Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?
« Poslední příspěvek od qelurg kdy Dnes v 11:23:24 »
Pořídil jsem si Chromebook a jsem zděšen. Takový odpad jsem už dlouho neviděl. Chromebook je největší omyl, který se kdy prodával jako počítač.

Souborový systém je extrémně pomalý při práci s větším množstvím souborů. Přesun několika tisíc drobných souborů trvá i čtvrt hodiny, zatímco na běžném systému je to otázka několika sekund.

Android aplikace mají řadu vážných problémů – běží pomalu, často se navzájem blokují, reagují se zpožděním a nevidí všechny soubory v úložišti, špatně se vykreslují, padají nebo nejdou instalovat.

Linuxový subsystém je omezený, bez přístupu k hw pomalý, nedoladěný, s řadou bugů a problémů.

Nativního software má ChromeOS zoufalý nedostatek. Nabídka aplikací je velmi malá a i kdyby je někdo chtěl vytvořit, nemůže, protože systém to neumožňuje. Přístup k API, kompilaci i nativnímu vývoji je zablokován a vývojáři jsou odkázáni jen na webové nebo androidové nebo linuxové aplikace, které trpí řadou omezeními a chyb.

Třeba virtuální klávesnice v linuxových aplikacích nefunguje vůbec. Nezobrazuje se, nereaguje. V tefinálu jde, ale chybí klávesy jako šipky, F klávesy, ctrl a backspace nefunguje, takže se linuxové programy se v tanlet mode nedají používat. Špatná je situace i s hw klávesnicí v normálním režimu, třeba se schránkou – v terminálu je nahavkovaná a polofunkční. Ve Vimu nejde používat vůbec, programy jako xclip nefungují.

Aktualizace chyby neopravují. Problémy známé celé roky zůstávají bez jakékoli nápravy.

Chromebook je zařízení bez perspektivy. Nemá dostatek softwaru, brání vývojářům v tvorbě nových aplikací a i základní věci jako schránka nebo klávesnice jsou polofunkční. Místo moderního systému vznikla uzavřená platforma, která omezuje uživatele i vývojáře a neřeší své vlastní chyby.

A ja som si objednal vašu ženu do postele a tiež som zdedený, ale toto je vlákno o JavaScripte a TypeScripte.

Nechápu vaši odpověď. Ale jinak se omlouvám, psal jsem to do téma jaký notebook na práci, asi jsem si popletl záložky.
2
Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?
« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 11:03:50 »
Pořídil jsem si Chromebook a jsem zděšen. Takový odpad jsem už dlouho neviděl. Chromebook je největší omyl, který se kdy prodával jako počítač.

Souborový systém je extrémně pomalý při práci s větším množstvím souborů. Přesun několika tisíc drobných souborů trvá i čtvrt hodiny, zatímco na běžném systému je to otázka několika sekund.

Android aplikace mají řadu vážných problémů – běží pomalu, často se navzájem blokují, reagují se zpožděním a nevidí všechny soubory v úložišti, špatně se vykreslují, padají nebo nejdou instalovat.

Linuxový subsystém je omezený, bez přístupu k hw pomalý, nedoladěný, s řadou bugů a problémů.

Nativního software má ChromeOS zoufalý nedostatek. Nabídka aplikací je velmi malá a i kdyby je někdo chtěl vytvořit, nemůže, protože systém to neumožňuje. Přístup k API, kompilaci i nativnímu vývoji je zablokován a vývojáři jsou odkázáni jen na webové nebo androidové nebo linuxové aplikace, které trpí řadou omezeními a chyb.

Třeba virtuální klávesnice v linuxových aplikacích nefunguje vůbec. Nezobrazuje se, nereaguje. V tefinálu jde, ale chybí klávesy jako šipky, F klávesy, ctrl a backspace nefunguje, takže se linuxové programy se v tanlet mode nedají používat. Špatná je situace i s hw klávesnicí v normálním režimu, třeba se schránkou – v terminálu je nahavkovaná a polofunkční. Ve Vimu nejde používat vůbec, programy jako xclip nefungují.

Aktualizace chyby neopravují. Problémy známé celé roky zůstávají bez jakékoli nápravy.

Chromebook je zařízení bez perspektivy. Nemá dostatek softwaru, brání vývojářům v tvorbě nových aplikací a i základní věci jako schránka nebo klávesnice jsou polofunkční. Místo moderního systému vznikla uzavřená platforma, která omezuje uživatele i vývojáře a neřeší své vlastní chyby.

A ja som si objednal vašu ženu do postele a tiež som zdedený, ale toto je vlákno o JavaScripte a TypeScripte.
3
Bazar / Re:Máte zájem o TR 3970X (32c/64t), 256 GB RAM?
« Poslední příspěvek od CPU kdy Dnes v 09:52:55 »
Díly mají cenu minimálně 6-8 tisíc, když se zadaří najít hejla tak 10-12. To má větší cenu než přímotop.

GPU je vyhřátý šrot, ale blázen za ní dá 2500 Kč dokud ještě funguje.
Desky jsou pekelně drahé, zoufalec bez desky za ní vyplázne 5 i více tisí, protože nová by stála kotel.
Ramky možná po 800 za 32GB...

V dílech peníze prostě jsou...
4
Bazar / Re:Máte zájem o TR 3970X (32c/64t), 256 GB RAM?
« Poslední příspěvek od 🇺🇦 GPU kdy Dnes v 09:32:49 »
Pokud to bude za cenu primotopu, klidne si to taky vezmu...
5
Sítě / Re:Slovenský IPv6 tunel
« Poslední příspěvek od ADam421 kdy Dnes v 07:18:50 »
LOL...  :P
V diskusii som nenasiel ziadnu zmienku o rieseni so slovenskou IP
6
Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi
« Poslední příspěvek od novomente kdy Dnes v 05:57:50 »
Mě by se líbilo intenzivní použití services jako v GNUStep, tj. různé komponenty by se dokázaly registrovat do systému a v každé aplikaci by se u příslušného obsahu zobrazila nabídka služeb, které s ním umí pracovat. Podobně jako existuje nyní registrace aplikace k podporovaným mime-typům. To by bylo zobecnění těch jednoúčelových copy-paste a drag-and-drop funkcí. Služby by šly skriptovat, registrace by probíhala automaticky.

Například při označení textu bych viděl: možnost text přeložit, možnost text zkompilovat, možnost z textu vytvořit e-mail, možnost konverze velikosti písmen, možnost opravit spellcheckerem atd. Šlo by o obousměrné zpracování obsahu (převzít data anebo je převzít, modifikovat a vložit na původní místo ve zdrojové aplikaci). Celý koncept by šel ještě rozšířit na plně modulární rozhraní, kdy by bylo možné si aplikaci sestavit na míru z komponent. To už je ale složitější koncept, kdy by bylo nutné rozšířit koncept pipes u shellu na GUI prostředí a byl by nutný dobře navržený systémový event bus. Bohužel se k tomu dnes nic ani neblíží.

Services jsou vymyšlený dobře, modularita je zajímavý koncept.
Děkuju Ti.
nm
7
Sítě / Re:Doporučte lamačku optických vláken
« Poslední příspěvek od CPU kdy Dnes v 00:41:06 »
Setavené sady jsou prý z odpadu, co šel okolo, prý stačí trochu pohledat a za podobné peníze si jeden pořídí něco, co vlastně funguje. Bohužel tu znalost co koupit nemám. Ale třeba to do tohoto vlákna nasypeme...
8
Sítě / Re:Doporučte lamačku optických vláken
« Poslední příspěvek od Wasper kdy Dnes v 00:02:56 »
Nejlevnější sada z Alíku je asi za tisku a jsou tam tyhle všechny kravinky, ale když chce člověk malinko větší kvalitu, lámačku to prý chce opravdu kvalitní.
Muzu poprosit o link(y) na ten Alik? Taky me tenhle napad chytnul. :)
9
Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi
« Poslední příspěvek od RDa kdy 14. 11. 2025, 23:13:27 »
Pouzivam temer vsude "SELECTION" - oznacim neco, jinde ctrl+v nebo treti tlacitko.

V KDE3 a ted TDE je totiz mozne nastavit "synchronize selection with clipboard" (Klipper, tray program). A tamtez mam historii obsahu schranky, co resi ty nechtene prepisy viz nize.

Maly problem s tim ma GTK ukladaci dialog, kdy je nazev ukladaneho souboru v selection, jako da se prepsat, ale kdyz jsem oznacil neco, dam ctrl+s, tak jsem o schranku (puvodni selection) prisel.

A kdyz jsem zacal pouzivat VScode, tak tato synchronizacni vychytavka je tam nepouzitelna. Protoze VScode nastavuje jeste omho vice selections sam nez ten save dialog, treba pri prochazeni textu, pak taky treba u Ctrl+F. Takze me ta chytristika vscode neskutecne zpomalovala a s**la me.

Musim vymyslet jak udelat na tu synchronizaci nejakou vyjimku.

Pretazeni obsahu bych pouzival ale nejak nefunguje - nejcasteji jsem to zkousel u PMA na webu (phpMyAdmin).
10
Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi
« Poslední příspěvek od Ondrej Nemecek kdy 14. 11. 2025, 22:50:55 »
Mě by se líbilo intenzivní použití services jako v GNUStep, tj. různé komponenty by se dokázaly registrovat do systému a v každé aplikaci by se u příslušného obsahu zobrazila nabídka služeb, které s ním umí pracovat. Podobně jako existuje nyní registrace aplikace k podporovaným mime-typům. To by bylo zobecnění těch jednoúčelových copy-paste a drag-and-drop funkcí. Služby by šly skriptovat, registrace by probíhala automaticky.

Například při označení textu bych viděl: možnost text přeložit, možnost text zkompilovat, možnost z textu vytvořit e-mail, možnost konverze velikosti písmen, možnost opravit spellcheckerem atd. Šlo by o obousměrné zpracování obsahu (převzít data anebo je převzít, modifikovat a vložit na původní místo ve zdrojové aplikaci). Celý koncept by šel ještě rozšířit na plně modulární rozhraní, kdy by bylo možné si aplikaci sestavit na míru z komponent. To už je ale složitější koncept, kdy by bylo nutné rozšířit koncept pipes u shellu na GUI prostředí a byl by nutný dobře navržený systémový event bus. Bohužel se k tomu dnes nic ani neblíží.
Stran: [1] 2 3 ... 10