Pane kolego, ze vy mate lasku ke starym technologiim. Taky programuju uz dlouho, ale musime jit s dobou. Delphi nechme Jablotronu, kde na tom furt jedou, a devadesatym letem. Souhlasim s kolegou Kitem, vzit na to Python a je to. Neni se ceho bat, AI napovi. A rozhodne AI napovi lip Python nez neco co je bud vic ukecane nebo hur zdokumentovane nebo to neni mainstream.
Odhalil jste mě přesně, jen doplním, že kromě starých technologií mám lásku i k těm novým a jako hračička jsem se rozhodl pro Arch linux, protože mám rád i vše čerstvé. Naprosto souhlasím, že musíme jít s dobou, na druhou stranu chápu, že Jablotron, Štajner, Stármon nebo uživatelé Kádvojky u Delphi setrvávají, ať již z jakýchkoliv důvodů, zažil jsem dobu přechodu IS z Delphi na .NET a pamatuji si, že to bylo veselé.
Jen vůbec nejsem zkušený programátor, pracoval jsem jako systémový administrátor (ale bez nějakých těch skriptů v Pythonu to samozřejmě nešlo) a nyní provozuji tábory u koní, íťařina je ovšem stále mým koníčkem. U nás na českolipsku vznikl starý dobrý PC Fand, možná byste nevěřil, že se s ním stále setkávám (ordinace soukromého lékaře, lékárny, tichoježkové účetnictví, na které dámy účetní v požehnaném věku stále nedají dopustit, cyklo či hračkoprodejny - jen to propojení s moderními Wokny, tiskárnami a státní správou je jaxi krkolomné). A měl opravdu mnoho zajímavých myšlenek, které se dnes uplatní v low-code prostředí.
A když jsme u toho low-code, zkusil jsem tuto aplikaci pomocí áíčka vytvořit v javoském rámci OpenXava, výsledek je překvapivě dobrý. Ale stejně jako např. Odoo (které mimochodem vzbudilo můj zájem o Python, protože přeci jen jsem byl zvyklý na IS v Delphi, Javě či .NET) se jedná o řešení do firem, ne na tábor.
Neopomněl jsem prubnout také editor Emacs a jeho org-mode, ten má díky LaTeXu opravdu pěkné pédéef výstupy. Jen se při jeho ovládání cítím jako chobotnice, jak jednou popsal jeden diskutér, takže nejspíše zamířím jiným směrem.
Souhlasím s tím Paskalem a Lazarusem, je to technologie letitá a právě Lazarus bojuje s nedostatkem vývojářů podobně jako Base. Vím, že vypadá jako relikt z devadesátek, bedlivě jej však sleduji a líbí se mi stále více. Moderní herní rámec CGE umožňující export her i na mobilní platformy, planetárim Skychart, Lazmapviewer, GHTopo, ZCAD, Pascalscada, CHROMuLAN, manažer souborů Double Commander, účetní program Gestinux (ano, s opravdu hnusným GUI), PASLLM s podporou lokálních modelů, čerstvě vyvíjený nástroj Pasbuild ála Maven, GUI pro Bhyve ve Freebsd, webové aplikace (např. rámec MORMot2 někteří uživatelé označují jako jedno z nejrychlejších řešení v tomto segmentu), zajímavé řešení D2Bridge (snad bude lazarusí verze brzy i pro Linux), aktuální učebnice přímo pro Lazarus, aktuální kurzy na Udemy (v některých zemích je Paskal stále oblíbený) a opravdu blesková rychlost a malá výsledná binárka, to vše má stále něco do sebe. Díky podpoře QT6 není vzhled výsledných aplikací vůbec špatný (škoda, že to GTK ustrnulo) plus jedna perlička - Lazarus stále funguje v oknech dvoutisícovkách. Pokud se nemýlím, Lazarus má i v dnešní době stále co nabídnout, škoda, že podobný nástroj nemáme pro Python. Určitě u něj rád zůstanu, otázku, má-li smysl v dnešní době áíčka, zatím nechám budoucnosti.
Ale můj nejoblíbenější jazyk je Ada, která se nástrojem Alire dostala do moderního světa, jen ta ukecanost, já vím a je možné, že i ve své hlavní doméně bude přeci jen nahrazena Rustem (jsem zvědav na Mikrosoft, zda se mu přepis nakonec podaří).
Takže pánové vývojáři, máte recht s tím Pythonem, dnes se mu neubráním a upřímně řečeno ani nechci. Když se s někým bavím o vývojařině, z více než devadesáti procent si vyslechnu radost nad tímto jazykem. Obrovský ekosystém a skvělou práci s áíčkem nemohu nevidět, v případě potřeby lze Python/SQLite/CustomTKInter řešení nahradit např. Flaskem nebo Djangem. Samozřejmě jsem jako hračička neodolal Antigravity a pro agentické programování bude toto zadání jako stvořené, používám sice zadarmózní verze modelů, ale není kam spěchat. Prubnu Lazarus i Python verzi, už se těším na obě.
A aby toho nebylo málo, kamarád programátor mi nabídl možnost napsat tento program v jeho low-code prostředí, které vyvinul na platformě .NET, což dnes v Linuxu nebude problém, takže společně prubneme i ten.
Pokud se nepletu, dnes v době áíčka jde hlavně o to, popsat mu správnou architekturu a návrhové vzory, vysvětlit strukturu aplikace a nechat ho kódovat, za ty dva roky, co s ním pracuji, vidím obrovský skok a naprosto netuším, kam se posune. Jazyky typu Ada nebo Java, které vývojáře plácly přes prsty, když udělal něco nepěkného, nebudou dnes už tak důležité, ta architektura alespoň zatím ano.
Ještě jednou děkuji za názory a pohledy na věc, ty jsou pro mě nejdůležitější. Jdu si na uzdu svého koně vedle nápisů Ada a Paskal přimalovat krajtu, ať je vidět, že jsem se polepšil.
Poslední příspěvky