Svietiacie (nie blikajuce) diody a nekomunikujuci wifi router

[JardaP .]

Magnetického pole v tomto ději nezávisí jenom na proudu, ale též na rychlosti změny, podle dI/dt.

Aha. Tak to jste me tedy nepresvedcil. Magneticke pole zavisi na okamzitem proudu. Ledaze byste mluvil o frekvencich, kdy by se rychlost zmeny silne blizila rychlosti sireni magnetickeho pole v jadre. Ale takove frekvence neumime.

[Reklama]

[m3lisk0]

Takze zapojil som tam adapter 5V/3A za 10E a router funguje dalej Dakujem vsetkym za rady.

[k]

Aha. Tak to jste me tedy nepresvedcil. Magneticke pole zavisi na okamzitem proudu.

Můžete se sám zamyslet nad tím, proč běžné trafo určené na střídavý proud o frekvenci 50 Hz nefunguje dobře na frekvenci 400 Hz, byť je velikost proudu stejná. To je stejný problém, snazší na pochopení

[JardaP .]

Aha. Tak to jste me tedy nepresvedcil. Magneticke pole zavisi na okamzitem proudu.

Můžete se sám zamyslet nad tím, proč běžné trafo určené na střídavý proud o frekvenci 50 Hz nefunguje dobře na frekvenci 400 Hz, byť je velikost proudu stejná. To je stejný problém, snazší na pochopení

Tak trafo neni tlumivka, ze jo. A nefunguje na 400 Hz misto 50 dobre proto, ze s tou indukcnosti, kterou ma, do nej pomalu nepoleze proud. Trafo na 400 Hz by muselo pri stejnem vykonu mit mensi jadro a jiny pocet zavitu.

[Lol Phirae]

proč běžné trafo určené na střídavý proud o frekvenci 50 Hz nefunguje dobře na frekvenci 400 Hz, byť je velikost proudu stejná.

Protože maj ty trpaslíci z toho jak rychle tam musej kmitat úplně vošoupaný nožičky... 

[Reklama]

[k]

Proud tam "proleze" bez problémů, frekvence je příliš nízká, je tam jiný problém. Dál končím, asi to dál nemá cenu 

[JardaP .]

Proud tam "proleze" bez problémů, frekvence je příliš nízká, je tam jiný problém. Dál končím, asi to dál nemá cenu 

Aha, 400 Hz je pro desetikilove trafo frekvence prilis nizka. Je zajimave, ze Americani maji mensi trafa uz pri 60 Hz, ale tobe se zda, ze 400 Hz porad neni nic moc.

[k]

Aha, 400 Hz je pro desetikilove trafo frekvence prilis nizka. Je zajimave, ze Americani maji mensi trafa uz pri 60 Hz, ale tobe se zda, ze 400 Hz porad neni nic moc.

Neřeš američany, řeš co se stane v českém trafu při zvýšení frekvence

[JardaP .]

Aha, 400 Hz je pro desetikilove trafo frekvence prilis nizka. Je zajimave, ze Americani maji mensi trafa uz pri 60 Hz, ale tobe se zda, ze 400 Hz porad neni nic moc.

Neřeš američany, řeš co se stane v českém trafu při zvýšení frekvence

Tak vzhledem k tomu, ze Americanum ta trafa nevychazeji mensi z ideologickych, ale ciste fyzikalnich duvodu, tak nechapu, cim je tvoje poznamka relevantni. Mimochodem, vychazeji jim mensi i synchronni a asynchronni motory.

Pokud by v CR byla zavedena rozvodna soustava na 400 Hz, stane se to, co v USA, ale mnohem extremnejsi. Budeme moci vyhodit uplne vsechna trafa, od tech velkych v elektrarnach a rozvodnych stanicich, az po ta, co mas v domacich spotrebicich. Takove trafo z televize, ktere ma par desitek Ohmu odporu na primaru a par Henry indukcnosti, si na 400 Hz neskrtne. Vsechna trafa budou muset byt navrzena znovu, s jadrem o mensim prurezu a mensim poctem zavitu na volt, aby nemela tak kravskou indukcnost.

[Logik]

JardaP: Protiřečíš si

Proud tlumivkou bude sice narustat rychleji, protoze do ni proud tece ze zdroje s vyssim napetim, ale pokud by k vypnuti spinaciho tranzistoru doslo pri dosazeni stejneho proudu, jako v pripade puvodniho zdroje 5 V, nebude v tlumivce dostatek energie na pokryti casti cuklu, kdy je tranzistor vypnut

Magneticke pole zavisi na okamzitem proudu.

Máš pravdu v tom, že na dI/dt velikost energie magnetického pole nezávisí. Ovšem PRÁVĚ PROTO když nabiju tlumivku vyšším napětím za kratší dobu, tak má energie úplně stejně, jako když ji nižším napětím nabíjím dobu delší. A nevidím důvod, proč by řídící elektronika měla prodloužit dobu, za kterou opět opět zdroj sepne.

[JardaP .]

Máš pravdu v tom, že na dI/dt velikost energie magnetického pole nezávisí. Ovšem PRÁVĚ PROTO když nabiju tlumivku vyšším napětím za kratší dobu, tak má energie úplně stejně, jako když ji nižším napětím nabíjím dobu delší. A nevidím důvod, proč by řídící elektronika měla prodloužit dobu, za kterou opět opět zdroj sepne.

Jestlize pri 5 V nahustim tlumivku za dobu x a pri 10 V za dobu x/2, neznamena to, ze sirka spinacich impulsu bude pri 10 V polovicni. Neco totiz ten vystup musi zivit i behem doby, kdy je spinaci tranzistor vypnuty a to neco je energie naakumulovana v tlumivce. A ta musi byt o neco vetsi, nez pri 5 V, protoze musi vydrzet zivit vystup po delsi dobu. Takze pri zvyseni vstupniho napeti sice dojde ke zuzeni spinaciho signalu, aby neprelezl vystup pres zadanou hodnotu, ale ne na polovinu, tedy x/2, ale nekde mezi x a x/2. Za tu dobu naroste proud tlumivkou vice, nez pri 5 V, tlumivka si nazere vice energie a z te bude tahnout vystup behem doby vypnuti spinaciho tranzistoru, ktera bude prodlouzena. Vysledek: porad stejny proud +- autobus.

[Logik]

JardaP: Neuvedl jsi jedinný důvod, proč by při deseti voltech měla být doba, kdy je spínací tranzistor vypnutý, měla být větší, než při 5V.

Z principu tomu tak nebude, protože každej takovej konvertor zároveň slouží k eliminaci rozdílů různých vstupních napětí - a to, co platí pro 10V musí platit i pro 5.1V. Jelikož takové zdroje zcela prokazatelně zvládají alespoň nějaké rozsahy vstupních napětí, tak zcela jasně umí řídit jak délku "zapnutého intervalu", tak i délku "vypnutého intervalu" - respektive jim stačí řídit délku zapnutého intervalu a mít délku vypnutého intervalu konstantní.

Není naprosto žádný důvod pro to, aby u 10V měli jinak dlouhý vypnutý interval než u 5V, takže naň potřebují stejnou energii a celá premisa tvé argumentace neplatí.

[JardaP .]

JardaP: Neuvedl jsi jedinný důvod, proč by při deseti voltech měla být doba, kdy je spínací tranzistor vypnutý, měla být větší, než při 5V.

Co treba proto, ze kdyz nekdo stavi zarizeni, kde se pocita s napajenim 5 V, tak tam da nejjednodussi dostupny pulzni zdroj, ktery jede na pevne frekvenci a nebude uvazovat o tom, ze tam nejaky blb bude chtit dat radsi zdroj 57 V.

Z principu tomu tak nebude, protože každej takovej konvertor zároveň slouží k eliminaci rozdílů různých vstupních napětí - a to, co platí pro 10V musí platit i pro 5.1V. Jelikož takové zdroje zcela prokazatelně zvládají alespoň nějaké rozsahy vstupních napětí, tak zcela jasně umí řídit jak délku "zapnutého intervalu", tak i délku "vypnutého intervalu" - respektive jim stačí řídit délku zapnutého intervalu a mít délku vypnutého intervalu konstantní.

No, to nevim. Mozne to je, ale to by znamenalo, ze obvody musi byt navrzeny tak, aby byly schopny pracovat v jistem frekvencnim rozsahu, coz je otrava, protoze tlumivka, ktera vyhovi pri jedne frekvenci, nemusi vyhovet pri jine. Mnohem jednodussi asi je navrhnout zdroj, ktery zvlada pozadovany rozsah vstupniho napeti v ramci regulace pomeru spinaneho signalu pri pevne frekvenci s tim, ze v nejhorsim (napriklad regulator nema zatez), bude vynechavat spinaci impulsy, aby neprelezlo napeti. To se ostatne asi pouziva, jak bych soudil z existence zdroju, ktere na prazdno piskaji. Vynechavanim impulsu se frekvence presune do akustickeho pasma a trafo/tlumivka pak piskaji.

Není naprosto žádný důvod pro to, aby u 10V měli jinak dlouhý vypnutý interval než u 5V, takže naň potřebují stejnou energii a celá premisa tvé argumentace neplatí.

No, kdyz nezkrati stav sepnuti pri odpovidajicim prodlouzeni stavu rozepnuti a bude tak pracovat s pevnou delkou stavu sepnuti, bude muset prodlouzit stav rozepnuti. Problem zmeny pomeru jednotlivych stavu signalu pri pevne frekvenci pretransformujete na problem zmeny pomeru jednotlivych stavu signalu pri promenlive frekvenci. Jestli si myslite, ze si tim jako konstrukter zdroje usnadnite zivot, nic vam nebrani se touto cestou vydat. Ale obavam se, ze menit pomer stavu signalu je mnohem jednodussi a je tedy pravdepodobnejsi, ze se pouziva ve vsech spinanych regulatorech, ktere doma mate. Staci na to totiz pouhy generator pily a komparator napeti. Jak by se jednoduse resila vase metoda me ted zrovna nenapada.

BTW, takovy regulator napeti nedela nic jineho, nez ze reguluje proud do zateze tak, aby na vystupu bylo stale stejne napeti. Je uplne putna, jestli je to regulator linearni nebo spinany, rozdil je jen v tom, ze spinanym regulatorem se moc neohrejete. Co tece do vystupu, musi teci i do vstupu + ztraty. Pokud je v tom transformator, tak bude proud prepocitan odpovidajicim prevodovym pomerem trafa, ale to je cele.

[Peter]

Keď som mal podobný problém, tak som zbehol do obchodu a kúpil 5V zdroj čo dá viac ako 3A a má tú istú koncovku. Polaritu som zbežne overil, sedela. Môj Asus WL 500GPv2 funguje tým pádom doteraz.

Takze zapojil som tam adapter 5V/3A za 10E a router funguje dalej Dakujem vsetkym za rady.

Nápodobne.

[AA]

Takze zapojil som tam adapter 5V/3A za 10E a router funguje dalej Dakujem vsetkym za rady.

Nerušte diskusi nepodstatnými poznámkami ;-). Copak nevidíte, že jejím účastníkům je úplně jedno, o co šlo na počátku?