Jo, takže AZ §66 nemůže dávat práva mimo licenci proto, že dle AZ můžeš mít práva pouze podle licence. A to plyne z toho, že v AZ žádný paragraf tato práva nedává. Říká ti něco slovo tautologie?
Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.
Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne.
Nebo taky ano. Podle toho, jaká práva by mu dal autor.
" Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.
Opět ses chytil, toto je citace z §32, takže nejde o zákonnou licenci, ale spadá to ještě pod volná užití.
Nechytil jsem se já, chytil se jakýsi virtuální diskutující, kterého jste vytvořil tím, že si vymýšlíte vlastní citace. Já jsem neodpovídal na § 32, odpovídal jsem na to, že v dílu 4 je spousta případů, kdy nemá uživatel licenci ale má právo užít. Odpověděl jsem, že případy, kdy v oddílu 4 má uživatel právo dílo užít, jedná se o zákonné licence. On se ten oddíl totiž jmenuje "volná užití a zákonné licence", takže tam logicky jsou volná užití a zákonné licence. A když tam uživatel získá právo užít, je to zákonná licence, protože "volná užití" znamená "nepovažuje se za užití podle tohoto zákona, i když by to jinak znaky užití naplňovalo". Už je vám to jasnější?
v AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?
Tvůj argument, že §66 nelze aplikovat jako zdroj dalších práv mimo licenci, protože to AZ neumožňuje, je prostě chybný.
Je chybný, a ještě ke všemu není můj.
Zavedení programu je rozmnožení, zpracování a úprava - to právo dle §66 mám.
Přenos je rozmnožení, dto.
Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.
Máte to právo podle celého § 66? Nebo jenom podle nějakého odstavce? Že by cyklicky podle odstavce 1 - oprávněný uživatel má práva podle odstavce 1, a kdo užívá program podle odstavce 1, je automaticky oprávněný uživatel? Co kdybyste to zkusil rozepsat po jednotlivých krocích? Třeba když budete chtít software užít podle odstavce 1, najdete tam slovo "pokud", tak budete hledat v zákoně, podle kterého paragrafu a odstavce je ta podmínka "pokud" splněna. A ten nalezený odstavec a paragraf bude krok č. 1, § 66 odst. 1 bude krok č. 2.
Program nezobrazuji, zobrazuji výstup z programu, a to je opět úprava a rozmnožení autorského díla - obrazu GUI. Dto.
Takže podle § 66 odst. 2 se za rozmnožování software považuje i vytvoření takové zhotovení rozmnoženiny, které je potřebné pro rozmnožování software, jakož i pro jeho rozmnožování, rozmnožování i zákonodárce je vůl, protože si myslí, že se program nezobrazuje.
Nesporný důkaz je i §65: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Tzn. práva která mám k programu mohu mít úplně stejně ke knize. Existuje něco jako provozování knihy? Ne? Pak nemohu mít nějaké právo provozovat program, protože by program byl chráněn více, než je chráněna kniha.
To je spíš nesporná hloupost. To, že software je bez ohledu na formu vyjádření chráněn jako dílo literární, neříká vůbec nic o způsobech užití.
Ale nabytí rozmnoženiny je přece nabytí vlastnického práva k té rozmnoženině.
Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině. Zvlášť když v tom zákoně je hned po té uvedena další podmínka, že dotyčný musí mít vlastnické právo k rozmnoženině. Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?
Dvě věci je nabytí vlastnického práva k rozmnoženině a nabytí užívacího práva k rozmnoženině.
Ano, jsou to dvě věci, to tvrdím celou dobu. Takže to, že má někdo vlastnické právo k rozmnoženině, ještě neznamená, že má automaticky i užívací právo k rozmnoženině.
Nemuselo by tam být nutně 'dle tohoto zákona' - ale většinou je to zdůrazněno, že nejde o jen tak nějaké užití, např "užití dle tohoto zákona", "práva užít".
Od kdy "většinou" znamená výjimečně? Spočítejte si to, jak často se v AZ píše o oprávnění nebo právech, a v jakém zlomku případů je to psáno s odkazem na tento zákon.
Muselo by tam být užít, protože něco nabýt a něco užít jsou dvě různá práva.
By už jste zapomněl, o čem se bavíme, že? Já vám to připomenu, je to "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu"
Nabyvatel oprávněný k čemu?
Nabyvatel oprávněný k tomu, k čemu vy tvrdíte, že je oprávněn. Vhodnější by ale bylo odkázat se na ten jiný zákon, než z něj opisovat, k čemu je oprávněn.
Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva.
Dle práva? Co to je? To ještě nad zákony stojí nějaké právo? Nebo vedle nich? Nebo jste chtěl místo "dle práva" napsat "dle (konkrétního) zákona"?
Tydle dva významy slova oprávněný nejdou zaměňovat. Slovosled nejde jen tak prohazovat bez změny významu.
To nejsou dva významy, ale jeden význam. Pouze je přívlastek jednou před jménem, podruhé za jménem. Jediný rozdíl je v tom, že hodně rozvitý přívlastek shodný se zpravidla píše až za jménem, zatímco jednoduchý přívlastek shodný se píše zpravidla před jménem. Je možné napsat i "oprávněný dle zákona toho a toho nabyvatel", ale to nezní moc česky (právě proto, že rozvité přívlastky jsme zvyklí dávat až za jméno).
Tzn. bys to musel opsat ten, kdo "oprávněně nabyde dle jiného zákona" - a to se fakt nepoužívá. Když se mluví o nabytí vlastnického práva - tedy o oprávněném nabytí - tak se tam žádný odkaz na jiný zákon nedává, např. v §9: "Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. "?
Když se píše o vlastnickém právu, tak se tam odkaz na jiný zákon nedává, protože o vlastnickém právu mluví jenom jeden zákon. Jenže tady se o vlastnickém oprávnění nepíše, píše se o něm až za čárkou, když se určují další podmínky. Takže podle vás zákonodárce myslel vlastnické právo, ale zapomněl tam to "vlastnické" napsat, pak usnul, a když se probudil, zapomněl kde přestal a napsal tam vlastnické právo znova, tentokrát už na "vlastnické" nezapomněl?
Hlavně ale furt neodpovídáš ná jádro argumentu: právo vlastnické - nabytí rozmnoženiny - a právo užívací - licence k rozmnoženině, jsou dvě různá nezávislá práva.
Na jádro tohohle argumentu už jsem odpověděl asi desetkrát, že s ním naprosto souhlasím, že jsou to dvě nezávislá práva, a že vlastnické právo opravdu automaticky neznamená právo užívací, jak neustále tvrdíte.
tak není jediný důvod, proč by to oprávněný se mělo zrovna vztahovat k právu užít
Akorát taková drobnost - bavíme se o autorském zákonu, který je celý o právu dílo užít. Když se v autorském zákonu píše o právu, logicky to bude právo dílo užít a ne právo první noci.
Může? Proč na takhle jednoduchou otázku neodpovíš přímo? Bojíš se, co? Protože už jsme doma.
Odpovídám přímo. V nějakém kontextu to může být tak, v jiném jinak.
Proto také spojovat pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s licencí je prostě blbina.
No jo, kdyby se vás ti hlupáci z ESD nejdřív zeptali, tak se nemuseli tím svým rozsudkem takhle ztrapňovat.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je ten, kdo ji nabyl oprávněně, tj. neukradl ji, nebyla mu prodána při porušení majetkového práva na rozšiřování atd...
To samozřejmě ano, ovšem autorský zákon neřeší nabývání rozmnoženin (s výjimkou zmíněného práva na rozšiřování).
To by mne právě zajímalo, jak je to s tou rozmnoženinou a rozšiřováním. Takže já na začátku uzavřu licenční smlouvu s Microsoftem a získám licenci. Vy chcete dosáhnout toho, abyste na konci byl oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Jaké budou jednotlivé kroky, podle kterých paragrafů a odstavců zákona budeme přesně postupovat? Hádám, že tam někde bude muset dojít k nějakému nabytí rozmnoženiny, ale zajímá mne ten proces přesně krok za krokem.
A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?
Myslíte třeba "zákonem nabyté výhradní oprávnění"? Nebo "nabytí oprávnění k výkonu práv"? No je to získání něčeho, ne jen vlastnických práv. Jak jsem byl pravil.
A když už jsme u toho, tak to, jaks do toho zamotanej ukazuje i to, že seš schopnej vypustit takovou věc jako oprávněnost vlastnického práva. Už si někdy viděl neoprávněné právo?
Když vám ukradnu koloběžku, budu vykonávat vlastnická práva k ní. Budu je vykonávat oprávněně?
Auuuuuuuuuu. Licence je právo k užití. Nabytí se vůůůůůůůůůůbec netýká.
No, tak to jsem zvědav, jak se vypořádáte s těmi kroky, když já mám na začátku licenci, a vy chcete být na konci oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.
Nebo ještě jinak: je distributor software neoprávněný nabyvatel? Těžko že... Rozmnoženiny nabyl zcela oprávněně dle smlouvy. Přesto neuzavřel s autorem licenční smlouvu.
Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.
Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.
Jak se to týká samotného díla nebo rozmnoženiny? Co to s tou rozmnoženinou udělá?
Ani toto jsi nepochopil. V tomto odstavci ESD řeší oprávněnost nabytí z toho pohledu, zdali Oracle může zákazem převodu licence - neboť v tomto případě se vždy licence prodává zároveň a nedílně s rozmnoženinou - zabránit i prodeji samotné rozmnoženiny. Čili řeší, zdali nebylo porušeno výlučné právo společnosti Oracle na rozšiřování software. ESD došel k tomu, že v tomto případě je toto právo vyčerpáno ze zákona (tedy ustanovení licenšní smlouvy toto zakazující je neplatné) a tedy první majitel směl prodat licenci a rozmnoženinu dalšímu. Proto to není neoprávněné nabytí - tj. nabytí porušující práva Oracle - a je to tedy nabytí oprávněné.
To je zvláštní, že jsem to nepochopil, a vykládám to úplně stejně, jako vy. Takže konečně uznáváte, že se zde licence a rozmnoženina prodávají najednou, nedílně.
Implikace nabyvatel licence => nabyvatel rozmnoženiny je tu pak uvedena pouze v tom smyslu, že prodej rozmnoženiny je v tomto případě nutně spjat s prodejem licence (a naopak), nikoli v tom smyslu, jak se to snažíš překroutit.
Já se to "snažím překrucovat" tak, že to neplatí jen v tomto případě. Podle vás to tedy nejspíš někdy neplatí. Takže se nejspíš konečně blížíme k rozuzlení, a vy konečně napíšete, kdy se ta licence, která je nedílnou součástí rozmnoženiny, osamostatní a nechá rozmnoženinu žít svým vlastním životem. V případě UsedSoft vs. Oracle to rozdělení UsedSoft evidentně udělat nemohl, protože kdyby to udělat mohl, udělá na soud dlouhý nos, nechá ho, ať si řeší licenci, a bude si dělat co chce s rozmnoženinou. Takže v čem přesně spočívá ta operace osamostatnění rozmnoženiny, aby její nedílnou součástí nebyla licence? Co může vyhodny-software.cz udělat, co UsedSoftware nemohl? A podle kterých přesně paragrafů?
Má ji, ale dle českého práva ji nepotřebuje.
Takže všichni ti čeští přeprodejci se ohání rozsudkem, který vůbec nepotřebují, a který v jejich věci vůbec nic nezměnil. Navíc ještě balamutí zákazníky takovými nesmysly, jako že potřebují na každý počítač další licenci, nebo že mají kupovat jejich drahé licence, místo aby nakoupili levnější, třeba akademické.
Evropské právo je v tomto nejasné. Navíc v konkrétním případu - zde se bavíme ne o teorii, ale o aplikaci práva, konkrétním rozsudku - nabyvatel licence a nabyvatel rozmnoženiny je jedna a ta samá osoba.
Evropské právo je v tomto jasné, matoucí je pro některé pouze český zákon.
Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém.
Není to problém, je to normální situace na kterou se normálně aplikuje pravidlo lex specialis.
Fakt? A jak se rozhodne, který z těch paragrafů je lex specialis a který lex generalis? Hodím si korunou?
Např. konkrétní případ je NOZ, kde v paragrafu 1757 se říká, že smlouva nemusí být písemná
Neříká.
spousta paragrafů pak říká, že musí (např. 2057)
Jenže mi tu řešíme jiný rozpor paragrafů - že nelze splnit oba najednou. Pokud by jeden paragraf říkal, že smlouva nemusí být písemná, a druhý, že musí, lze vyhovět oběma paragrafům najednou - tím, že smlouva bude písemná.
Další dobrý případ je např. §146a trestního zákoníku, který modifikuje předchozí §146, aniž by o tom v paragrafu §146 byla zmíňka. §146a je tady příkladem lex specialis k §146.
To je jiný případ. Tady jde o soubor ustanovení na stejné úrovni, z nichž se vybere to, které nejlépe popisuje daný čin.
285 Odpovědí
125569 Zhlédnutí