Poslední příspěvky

1

Sítě / Re:Doporučte lamačku optických vláken

« Poslední příspěvek od František Ryšánek kdy Dnes v 13:14:24 »

Horší je jak zjistíš alespoň útlum.
Měřák stojí cca. jeden tisíc Kč, dražší je světlo (zdroj) ty jsou od 4-6 tis.

Úplně diletantský dotaz, protože s optikou mám akorát dávnou zkušenost ze školních laboratoří, kde jsem vlákna svařovali a následně optickou trasu měřili nějakým krutopřísným OTDR měřákem za nekřesťanský peníz a tím to končilo: Třeba SFP nebo media konvertor neumí nějakou diagnostiku ve stylu OTDR, nebo alespoň ukázat sílu signálu na vstupu? Tím by se ten útlum dal změřit prakticky zadarmo, kdyby to ty aktivní prvky umožňovaly.

Ano, některé SFP transceivery (včetně řady čínských za tři stovky) mají DDM = umí říct vysílaný a přijímaný výkon (a teplotu). Ale jako trochu problém vidím, do čeho to SFP píchnout, aniž by člověk musel bastlit a nestálo to zbytečněj baťoh. Data z DDM umí vyslepičit některé managed ethernet switche (prakticky všechny co nejsou levná hrůza) a třeba taky tahle síťovka - dumpnout i2c EEPROM z SFP umí ethtool -m , chce to čerstvou verzi, zkoušel jsem to, ale nevěnoval jsem zrovna DDM velkou pozornost... Potřebujete dva kusy takového zařízení proti sobě - nebo aspoň odnaproti svítící port s toutéž fyzickou vrstvou, nemusí být managed, jehož vysílaný výkon si předem změříte na krátkém patchcordu.

Mám čínskou ethernetovou síťovku USB/SFP tuším s čipem RTL8153 - bere stovkové a gigové transceivery se SERDESem, ale bohužel ovladač v Linuxu nedá přístup k SPD EEPROM a DDM zasunutého transceiveru. Tuším je to proto, že za RTL8153 následuje ještě samostatný media-konvertor čip (metalika na optiku), který není zvenčí managed, a i2c používá ke své správné funkci...

Případný bastlený adaptér by uměl přes i2c číst SFP určené pro jakoukoli technologii fyzické vrstvy. Minimálně pro příjem by to fungovalo. Aby takový adaptér fungoval taky jako zdroj světla, asi by měl budit TX pár aspoň obdélníkem o příslušné frekvenci... (půlka physical-layer baudu?)

Tuším FS (a možná i někdo další) prodává adaptéry pro programování (přepisování) SFPček. Emulovaná EEPROM uvnitř SFP adaptéru je totiž za normálních okolností read only, má nějaký postup na odemčení, je k tomu potřeba heslo, některé čipy mají factory default programovací heslo apod... Jestli to umí ukázat taky DDM nevím, každopádně bych řekl, že levnější než 1000 to není (tuším mi někdo zmiňoval cenu pár tisíc).

Suma sumárum: Jestli se dá koupit hotový měřák síly optického signálu za litr, tak krabičku s SFP portem nejspíš levněji nepořídíte :-( Zase SFPčko byste teoreticky mohl osadit jaké byste chtěl... (do univerzálního i2c adaptéru - síťovka i210 tuším nevezme cokoli).

Mimochodem - bavíme se o měření síly signálu, co se doplazí do detektoru v SFP.
OTDR = reflektometr = měření odrazu, je jiná hra a jiné hřiště.
Kupodivu když se zeptám na detektor s podporou SFP, Google mi v reklamách ukazuje nějaké měřáky optického výkonu (bez SFP) za pár set až 2000 Kč (EXW Čína bez DPH) a pak levné údajné OTDR kolem 4000 :-) to musí být asi kvalitka...

2

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od qelurg kdy Dnes v 11:23:24 »

Pořídil jsem si Chromebook a jsem zděšen. Takový odpad jsem už dlouho neviděl. Chromebook je největší omyl, který se kdy prodával jako počítač.

Souborový systém je extrémně pomalý při práci s větším množstvím souborů. Přesun několika tisíc drobných souborů trvá i čtvrt hodiny, zatímco na běžném systému je to otázka několika sekund.

Android aplikace mají řadu vážných problémů – běží pomalu, často se navzájem blokují, reagují se zpožděním a nevidí všechny soubory v úložišti, špatně se vykreslují, padají nebo nejdou instalovat.

Linuxový subsystém je omezený, bez přístupu k hw pomalý, nedoladěný, s řadou bugů a problémů.

Nativního software má ChromeOS zoufalý nedostatek. Nabídka aplikací je velmi malá a i kdyby je někdo chtěl vytvořit, nemůže, protože systém to neumožňuje. Přístup k API, kompilaci i nativnímu vývoji je zablokován a vývojáři jsou odkázáni jen na webové nebo androidové nebo linuxové aplikace, které trpí řadou omezeními a chyb.

Třeba virtuální klávesnice v linuxových aplikacích nefunguje vůbec. Nezobrazuje se, nereaguje. V tefinálu jde, ale chybí klávesy jako šipky, F klávesy, ctrl a backspace nefunguje, takže se linuxové programy se v tanlet mode nedají používat. Špatná je situace i s hw klávesnicí v normálním režimu, třeba se schránkou – v terminálu je nahavkovaná a polofunkční. Ve Vimu nejde používat vůbec, programy jako xclip nefungují.

Aktualizace chyby neopravují. Problémy známé celé roky zůstávají bez jakékoli nápravy.

Chromebook je zařízení bez perspektivy. Nemá dostatek softwaru, brání vývojářům v tvorbě nových aplikací a i základní věci jako schránka nebo klávesnice jsou polofunkční. Místo moderního systému vznikla uzavřená platforma, která omezuje uživatele i vývojáře a neřeší své vlastní chyby.

A ja som si objednal vašu ženu do postele a tiež som zdedený, ale toto je vlákno o JavaScripte a TypeScripte.

Nechápu vaši odpověď. Ale jinak se omlouvám, psal jsem to do téma jaký notebook na práci, asi jsem si popletl záložky.

3

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 11:03:50 »

Pořídil jsem si Chromebook a jsem zděšen. Takový odpad jsem už dlouho neviděl. Chromebook je největší omyl, který se kdy prodával jako počítač.

Souborový systém je extrémně pomalý při práci s větším množstvím souborů. Přesun několika tisíc drobných souborů trvá i čtvrt hodiny, zatímco na běžném systému je to otázka několika sekund.

Android aplikace mají řadu vážných problémů – běží pomalu, často se navzájem blokují, reagují se zpožděním a nevidí všechny soubory v úložišti, špatně se vykreslují, padají nebo nejdou instalovat.

Linuxový subsystém je omezený, bez přístupu k hw pomalý, nedoladěný, s řadou bugů a problémů.

Nativního software má ChromeOS zoufalý nedostatek. Nabídka aplikací je velmi malá a i kdyby je někdo chtěl vytvořit, nemůže, protože systém to neumožňuje. Přístup k API, kompilaci i nativnímu vývoji je zablokován a vývojáři jsou odkázáni jen na webové nebo androidové nebo linuxové aplikace, které trpí řadou omezeními a chyb.

Třeba virtuální klávesnice v linuxových aplikacích nefunguje vůbec. Nezobrazuje se, nereaguje. V tefinálu jde, ale chybí klávesy jako šipky, F klávesy, ctrl a backspace nefunguje, takže se linuxové programy se v tanlet mode nedají používat. Špatná je situace i s hw klávesnicí v normálním režimu, třeba se schránkou – v terminálu je nahavkovaná a polofunkční. Ve Vimu nejde používat vůbec, programy jako xclip nefungují.

Aktualizace chyby neopravují. Problémy známé celé roky zůstávají bez jakékoli nápravy.

Chromebook je zařízení bez perspektivy. Nemá dostatek softwaru, brání vývojářům v tvorbě nových aplikací a i základní věci jako schránka nebo klávesnice jsou polofunkční. Místo moderního systému vznikla uzavřená platforma, která omezuje uživatele i vývojáře a neřeší své vlastní chyby.

A ja som si objednal vašu ženu do postele a tiež som zdedený, ale toto je vlákno o JavaScripte a TypeScripte.

4

Bazar / Re:Máte zájem o TR 3970X (32c/64t), 256 GB RAM?

« Poslední příspěvek od CPU kdy Dnes v 09:52:55 »

Díly mají cenu minimálně 6-8 tisíc, když se zadaří najít hejla tak 10-12. To má větší cenu než přímotop.

GPU je vyhřátý šrot, ale blázen za ní dá 2500 Kč dokud ještě funguje.
Desky jsou pekelně drahé, zoufalec bez desky za ní vyplázne 5 i více tisí, protože nová by stála kotel.
Ramky možná po 800 za 32GB...

V dílech peníze prostě jsou...

5

Bazar / Re:Máte zájem o TR 3970X (32c/64t), 256 GB RAM?

« Poslední příspěvek od 🇺🇦 GPU kdy Dnes v 09:32:49 »

Pokud to bude za cenu primotopu, klidne si to taky vezmu...

6

Sítě / Re:Slovenský IPv6 tunel

« Poslední příspěvek od ADam421 kdy Dnes v 07:18:50 »

LOL... 

V diskusii som nenasiel ziadnu zmienku o rieseni so slovenskou IP

7

Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi

« Poslední příspěvek od novomente kdy Dnes v 05:57:50 »

Mě by se líbilo intenzivní použití services jako v GNUStep, tj. různé komponenty by se dokázaly registrovat do systému a v každé aplikaci by se u příslušného obsahu zobrazila nabídka služeb, které s ním umí pracovat. Podobně jako existuje nyní registrace aplikace k podporovaným mime-typům. To by bylo zobecnění těch jednoúčelových copy-paste a drag-and-drop funkcí. Služby by šly skriptovat, registrace by probíhala automaticky.

Například při označení textu bych viděl: možnost text přeložit, možnost text zkompilovat, možnost z textu vytvořit e-mail, možnost konverze velikosti písmen, možnost opravit spellcheckerem atd. Šlo by o obousměrné zpracování obsahu (převzít data anebo je převzít, modifikovat a vložit na původní místo ve zdrojové aplikaci). Celý koncept by šel ještě rozšířit na plně modulární rozhraní, kdy by bylo možné si aplikaci sestavit na míru z komponent. To už je ale složitější koncept, kdy by bylo nutné rozšířit koncept pipes u shellu na GUI prostředí a byl by nutný dobře navržený systémový event bus. Bohužel se k tomu dnes nic ani neblíží.

Services jsou vymyšlený dobře, modularita je zajímavý koncept.
Děkuju Ti.
nm

8

Sítě / Re:Doporučte lamačku optických vláken

« Poslední příspěvek od CPU kdy Dnes v 00:41:06 »

Setavené sady jsou prý z odpadu, co šel okolo, prý stačí trochu pohledat a za podobné peníze si jeden pořídí něco, co vlastně funguje. Bohužel tu znalost co koupit nemám. Ale třeba to do tohoto vlákna nasypeme...

9

Sítě / Re:Doporučte lamačku optických vláken

« Poslední příspěvek od Wasper kdy Dnes v 00:02:56 »

Nejlevnější sada z Alíku je asi za tisku a jsou tam tyhle všechny kravinky, ale když chce člověk malinko větší kvalitu, lámačku to prý chce opravdu kvalitní.

Muzu poprosit o link(y) na ten Alik? Taky me tenhle napad chytnul.

10

Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi

« Poslední příspěvek od RDa kdy 14. 11. 2025, 23:13:27 »

Pouzivam temer vsude "SELECTION" - oznacim neco, jinde ctrl+v nebo treti tlacitko.

V KDE3 a ted TDE je totiz mozne nastavit "synchronize selection with clipboard" (Klipper, tray program). A tamtez mam historii obsahu schranky, co resi ty nechtene prepisy viz nize.

Maly problem s tim ma GTK ukladaci dialog, kdy je nazev ukladaneho souboru v selection, jako da se prepsat, ale kdyz jsem oznacil neco, dam ctrl+s, tak jsem o schranku (puvodni selection) prisel.

A kdyz jsem zacal pouzivat VScode, tak tato synchronizacni vychytavka je tam nepouzitelna. Protoze VScode nastavuje jeste omho vice selections sam nez ten save dialog, treba pri prochazeni textu, pak taky treba u Ctrl+F. Takze me ta chytristika vscode neskutecne zpomalovala a s**la me.

Musim vymyslet jak udelat na tu synchronizaci nejakou vyjimku.

Pretazeni obsahu bych pouzival ale nejak nefunguje - nejcasteji jsem to zkousel u PMA na webu (phpMyAdmin).