Zde nejde jen o zpravodajské služby, ale i o policii. Bylo porušeno už toliko práv na soukromí, které by se mi zdáli před 15 lety nemožné, že je zde tolika velká poptávka po jasně definovaných pravidlech, proto by pravidla měla být poměrně jasně definovaná, ale především ne masová. Za mě by to bylo povolení šmírování jen na základě povolení soudem s přesně daným účelem, cílem, osobami termínem, akceptovatelné zákonem. Pokud by nebyl účel splněn, muselo by dojít k uzavření případu s tím, že by byla informace o sledování předána dotčeným a poté skartována. V takovém případě bych neviděl problém.
Argumentace pomocí dětí nebo terorismem. Speciálně u dětí jde jednoznačně o podsouvání argumentu, který nejspíše vzdbudí emoce, tedy především u velkého množství obyvatel, dojde pak k akceptaci v podstatě všeho. Za tento se dá zakrýt všechno.
Apropo čistě technicky, zpravodajské služby se v mantinelech moc pohybovat nechtějí. Ti prostě sbírají informace.