. Tzn. ze v podstate kazdy je ateista, i krestan, akorat ma jinou skupinu, ke ktere je to vztazeno - u krestana to jsou vsichni bohove krome Yahweho/Jezise, ateista ma tuto skupinu stejneou jako krestan akorat doplnenou o Yeahweho/Jezise.)