Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Vývoj / Re:Vygenerování statických HTML stránek z Reactu (SEO)
« Poslední příspěvek od Filip Jirsák (forum) kdy Dnes v 15:19:23 »
Na Nextu mě dožírá, že nemá způsob, jak se obejít bez 30 let starého PRG patternu, který zdvojnásobuje trvání submitů.
Co přesně máte na mysli?

Proto jsem do něj hodil vidle a dělám v Reactu.
Next.js je také založen na Reactu. Takže ta věta moc nedává smysl. Možná používáte jiný framework, možná používáte čistý React bez knihoven a frameworků.
2
Sítě / Re:MAC agregace adres na Proxmoxe při trafficu ven
« Poslední příspěvek od Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚ kdy Dnes v 15:14:04 »
Pardon, nestihl jsem to dopsat (upřesnění a moje myšlenky ; zadání jakš takš ano)
No myslím právě jen při trafficu ven přes eth0 fyzické rozhraní, aby traffic kontejnerů a VM vystupoval pod jednou mac adresou (případně dvěmi, aby šlo rozlišovat, první původní s MAC hosta si ponechat pro provoz v konextu hosta a druhou  MAC pro balík LXC konejnerů+KVM guestů dohromady)
Uvnitř počítače samozřejmě to samozřejmě nejde, když je to sesíťované přes L2 vmbr(idge)0.
napadaly mě různé L2 proxy, ARP proxy, atd, ale to se mi zdá jako přidávání komplexity, routing je asi nejlepší řešení? Ale kde ten routing dělat, jakým způsobem? vyčleneňit na to nový LXC nebo nebo v kontextu hosta?

A nebo se na to vykašlat? Reálně to žádný problém není, 20 záznamů v CAM tabulce není nic, ale jde spíš o pocit, že to (z pohledu switche, routeru a ostatních fyzických zařízení v síti) kosmeticky vypadá hezky a odpovídá skutečnému stavu, když kysna číslo 3 má právě jednu MAC adresu
3
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« Poslední příspěvek od xyz kdy Dnes v 14:53:49 »
Nejde o to se hádat o sumě, což je v podstatě notace obsahující index a nějakou smyčku v krkolomném zápisu vynalezeném v době, kdy o nějakých počítačích neměli ani tušení. Funkce +, -, *, / apod. můžou úplně v pohodě pracovat na seznamu prvků. A samozřejmě je dost rozdíl, jestli se bavíme tady ve fóru bez pareditu a bez rainbow parens, nebo v nějajém slušném editoru. To je asi jako porovnávat zápis takhle v textu s výstupem z LaTeXu.

A jinak v prefixové notaci se krátí úplně v pohodě, protože to děleno mám před a zápis si dám na řádky pod sebe úplně stejně jako s dlouhou vodorovnou čarou. Obecně ale netuším, proč bych to dělal, když to v pohodě upraví kde jaký CAS typu WolframAlpha a já můžu dělat zajímavější věci. A hlavně většina lidí sice umí krátit, ale už neumí vzoreček upravit pro minimalizaci odchylky z důvodu FP výpočtů, takže to stejně dáte do prográmku typu: https://herbie.uwplse.org/
Protože spočítat to je pro většinu věcí opakování práce, kterou udělali chytřejší dávno v minulém tisíciletí. Dnes je to o aplikaci vzorů, propojení zdánlivě nesouvisejících věcí pro vyšší přidanou hodnotu. Když vím, že pružiny můžu popsat diferenciálními rovnicemi, tak můžu dělat věrné pružinové animace na frontendu i když to všemi mastmi mazaní autoři garance zaměstnání jménem CSS nebyli schopni dát dohromady rovnou dobře a doteď se podobné funkce dělají napůl, bez kontroly stavu, bez navazování animací atd. No a hádejte v čem se ten systém, který to dělá v pohodě při 60 FPS programoval? Ano, v ClojureScriptu.

Vzhledem k tomu, kolik lidí potřebuje sčítat, odčítat, dělit, násobit a počítat procenta vs lidi co potřebují vyšší matematiku je možná lepší se zaměřit na tu první skupinu a podpořit je jednodušším přístupem a té druhé prostě otevřít obzory a nechat je si vyšlapat cestičky, které potřebují, protože ty stejně běžný učitel na typické škole spíše brzdí. Prostě když máte dítě ve třídě, které kvadratické a dost možná kubické rovnice zfleku vidí vs učitele, který se k nim složitě dopracovává, přestože dělá to samé třeba 20 let, tak uděláte nejlépe, když jen subtilně dodáváte materiály a výzvy + učíte třeba mezilidské kompetence, které typicky takový učitel ale taky nemá a to dítě s IQ 150+ by potřebovalo často jako prase drbání. Z hlediska matematiky takovému dítěti nemáte moc co dát. Já patřím k té první skupině normálních lidí, mám dost přátel, kteří patří spíš k té druhé skupině.

Proč všechno učíme tak, jako že to budeme dělat na tabuli a papíru do konce věků? Kancelářské práce jsou tabulkové procesory + možná databáze, to samé různí manažeři a finančníci. Inženýři třeba napíšou nějaký prográmek, zase soubor nebo databáze pro vstup. Spíš už je užitečné, pokud něco, mít nějakou intuici v hlavě. Jestli něco může takto vyjít, či ne. Trénovat odhad zkrátka. Ano, plochu obdélníku by asi lidi mohli spočítat s tesařskou tužkou na zdi, ale v praxi možná je užitečnější, když použijou výkres a laserový metr s odpovídající funkcí. Stejně jsme dnes v situaci, kdy od průměrného pracanta můžete chtít akorát vstup. Aritmetiku si radši dělejte někde jinde a i ten vstup radši různě validujte kontrolními součty. Můžete to rozporovat, můžeme se handrkovat, ale pozorování z praxe vyvrátit nemůžete. A než abych přicházel o peníze, tak těm těžařům dřeva udělám krásnou tabulku na ty rozměry které potřebují, zalaminuju, protože všechna ta práce se po jednom dni, kdy nařežou klády optimálně bohatě zaplatí a všichni budou spoko, protože budou prémie.

Ale jako klidně se tvařme, že se znalost matematiky ve společnosti zlepšuje, že se nám prodlužuje pozornostní křivka, že nemusíme přemýšlet nad a zkoušet nové přístupy. Pak se ale nedivme, že ti šikovnější pracují od nás pro někoho v zahraničí na dálku v lepším případě a nebo zcela odejdou jinam.

Clovek nema vubec mentalni kapacitu cist prefixove vyrazy. Uz jen takovyhle jednoduchy vyraz da praci. To, ze je to vyhodne pro pocitace je jina vec (lispovsky S-vyrazy).

Priklad:
 ^ * + 5 2 - 6 3 2

coz je

((5+2)*(6-3))^2
4
Vývoj / Re:Vygenerování statických HTML stránek z Reactu (SEO)
« Poslední příspěvek od registrovany123 kdy Dnes v 14:39:02 »
Na Nextu mě dožírá, že nemá způsob, jak se obejít bez 30 let starého PRG patternu, který zdvojnásobuje trvání submitů. Proto jsem do něj hodil vidle a dělám v Reactu. Musel bych si to udělat na koleni, nějak.
5
Software / Re:gdb print vs call
« Poslední příspěvek od Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚ kdy Dnes v 14:34:36 »
Mimochodem jaký je rozdíl mezi print a call? Nějak mi nesedí vysvětlení ai, že jedno volá a může mít side affecty a druhé je jen evaluace.

Avšak mé netrénované gdboko nevidí rozdíl
Kód: [Vybrat]
(gdb) call ((void*(*)(void))history_list)()
$413 = (void *) 0x62222b86fc70
(gdb) print ((void*(*)(void))history_list)()
$414 = (void *) 0x62222b86fc70
$415 = (void *(*)(void)) 0x622312369770 <history_list>
(gdb) call ((void*(*)(void))history_list)
$416 = (void *(*)(void)) 0x622312369770 <history_list>
print 2
call 2 #totéž


A ještě, je mozné toto provést na snapshotu (coredumpu)? tedy za předpokladu, že první krok(volání history_list) nepůjde udělat, ale tu druhou část (když budu znát ten pointer)
6
Dělal jsem to cca tři měsíce za využití Gemini, a finální opravy dělal Grok.
7
Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit
« Poslední příspěvek od googler2 kdy Dnes v 14:09:38 »
Diky za rady, ale na zaklade informacii z tohto vlakna som sa asi rozhodol, ze riesenie necham minimalne nacenit a asi aj realizovat lokalneho isp lebo aj na zaklade tohto vlakna vidim, ze je okolo toho vela specifickych parametrov resp. specifickych zalezitosti  a mam problem sa v tom vyznat / pochopit to. V kazdom pripade diky za snahu.
8
Nová témata / Re:Droid (DRX) – minimalistická Python kryptoměna pro Android/Termux.
« Poslední příspěvek od RDa kdy Dnes v 14:06:26 »
Je to spis AI sr**ka nez hotovy produkt :D
9
Ahoj všichni,

pracuju na malém experimentu – vlastní kryptoměně Droid (DRX), napsané v Pythonu pro Termux. Je to zatím alpha verze, takže všechno je spíš hračka než hotový produkt.

Pokud chceš testovat, budeš potřebovat:

Termux na Androidu

Python a potřebné závislosti (nainstaluješ podle GitHubu)

ZeroTierOne (pro síťovou komunikaci mezi peněženkami)

Základní znalosti práce s příkazovým řádkem (CLI)


Kdo má chuť si pohrát s blockchainem, těžit, posílat DRX a testovat, budu moc rád za zpětnou vazbu. 😺

🔗 GitHub: https://github.com/DarkwalkerPrime/Droid-DRX
10
No a teď spontánně přestal topit. Já fakt nevím čím to je....  Jenom sem šverchal s  LAN kabelem. Mám pocit, jako když je tam nějaký watch nebo nízká hustot IRQ/eventů

opět nic za půl hod v dmesg.  !
Ovšem je tu jedna brutální zvláštnost. po dobu kdy ssd topilo  powertop  ukazoval na druhém tabu : C-stavy, že cpu je 30-50% v C2 stavu,  40% v C8 ...


nyní: netopí (33/18°C -důvod je přidání větráku, že to je nižší než normálních 45/30) a powertop hlásí:  C2 5% ,,,C10 70% , C8 5%


TAdy se děje fakt něco divnýho... ty etapy veder trvají tak asi max 4 hodiny a mám podezření, že PC nějak krvácí na nedostaktu eventů:
# dmesg --color=always  |grep -vPi "enp2|audit|veth|layfs|vmbr|cifs|redirect" # abych no našel lépe
Kód: [Vybrat]
[pá 31 19:22:] perf: interrupt took too long (2511 > 2500), lowering kernel.perf_event_max_sample_rate to 79000
[pá 31 20:24: ] perf: interrupt took too long (3139 > 3138), lowering kernel.perf_event_max_sample_rate to 63000
[pá 31 21:45: ] perf: interrupt took too long (3990 > 3923), lowering kernel.perf_event_max_sample_rate to 50000
[pá 31 22:27: ] perf: interrupt took too long (4992 > 4987), lowering kernel.perf_event_max_sample_rate to 40000
[čt   n6 03:22: ] perf: interrupt took too long (6254 > 6240), lowering kernel.perf_event_max_sample_rate to 31000

Kde ale zjistím čemu interrupt patřil??? (ani grep -C 3 perf:" neodhalil okolí) Zvláštní je, že už kdysi jsem nabýval podezřejní, že pokud manipuluj s PC ,zapojuju USBčka, ethernet kabel, dojde k ukončení přehřívání lépe (v době ,kdy jsem měl za to, že už opětovně se už nezačně přehřívat, když jednou přestane)

ALE: timestampy perf řádků z dmesg nekorelují z přehříváním (5.11. večer až asi 22h, 6.11 doteď), , timestamp tam je 6.11 v 3 hodiny (což by mohlo zahrnovat pokud se to stalo od půlnoci), ale přechozí 2 jsou z 31.10. 3 hodiny po bootu, kdy se určitě nezahříval

čili 2 věci :?
perf: interrupt took long je co zač
package při topení je v C2 stavu (cores si idlují vesele v C10)
Stran: [1] 2 3 ... 10