Vyrobci by se nasli, pokud by byli v okoli lide, kteri by meli prachy na investice. To by byl asi trochu problem. I v CR na ty investice meli jen vselijaci zlodeji, kteri si nakradli tunelovanim a privatizaci ve stylu "my ted zhasneme a ony se nam ty penize premisti". Mezi obycejnymi plebs tech investoru moc neni.
No tak by investovali zloději. V čem je problém?
Jiste. Ovsem to je vyprodej statu, o kterem jsem mluvil. Investori prijdou, investuji, zisky odvezou a dane plati na Kajmanech. A nakonec vyvezou i vetsinu toho hajzlpapiru, protoze domaci obyvatelstvo na nej nema prachy. Takze Venezuela akorat vykaci lesy, aby si nekdo nahrabal na vyrobe hajzlpapiru.
Jaký výprodej státu? Co to je? Můžeš to blíž specifikovat? Takže máš zemi, která vcelku nic nemá, a pak "nastane výprodej státu" (který nic nemá??), někdo z ciziny tady za svý prachy postaví továrnu, aby z toho měl nějaký zisk - toaleťák je, on má zisk třeba na Kaymanech. A tobě se to nelíbí a je to špatně, protože bys to chtěl jinak (jako Maduro), a když to začneš (jako Maduro) dělat jinak, tak dopadneš jako Venezuela, ale rozhodně za to nebudou moci tvoje pravidla, ale spekulanti, veksláci, kapitalisti, neoliberálové, Klaus apod?
Asie je opravdu slaby priklad. Sice tam prisli investori, ale pro vetsinu lidi to neznamena nic. Delaji ve fabrikach od vidim do nevidim, deti tam makaji ve sweatshopech za dolar denne a pak cela rodina i s detmi zije ve slumu v cimre 3x3 m a spi na zemi na rohozi.
Jasně, a kdybys něco věděl o ekonomii, tak bys věděl, že čím víc tam takovýchhle sweatshopů budou mít, tak tím líp se budou mít. Ale to je samozřejmě čirá teorie, utopie.... Kdybys něco věděl o sweatshopech a podíval se na nějaké průzkumy, zjistil bys, že sweatshopy prakticky všude platí nadprůměrné mzdy a poskytují pracovní podmínky výrazně lepší, než poskytují ostatní v regionu. Zjistil bys, že tihle podnikatelé, kterým jde jenom o zisk, udělali pro tyhle regiony a tyhle lidi mnohem víc, než všichni ti, co proti sweatshopům protestují.
Ale to je úplně jedno, protože oni to dělají pro ZISK, platí jim MÁLO a to je prostě špatně. Kdyby jim měli platit víc, tak to radši postaví jinde je sice ekonomický fakt, ale to je ti úplně jedno, protože důležité jsou hlavně pocity a ne nějaká teorie, ZISK je špatný a ti lidi jsou vykořisťovaní chudáci.
Pochopitelne, protoze ti investori tam neprisli s blahem domorodcu na srdci, ale s cilem nahrabat si maximum. Zaplatit slusnou mzdu (i kdyz treba na zapadni pomery by to byla almuzna) neni v jejich zajmu. Chteji udrzet mzdy co nejnizsi, aby maximalizovali zisky a hlavne nechteji, aby si lide zacali vyskakovat a zadali mzdu, ktera nevypada, ze si z nich zamestnavatel dela soufky.
Ale jistě, ono přijít někam s cílem nahrabat si maximum je prostě špatně, protože to prostě je špatně, protože se ti to nelíbí a víš mnohem líp, co dělat s cizími penězi. Byla na to moc hezká studie UNICEFu - tak 10-15 let dozadu. V Americe se zvedla jakási hysterie na téma "tyhle koberce vyrábějí malé holčičky". Tak firma, co to vyráběla, je vyhodila a místo toho zaměstnali nějaké dospělé švadleny. Všichni byli spokojení - američané byli rádi, že konečně nevykořisťují děti. UNICEF pak zjišťoval, jak spokojené jsou ty holčičky - asi byly, dost se jich začalo živit prostitucí.
Mimochodem, docela hezké je podívat se z hlediska dětské práce na historii průmyslové revoluce - problém je, že realita se mírně odlišuje od verze "děti byly vykořisťovány" a la David Copperfield. Jenže ty malé detaily jsou poněkud přehlédnuty, aby mohla být ražena verze "bezohledného kapitalismu".
Narizeni trznich cen hajzlpapiru problem Venezuely nevyresi. Vetsina lidi bude porad zit ve svrabu a prdel si bude utirat travou. Zato se budou moci v obchodech divat a stosy hajzlpapiru. Trzni ceny zajisti dostatek zbozi, ktere si lidi nebudou moci koupit.
Který idiot by do obchodů dodával zboží, které si ti lidi nebudou moci koupit?
Nevim, cim je to lepsi, nez zbozi, ktere si lidi koupit nemuzou, protoze neni. Oboji stoji za hovno. Venezuela nevyuzila prilezitosti dostat se z praveku, ve kterem se nachazi. Kdyz prestaly teci ropne penize, projevilo se to naplno.
Tak jasně rozdíl mezi situacemi "jídlo není" a "90% lidí si jídlo koupí 10% na to nemá", není v podstatě vůbec žádný. Ale pryč od teorie, tady je praktický příklad, kdy tohle udělali v německu v roce 1948. Tehdejší poradci Erhardovi (cca. ministr financí) tvrdili totéž co ty, on to uvolnil a výsledky byly to, co se učí v učebnicích ekonomie.
Jak moc jistý si jsi, že se nemýlíš?
http://www.econlib.org/library/Enc/GermanEconomicMiracle.html