Tohle je pohled věřícího, který je neschopný pochopit normální "logický" přístup. Jednak, normální je být agnostik v tom smyslu, že jakýkoliv názor v principu můžu na základě nových informací změnit. Druhak, normální je hodnotit věci "bayesiánsky", tzn. přiřazovat jim určitou pravděpodobnost, jistotu, se kterou tu danou věc považuji za pravdivou. Tyhle principy jsou v rozporu s "vírou". V podstatě je to dneska "normální" přístup k poznávání světa...
Chápete vieru veľmi zúžene, viera nie je len presvedčenie o existencii nadprirodzenej bytosti. Je to silný, vnútorný, všeobsiahly princíp, ktorý na dennej báze každý využíva. Bez viery by človek nemohol žiť, rýchlo by zomrel. Človek verí, že sa uzdravý z choroby, že si nájde partnera, že sa dostane zo šlamastiky. Ak prestane veriť, ide to s ním dolu z kopca. Aj to zahŕňa viera.
Ano, není nad to používat jeden termín (víra) ve 20 významech, člověk se vždycky může vymluvit, že to myslel jinak...
Agnostik ale svoj názor nemení. Pre agnostika je svet nepoznateľný a jeho situácia sa s novými informáciami nemení.
Chápu, bayesiánská logika vám nic neříká.
Je naprosto normálně možné být ateista v tom smyslu, že na základě informací, které mám, považuji boha za silně nepravděpodobnou hypotézu. Vůbec netuším, proč by to mělo znamenat, že je takový člověk "věřící", jen v něco jiného. "Víra" je názor na věc _nepodepřený_ nějakými pozorováními, argumenty atd.
Je veriaci v tom zmysle, že verí tým informáciám, ktoré sa k nemu dostali. Málokto z ateistov dokáže sám odvodiť, respo. chápe fyziku, matematiku za teóriami, ktorými sa oháňa. Drvivá väčšina ľudí, ktorí si hovoria ateisti, verí v to, čo im v škole povedali. Veria vedeckým autoritám. Informácie od autorít si nemajú ako overiť, skontrolovať, jednoducho ich prijímajú. Majú svoju vieru.
Jojo, jak jsem psal, není nad to používat pojem "víra" 20 různými způsoby... Jasně, většina lidí není schopna logického uvažování, takže máte naprostou pravdu, že většina ateistů věří tomu, co jim ve škole povídali. Stejně jako většina věřících věří tomu, co jim povídali doma nebo v kostele.
Z druhé strany, je vcelku konzistentní považovat informace ze školy za poměrně pravděpodobně korektní na základě toho, že mnoho věcí jsme si v životě ověřili a byly pravda. Takže je naprosto rozumné považovat ten zbytek za informaci nikoliv 100% pravdivou, ale řekněme jako rozumnou "default" pozici. A pokud se ke mně dostanou nové informace, tak ten názor změnit.
Takže jednak to není názor postavený na víře, ale na nějakém vcelku pochopitelném argumentu. Za druhé, není problém ten názor změnit; což jde také proti náboženské víře, kterou je nutno pokud možno posilovat a odmítat věci, které by vás od "víry" odváděly...