COBOL se cenu ucit ma. Pristup k mainframe je mozny pres IBM program pro podporu studentu tam si to muzete zkouset.
Pohadkam o "firma si vychova sve inzenyry" neverte. Proc bych mel zamestnavat lidi co nic neumi? To bych musel byt neschopny najit si lidi co tu technologii umi a to nejsem.
Vase zivoty zijete spatne. Porad resite jestli se to nebo ono vyplati abyjste "neprodelali". Na konci zivota zjistite ze jste sice nikdy nic neprodelali ale presto jste skoncili jako chudaci. Nebudte lakomi.
Jak se pise v Bibli, drive se pracovalo takto: Pole oseli, vinice vysázeli, sklidili úrodu hojnou. Dnes se taktizuje a nesazi dokud nedostanu zaplaceno.
Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: ‚Nachytá moudré na jejich vychytralost;‘
Bych zacal vic makat a neprecenovat vychytralost. Ta funguje jenom v pohadce o hloupem honzovi.
Lenine, vím o čem mluvíš, a souhlasím s tebou, že lidé často (nejen dnes, jinak by o tom nepsali už ve starých škvárech) vychytrale uvažují naopak - dříve by raději sklidili, než začnou sázet. Ale je to v tomto případě vychytralost? Co se odehrává v hlavě tazatele? Táže se na Cobol proto, že chce vydělat na exkluzivitě majlant, nebo ho jen taková cesta zaujala a chce mít představu, co na této cestě může očekávat?
Sám mám rád jiný postup, odlišný od kritizovaného - zaseji tu ono, tu tamto a časem pozoruji, co sklidím. Nemám jistotu, jestli sklidím vůbec něco, ale občas dovede úroda mile překvapit. Jakého překvapení se mohou dožít lidé, kteří už předem vědí, co má na poli vyrůst: Bohatství? Těžko, výsledek je předem známý. Neúrody? Pravděpodobně. Nejhůř jsou na tom ti, co okopávají cizí pole a úrodu sklízí někdo jiný: "vychováme si vlastního odborníka".